Kristian August Seilern

Kristian August Seilern
Prezident nejvyššího soudu
Ve funkci: 1779 – 1791
Panovník	Marie Terezie, Josef II., Leopold II.
Nástupce	Leopold z Clary-Aldringenu
Místodržitel v Dolních Rakousích
Ve funkci: 1770 – 1779
Panovník	Marie Terezie
Císařský vyslanec ve Velké Británii
Ve funkci: 1763 – 1770
Panovník	Marie Terezie
Vyslanec Českého království u říšského sněmu v Řezně
Ve funkci: 1752 – 1764
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Otto Venantius z Frankenbergu a Ludwigsdorfu
Nástupce	Adam František z Hartigu
Tajný rada
Ve funkci: 1752 – ?
Dědičný nejvyšší poštmistr v Mantově
Ve funkci: 1751 – ?
Panovník	Marie Terezie
Dědičný nejvyšší kuchmistr v Korutanech
Ve funkci: 1751 – ?
Panovník	Marie Terezie
Říšský dvorský rada
Ve funkci: 1745 – ?
Panovník	Marie Terezie
Narození	22. dubna 1717
Úmrtí	15. listopadu 1801 (ve věku 84 let) nebo 15. října 1801 (ve věku 84 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Charlotta Marie ze Solms-Sonnenwalde
Rodiče	Jan Bedřich Seilern-Aspang Anna Marie z Lengheimu
Děti	Josef Seilern
Zaměstnání	politik, diplomat
Profese	šlechtic
Náboženství	konvertoval na římskokatolické
Ocenění	Královský uherský řád sv. Štěpána
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián August hrabě Seilern (Christian August Graf von Seilern-Aspang) (22. dubna 1717 – 15. listopadu 1801, Vídeň) byl rakouský diplomat a státník z německého šlechtického rodu usazeného mimo jiné na Moravě. Za svou dlouhou kariéru vystřídal vysoké funkce v diplomacii, státní správě a justici. Majetek zděděný po otci výrazně rozšířil nákupy na Moravě, kde je také pohřben.

Pocházel z početné rodiny dvorského vicekancléře Jana Bedřicha hraběte von Seilern-Aspang (1676–1751) a jeho manželky Anny Marie von Lengheim, kteří měli celkem deset dětí. Kristián August jako nejstarší syn dostal pečlivé vzdělání a již od roku 1745 byl členem říšské dvorské rady. Po otcově smrti v roce 1751 převzal rodová panství Lukov a Kralice na severní Moravě, zároveň zdědil čestné hodnosti dědičného nejvyššího poštmistra v Mantově a dědičného nejvyššího kuchmistra v Korutansku.

V roce 1752 byl jmenován císařsko-královským tajným radou a vstoupil do diplomatických služeb; v letech 1752–1764 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, v závěru sedmileté války byl pak jedním z účastníků mírových jednání. Po skončení sedmileté války byl císařským vyslancem ve Velké Británii (1763–1770). Po návratu do Vídně byl jmenován místodržitelem v Dolním Rakousku (1770–1779) a svou kariéru završil jako prezident nejvyššího soudu (1779–1791). Poté odešel do soukromí a za zásluhy obdržel Řád sv. Štěpána.

Kristián August Seilern byl již od roku 1751 majitelem rozsáhlých statků na Moravě (Lukov-Kralice), vzhledem k dlouhodobé diplomatické službě v zahraničí se tady ale vůbec nezdržoval. V roce 1763 ve veřejné dražbě koupil panství s hradem Litschau v Dolním Rakousku. Až po návratu do Rakouska ve funkci dolnorakouského místodržitele rozšířil svůj majetek na Moravě. V roce 1772 koupil za 220 000 zlatých panství Starý Jičín, poblíž Lukova přikoupil v roce 1779 statky Přílepy, Žeranovice a Kurovice. Zatímco hrady ve Starém Jičíně a Lukově se stávaly postupně zříceninami, pro občasný pobyt rodiny byl v roce 1791 postaven zámek v Kralicích na Hané.

Manželkou Kristiána Augusta byla hraběnka Charlotta Marie hraběnka zu Solms-Sonnenwalde (1725–1793), měli spolu dva syny. Starší Josef (1752–1838) navázal na otcovu kariéru v diplomacii a v letech 1790–1801 byl rakouským vyslancem v Bavorsku. Kristián August zemřel ve Vídni 15. listopadu 1801 ve věku 84 let a pohřben byl ve Štípě pod hradem Lukovem. Poutní kostel ve Štípě byl dokončen v roce 1764 a byl určen mimo jiné jako rodová hrobka Seilernů. Mramorový náhrobek Kristiána Augusta Seilerna patří k hodnotným uměleckým dílům v interiéru kostela. Jeden jeho portrét je k vidění v Sále předků na zámku v Lešné, další portrét má ve svých sbírkách Muzeum Novojičínska.

• Ottův slovník naučný, díl XXIII., 1905, reprint 2000
• Turek Adolf: Hrad a panství Starý Jičín, 2014