Kristie Ahnová
Kristie Ahnová | |
---|---|
Kristie Ahnová v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 15. června 1992 (30 let) |
Místo narození | Flushing Meadows, New York, USA[1] |
Bydliště | Upper Saddle River, New Jersey, USA |
Profesionál od | května 2008 |
Ukončení kariéry | 4. března 2022[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 236 894 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 235–178 |
Tituly | 0 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 87. místo (30. září 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2018, 2020) |
French Open | 1. kolo (2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 4. kolo (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 55–53 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 199. místo (24. dubna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2017) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. května 2022
Kristie Haerim Ahnová (* 15. června 1992 New York) je bývalá[2] americká profesionální tenistka korejského původu.[3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do září 2020 sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2019 na 87. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 199. místě.[1]
V roce 2014 absolvovala po čtyřletém studiu Stanfordovu univerzitu v interdisciplinárním oboru Science – Technology – Society.[5][3]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2008, když na turnaj v pensylvánském Landisvillu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V soutěži nenašla přemožitelu, když v závěrečných kolech porazila Sloane Stephensovou, Álvarez Teránovou a Rebeccu Marinovou.[4] Také třetí kariérní turnaj v této úrovni přetavila v titul po finálové výhře nad tchajwankou Čan Ťin-wej.[4][1]
Debut na okruhu WTA Tour se pro ni zároveň stal první účastí v nejvyšší grandslamové kategorii, když v šestnácti letech postoupila z tříkolové kvalifikace do ženského singlu US Open 2008. V úvodním kole však nenašla recept na ruskou světovou šestku Dinaru Safinovou. Výdělek investovala do vysokoškolského studia.[3] Na další start v hlavní soutěži grandslamu pak čekala deset let, než odehrála první kolo Australian Open 2018, v němž ji přehrála Barbora Strýcová. Premiérového vítězného zápasu dosáhla na US Open 2019. Na cestě do osmifinále na její raketě v rodném Flushing Meadows skončily Rusky Světlana Kuzněcovová, Anna Kalinská a Lotyška Jeļena Ostapenková.[1]
První vyhraný zápas na túře WTA si připsala z dubnového Monterrey Open 2017, kde prošla kvalifikačním sítem. Na úvod vyřadila Janu Čepelovou. Poté podlehla pozdější šampionce turnaje a druhé nasazené Anastasiji Pavljučenkovové. Do čtvrtfinále travnatého AEGON Open Nottingham 2017 pronikla přes Naomi Ósakaovou a Magdu Linetteovou. V něm ji však zdolala Slovenka Magdaléna Rybáriková.[1][4][3]
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 13 (7–6)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 25. května 2008 | Landisville, Spojené státy | tvrdý | Rebecca Marinová | 6–3, 2–6, 6–3 |
Vítězka | 2. | 22. června 2008 | Houston, Spojené státy | tvrdý (h) | Čan Ťin-wej | 7–6(9–7), 0–6, 7–6(7–2) |
Vítězka | 3. | 29. března 2009 | Hammond, Spojené státy | tvrdý | Sophie Fergusonová | 0–6, 6–4, 6–4 |
Finalistka | 1. | 30. května 2010 | Carson, Spojené státy | antuka | Coco Vandewegheová | 1–6, 3–6 |
Vítězka | 4. | 31. května 2015 | Čchangwon, Jižní Korea | tvrdý | Lee Ye-ra | 6–3, 3–2 ret. |
Vítězka | 5. | 30. srpna 2015 | Winnipeg, Kanada | tvrdý | Sharon Fichmanová | 6–2, 7–5 |
Finalistka | 2. | 10. dubna 2016 | Čchangwon, Jižní Korea | tvrdý | Susanne Celiková | 2–6, 0–6 |
Finalistka | 3. | 1. listopadu 2016 | Scottsdale, Spojené státy | tvrdý | Beatriz Haddad Maiová | 6–7(4–7), 6–7(2–7) |
Vítězka | 6. | 23. dubna 2017 | Dothan, Spojené státy | antuka | Amanda Anisimovová | 1–6, 6–2, 6–2 |
Finalistka | 4. | 21. května 2017 | Saint-Gaudens, Francie | antuka | Richèl Hogenkampová | 2–6, 4–6 |
Vítězka | 7. | 5. listopadu 2017 | Tyler, Spojené státy | tvrdý | Danielle Collinsová | 6–4, 6–4 |
Finalistka | 5. | 12. srpna 2018 | Landisville, Spojené státy | tvrdý | Madison Brengleová | 4–6, 0–1skreč |
Finalistka | 6. | 24. února 2019 | Rancho Santa Fe, Spojené státy | tvrdý | Nicole Gibbsová | 3–6, 3–6 |
Čtyřhra (2 tituly)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 10. května 2010 | Raleigh, Spojené státy | antuka | Nicole Gibbsová | Alexandra Muellerová Ahsha Rolleová | 6–3, 6–2 |
2. | 16. dubna 2017 | Indian Harbour Beach, Spojené státy | antuka | Quinn Gleasonová | Laura Pigossiová Renata Zarazúová | 6–3, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristie Ahn na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Kristie Ahnová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 2. září 2020
- ↑ a b Kristie Ahn news: American announces retirement aged 29. www.tennis365.com [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d KAPETANAKIS, Arthur. Asian-American Spotlight: Kristie Ahn [online]. United States Tennis Association, 2018-05-14 [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Kristie Ahnová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 2. září 2020
- ↑ BARRABI, Thomas. US Open: Kristie Ahn puts corporate job on hold after first-round win. FOX Business [online]. 2019-08-28 [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristie Ahnová na Wikimedia Commons
- Kristie Ahnová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Kristie Ahnová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- (anglicky) Kristie Ahnová na Twitteru
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.