Kristina Ingesdotter Švédská

Kristina Ingesdotter
Portrét
Miniatura ze 16. století Kristiny na smrtelné posteli (detail)
Narození11. století
Uppsala
Úmrtí18. ledna 1122
Kyjev
PotomciIngeborg Kyjevská
Malmfrid Kyjevská
Dobrodeia Kyjevská
Vsevolod Pskovský
Marie Mstislavna Kyjevská
Izjaslav II. Mstislavič
Rostislav I. Kyjevský
Sviatopolk Pskovský
Rogneda
Xenie
RodStenkilové
OtecInge I. Švédský
MatkaHelena
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Kristina Ingesdotter Švédská (11. století, Uppsala18. ledna 1122, Kyjev) byla švédská princezna a sňatkem s velkoknížetem Mstislavem I. Kyjevským kněžna choť novgorodská, rostovská a bělgorodská.

Život

Kristina byla dcerou krále Ingeho Švédského a královny Heleny, jež byla sestrou švédského krále Blot-Svena.[1] Pravděpodobně byla nejstarší ze tří královských dcer, vdaná před svými sestrami Markétou a Kateřinou.

Kristina se provdala za Mstislava, který byl během jejich manželství knížetem novgorodským, rostovským a bělgorodským, čímž získala stejné tituly. Podle Vasilije Tatiščeva se vzali v roce 1095. Polský historik Dariusz Dąbrowski uvedl, že Tatiščev nevycházel ze spolehlivých zdrojů. Kristina se provdala za Mstislava mezi lety 1090 a 1096.[1]

Archeologové našli osobní pečeť Kristiny, zobrazující ženu s korunou a svatozáří a nápisem „Svatá Kristina“ v řečtině. Předpokládá se, že byla zobrazena jako svatá Kristina v Neredickém kostele, což je interpretováno jako znamení, že mohla být uctívána jako místní světice.

Její otec, král Inge Starší, zemřel v roce 1110 a na švédský trůn po něm nastoupili jeho synovci. Kristina, která žila na Rusi, byla ve Švédsku považována za příliš vzdálenou na to, aby získala podíl na dědictví svého otce, přičemž za dědičky jejich otce byly považovány pouze její mladší sestry, královna Markéta Fredkulla Dánská a Kateřina Ingesdotter Švédská. Je však známo, že Markéta se o své dědictví podělila se svou neteří Ingrid v Norsku a se svou neteří Ingeborg v Dánsku. Každé dala čtvrtinu. Ingeborg byla dcerou Kristiny a jediným z jejích dětí pobývajících ve Skandinávii. Po svatbě s dánským princem o několik let později žila v Dánsku, což se dalo počítat jako podíl na dědictví po její matce Kristině.

Kristina zemřela 18. ledna 1122.[1] Tři roky po její smrti se její manžel Mstislav stal velkoknížetem kyjevským.

Potomstvo

Kristina a Mstislav měli deset dětí:

  1. Ingeborg Kyjevská; vzala si Knuta Lavarda Jutského a byla matkou Valdemara I. Dánského
  2. Malmfrid; vzala si (1) Sigurda I. Norského, (2) Erika II. Dánského
  3. Eupraxia, vzala si Alexia Komnena, syna Jana II. Komnena
  4. Vsevolod Novgorodský a Pskovský
  5. Marie Mstislavna Kyjevská, vzala si Vsevoloda II. Kyjevského
  6. Izjaslav II. Kyjevský
  7. Rostislav Kyjevský
  8. Sviatopolk Pskovský
  9. Rogneda, vzala si Jaroslava Volyňského
  10. Xenie, vzala si Brjačislava Izjaslavlského

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina Ingesdotter of Sweden na anglické Wikipedii.

  1. a b c DĄBROWSKI, Dariusz. Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku). Krakov: Avalon, 2008. ISBN 978-83-60448-54-0. S. 78–79. (polsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Christina of Sweden & Mstislav I at her deathbed 1122 (drawn 1568—1576).jpg
Christina Ingesdotter of Sweden on her deathbed, with her husband (Mstislav I) next to her