Kritická gramotnost

Kritická gramotnost je schopnost najít v médiích vloženou diskriminaci. To se provádí analýzou zpráv podporujících předpojaté mocenské vztahy. Ty se přirozeně vyskytují v médiích a písemných materiálech. Čtením nad rámec slov autora a zkoumáním způsobu, jakým autor sdělil své představy o společenských normách se dá zjistit, zda tyto myšlenky obsahují rasovou nebo genderovou nerovnost.[1]

Obecný přehled

Kritická gramotnost se týká procesu uvědomění si vlastních zkušeností ve vztahu k mocenským vztahům, často realizovaným čtením a psaním. Odehrává se v různých vzdělávacích prostředích a kulturních kontextech. Tento proces učení založený na čtení a psaní povzbuzuje studenty, aby přijali, odmítli nebo rekonstruovali ideologie prezentované v textech.[2]

Vyžaduje, aby lidé svá tvrzení jasně vyjadřovali, podporovali je argumenty, ale také, aby tvrzení bylo otevřeno kontrole a výzvám ze strany lidí, kteří zastávají různé názory. Znamená to, že pečlivě zvažujeme argumenty, se kterými mají lidé sklon nesouhlasit.[3]

Kritická gramotnost se stala populárním přístupem k výuce angličtiny pro studenty v některých anglicky mluvících zemích, včetně Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Spojeného království.[4]

Pro studenty je to přístup k učení očekávající, že budou zkoumat různé texty, aby pochopili vztah mezi jazykem a silou, kterou může mít. Studenti kriticky analyzují a hodnotí význam textů v souvislosti s tématy rovnosti, moci a sociální spravedlnosti. Tyto texty jsou pak použity k tomu, aby vybavily studenty kritickým postojem, reakcí nebo akcí k problému.[2]

Vztah ke kritickému myšlení

Kritickou gramotnost nelze zaměňovat za kritické myšlení. Kritické myšlení se zaměřuje na tvrzení, jejich podporu, na interpretace a aplikace. Vychází z předpokladu, že se často řídíme svými předsudky a že jazyk by nás mohl osvobodit, kdybychom jej dokázali používat jasně a racionálně. To, co čteme a slyšíme, často potřebuje analýzu a interpretaci, a to, co říkáme a píšeme, může být potřeba přepracovat, abychom činili jasná tvrzení, která jsou logicky podložena důkazy.[3]

Kritická gramotnost má oproti kritickému myšlení skeptičtější sklon a politickou orientaci. Vychází z předpokladu, že jazyk je vždy používán v nějakém kontextu, který zahrnuje mocenské vztahy. Jazyk je tedy formou politiky. Všechny texty (včetně scénářů k filmům, televizním pořadům a reklamám) jsou napsány někým s určitým účelem. Vzhledem k tomu, že tyto účely nejsou často transparentní, musí čtenáři rozvíjet a cvičit své kritické schopnosti, aby z textů filtrovali to, čemu rozumí a čemu věří.[3]

Historie

Paulo Freire

60. léta 20. století

Praktiky kritické gramotnosti vyrostly z pedagogiky sociální spravedlnosti brazilského pedagoga a teoretika Paula Freireho, které popsal v knize Výchova jako praxe svobody (1967) a také v knize Pedagogika utlačovaných (Pedagogia do Oprimido) z roku 1968. Freireho kritická gramotnost je koncipována jako prostředek k posílení postavení populace proti útlaku a nátlaku, který je často považován za uzákoněný korporacemi nebo vládami. Tato gramotnost začíná touhou vyrovnat sociální nerovnosti a řešit společenské problémy způsobené zneužíváním moci. Z tohoto filozofického základu vychází, že se texty mají zkoumat, analyzovat a dekonstruovat.[5] Freirehovský pohled na kritickou gramotnost je silně zastoupen v kritické pedagogice.[5]

Výuka kritické gramotnosti

Zastánci kritické gramotnosti věří, že studium praktického, dokonce i politického použití jazyka by mělo být začleněno do školních osnov.[3]

Učitelé mohou přizpůsobit výuku kritické gramotnosti svým třídám tím, že budou studenty povzbuzovat, aby četli analyticky a zpochybňovali sociální normy obsažené v textech. Mohou si vytvořit vlastní nápady, jak text zpochybnit, a napsat odpověď, která bude oponovat nebo podpoří jejich tvrzení. To může vést studenty k převzetí osobní odpovědnosti za sociální změny ve svých komunitách. Metodou pro rozvoj kritické gramotnosti je nechat studenty hluboce analyzovat texty různorodých zdrojů a autorů, aby odhalili předsudky autorů vyplývající z jejich zakořeněných představ o normách. Podobně je funkční nechat studenty přepisovat pasáže, které četli, ale z úhlu pohledu a poměru utlačovaných menšinových skupin.[6]

Čtení velkého množství různých textů nebo doplňkových textů, které text doprovázejí, může studentům také pomoci procvičit si kritickou gramotnost.[1] Růst kritického vědomí studentů prostřednictvím jejich psaní je vzdělávacím cílem, kterého může být dosaženo, pokud vzdělavatelé využijí u studentů (nejen jazyků) inovace ve výukových metodách oproti tomu, na jaké metody jsou studenti při učení zvyklí.[7]

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Critical literacy na anglické Wikipedii.

Reference

  1. a b BLAKE, Caitrin. Defining Critical Literacy: Why Students Should Understand the Power of Language. Nebraska: Concordia University, 2016. 
  2. a b Critical Literacy Definition and Meaning. Top Hat [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Critical Thinking International - Critical Thinking and Critical Literacy. web.archive.org [online]. 2016-01-03 [cit. 2022-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-03. 
  4. SINFIELD, Ivor; HAWKINS, Lise. Critical Literacy: Policy and Practice. [s.l.]: [s.n.], 2006. 
  5. a b FREIRE, Paulo. Pedagogy of the oppressed. 30th anniversary ed. vyd. New York: Continuum 183 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8264-1276-9, ISBN 978-0-8264-1276-8. OCLC 43929806 
  6. ALLAN, Luke. The social construction of literacy in the classroom. [s.l.]: UNC School of Education, 1994. 
  7. BOERMAN-CORNELL, William; KIM, Jung. Using Graphic Novels in the English Language Arts Classroom. [s.l.]: Bloomsbury Academic Dostupné online. ISBN 978-1-350-11269-8, ISBN 978-1-350-11268-1. 

Literatura

  • Lankshear, C. & McLaren, P. (Eds.) (1993). Critical literacy: Radical and postmodernist perspectives. Albany: State University of New York Press.
  • Luke, C. (1995). Media and cultural studies. In P. Freebody, S. Muspratt and A. Luke (Eds.). Constructing critical literacies. Crosskill, New Jersey: Hampton Press.
  • New London Group. (1996). A Pedagogy of Multiliteracies: Designing Social Futures. Harvard Educational Review, 66, 1.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Paulo Freire 1977.jpg
Autor: Slobodan Dimitrov, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo of Paulo Freire