Kristian Birkeland
| Kristian Birkeland | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Kristian Olaf Bernhard Birkeland |
| Narození | 13. prosince 1867 Kristiania,  Norsko |
| Úmrtí | 15. června 1917 (ve věku 49 let) Tokio,  Japonsko |
| Příčina úmrtí | předávkování barbituráty |
| Místo pohřbení | Západní hřbitov |
| Bydliště | Norsko |
| Povolání | fyzik a profesor |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Oslu |
| Ocenění | Fridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1908) komandér Řádu svatého Olafa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristian Birkeland (13. prosince 1867 Kristiania – 15. června 1917, Tokio) byl norský vědec, fyzik, vynálezce a profesor na univerzitě v Kristianii, dnešním Oslu.
Ve své laboratoři experimentoval s elektřinou. V zimě 1899/1900 začal měřit geomagnetickou aktivitu na severu Norska pod polární záře. Ze starých záznamů zjistil, že se polární záře vyskytují spolu s geomagnetickými bouřemi a často se slunečními skvrnami. Díky znalosti Maxwellovy práce zjistil, že polární záři způsobují elektrické proudy ze Slunce. Tento objev zveřejnil v knize, kterou vydal na jaře 1901. V Norsku tím získal ohlas, ale v zahraničí byl odmítnut. V laboratoři také vytvořil napodobeninu polárních září, tzv. terrellu (kulová anoda ve vakuové komoře s elektromagnetem uvnitř). V roce 1908 vydal knihu The Norvegian Aurora Polaris Expedition 1902-1903 a zaslal výtisky významným evropským vědcům a státníkům. Byla dobře přijata všude kromě Spojeného království. Ke konci života odjel pracovat do Japonska. Později byl nemocný a zřejmě ze zoufalství z neustálého odmítání jeho práce spáchal sebevraždu.[1] Alternativním vysvětlením je, že se nešťastnou náhodou předávkoval lékem na spaní Veronal, na němž byl závislý. Tento lék u něj také patrně podporoval paranoidní tendence.[2]
Kvůli nedostatku peněz na výzkum se stal také vynálezcem. Vynalezl například elektromagnetické dělo a spolu se Samem Eydem metodu umělé výroby chilského ledku pomocí elektrického výboje. Během života získal 59 patentů.[1]
Byl nejméně sedmkrát nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal. Jeho portrét a terrella jsou od roku 1994 na norské dvou set korunové bankovce.[3] Jsou po něm pomenovány elektrické proudy v kosmickém plazmatu, které tečou podél magnetických indukčních čar. Zjistil, že mívají typický šroubovicový tvar. Předpověděl, že vesmír je plný plazmatu (pojem plazma zavedl později Irving Langmuir). Spolu s vysvětlením polárních září to bylo později potvrzeno pomocí sond.
Odkazy
Reference
- ↑ a b https://www.aldebaran.cz/famous/people/Birkeland_Kristian.php
- ↑ Kristian Birkeland - Biography, Facts and Pictures. www.famousscientists.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLTET, Jan A. Kristian Birkeland - Store norske leksikon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristian Birkeland na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Norway In 1844 a union badge combining Norwegian and Swedish colors was placed at the hoist of both countries' flags. The badge was popularly called Sildesalaten ("the herring salad") from its resemblance to a herring salad. Initially, the union flag was popular in Norway, since it clearly denoted the equal status of the two united states. But as the union with Sweden became increasingly less popular, the Norwegian parliament abolished the union badge from the national (merchant) and state flags in 1899. At the dissolution of the union in 1905, the badge was removed from the navy flag as well. Sweden kept it in all flags until 1905.