Kristián VIII.

Kristián VIII. Dánský
král dánský a norský
Kristián VII. Dánský
Doba vlády	V Dánsku: 1839–1848 V Norsku: 1814
Korunovace	1840
Úplné jméno	Christian Frederik Oldenburg
Narození	18. září 1786 Christiansborg, Kodaň
Úmrtí	20. ledna 1848 (ve věku 61 let) Amalienborg, Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik VI.
Nástupce	V Dánsku: Frederik VII. V Norsku: Karel II.
Manželky	I. Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská II. Karolina Amálie Augustenburská
Potomci	Frederik VII.
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik Dánský
Matka	Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král. Byl předposledním dánským a posledním norským králem z původní linie dynastie Oldenburků a posledním dánským korunovaným králem.

Původ

Budoucí král Kristián VIII. se narodil 18. září 1786 v paláci Christiansborg v Kodani dánskému a norskému princi Frederikovi Dánskému a jeho ženě princezně Žofii Frederice Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho otec byl synem z druhého manželství krále Frederika V., tedy mladším nevlastním bratrem krále Kristiána VII.; Kristián VIII. pak synovcem Kristiána VII.

Norský místodržící a později král

V období napoleonských válek byli Norové Dánskem donuceni stát na straně Francie. Výsledkem bylo, že Angličané vytvořili blokádu celého pobřeží včetně norských přístavů. Tehdy se otevřeně projevila rozdílnost většiny zájmů Dánů a Norů, takže ani dánské pokusy o usmíření – patřilo mezi ně například založení univerzity v Oslo – nedokázaly zastavit lidové hnutí, jehož heslo znělo „Pryč od Dánska“. V této době byl guvernérem Norska právě princ Kristián.

Když Napoleon utrpěl rozhodující porážku u Waterloo, Norové nabyli dojmu, že jsou konečně u cíle svých snů o znovu nabytí nezávislosti. Avšak záhy a drsně se z nich probudili, když dánský král mírovou smlouvou z Kielu 1814 musel Norsko odstoupit Švédům, kteří byli od počátku proti Napoleonovi. Toto rozhodnutí vyvolalo v Norsku zuřivý odpor, k němuž se připojil i tehdy úřadující dánský královský místodržící, jímž byl pozdější dánský král Kristián VIII.

Kielská smlouva však nikdy nevstoupila v platnost. Zarputilí Norové z přání prince Kristána Frederika svolali shromáždění – vlastní sněm, který formuloval a schválil základní norskou ústavu, která byla odvozena z myšlenek Montesquieua. Norsko vyhlásilo svou nezávislost, 17. května 1814 přijalo vlastní ústavu (ta platí v modifikované verzi do současnosti) a zvolilo prince Kristiána za svého krále (ten v Norsku panoval pod jménem Kristián Frederik) – vzniká tak krátce existující Norské království.

Po následné krátké roztržce se Švédy Norové souhlasili na konventu v Mossu se vznikem personální unie, kdy si obě země zachovaly vlastní parlament. Kristián Frederik abdikoval z norského trůnu v říjnu 1814 a norský parlament Storting dne 4. listopadu 1814 zvolil za norského panovníka švédského krále Karla XIII., jenž usedl na norský trůn pod jménem Karel II.

Dánským králem

Když zemřel v roce 1839 král Frederik VI., syn Kristiána VII., nezůstali po něm žádní mužští potomci (dvě dcery, které z jeho osmi dětí se dožily dospělosti, zůstaly bezdětné). Dědicem dánského trůnu se tak stal jeho bratranec Kristián VIII., syn prince Frederika Dánského – mladšího bratra Kristiána VII. V roce 1840 byl Kristián VIII. korunován. Stal se tak posledním dánským králem, který vůbec korunován byl.

Manželství a potomci

21. července roku 1806 se v Ludwigslustu oženil se svou sestřenicí z matčiny strany, meklenburskou princeznou Šarlotou Frederikou. Z manželství vzešli dva potomci, pouze jediný syn se však dožil dospělosti.

• 1. Kristián Frederik (*/† 8. 4. 1807 Plön)^[1]
• 2. Frederik Karel (6. 10. 1808 Kodaň – 15. 11. 1863 Glücksburg),jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti^[2]

  I. ⚭ 1828 Vilemína Dánská (18. 1. 1808 Kiel – 30. 5. 1891 Glücksburg), manželství rozvedeno roku 1834^[3][4]

  II. ⚭ 1841 Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická (10. 1. 1821 Neustrelitz – 1. 6. 1876 tamtéž), rozvedli se roku 1846^[5][6]

  III. ⚭ 1850 Luisa Rasmussenová (21. 4. 1815 Kodaň – 6. 3. 1874 Janov), morganatický sňatek^[7][8]

Již v roce následujícím po narození prince Frederika se však pár rozešel kvůli skandálnímu milostnému poměru, který Šarlota Frederika měla s francouzským zpěvákem a skladatelem Édouardem Du Puy. 31. března roku 1810 bylo manželství rozvedeno a Šarlota Frederika byla vypovězena od dvora.

V prosinci roku 1814 se Kristián VIII. zasnoubil a v květnu roku 1815 se oženil podruhé, a to s Karolinou Amálií Augustenburskou. Toto manželství bylo bezdětné.

Smrt a nástupci

Král Kristián VIII. zemřel 20. ledna 1848 v Amalienborgu u Kodaně; příčinou jeho smrti byla sepse. Je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů. Nástupcem na trůnu se stal jeho syn Frederik VII., poslední dánský král z původní linie oldenburského rodu (obě jeho manželství byla bezdětná, takže dalším nástupcem na dánském trůnu se stal jeho bratranec, Kristián IX.).

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Související články

• Dějiny Dánska
• Dějiny Norska
• Seznam hlav dánského státu
• Seznam norských panovníků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián VIII. na Wikimedia Commons
• http://www.kongernessamling.dk/en/rosenborg/person/christian-viii/
• http://www.thepeerage.com/p10229.htm#i102287
• http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg3.html#C8

Předchůdce: Frederik VI.

Dánský král 1839–1848

Nástupce: Frederik VII.

Předchůdce: Frederik VI.

král Wendů a Gothů 1839–1848

Nástupce: Frederik VII.

Předchůdce: Frederik VI.

Norský král Kristián Frederik 1814

Nástupce: Karel II.

Předchůdce: Frederik VI.

Šlesvicko-holštýnský vévoda 1839–1848

Nástupce: Frederik VII.

Předchůdce: Frederik VI.

Sasko-lauenburský vévoda Kristián I. 1839–1848

Nástupce: Frederik VII.