Kroftovy domy
| Kroftovy pivovarské domy | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekti | Karel Mastný, Bohumil Chvojka |
| Stavitel | Josef Štika, František Němec |
| Stavebník | Měšťanský pivovar |
| Poloha | |
| Adresa | U Prazdroje č. p. 75 (č. o. 17, 17a, 19, 19a, 21), Plzeň,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′50,82″ s. š., 13°23′24,25″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10929/4-5019 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kroftovy pivovarské domy[1] jsou rozsáhlý objekt o čtyřech nadzemních podlažích v ulici U Prazdroje č. p. 75 (č. o. 17, 17a, 19, 19a, 21) na Východním Předměstí v Plzni. Od roku 1995 je tento multifunkční objekt (zároveň brána s vrátnicí do areálu pivovaru, kuchyně s jídelnou pro zaměstnance pivovaru, vanové lázně a byty zaměstnanců) kulturní památkou.[2]
Historie
Správní rada Měšťanského pivovaru v roce 1928 rozhodla, že k příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky vypíše soutěž na architektonické řešení novostavby bytového domu. Měl být vystavěn a slavnostně uveden do provozu k 90. výročí založení Měšťanského pivovaru (dnes Plzeňský Prazdroj) v roce 1932, a to na pozemku při Pivovarní ulici (nyní ulice U Prazdroje).[3] Zvítězil plzeňský stavitel Karel Mastný, který patřil mezi lety 1914 a 1948 k výrazným osobám plzeňského stavitelského podnikání.[4] Do soutěže vstoupil dodatečně, ale s velkorysou nabídkou na vypracování projektu bez nároku na finanční odměnu. Na konečném architektonickém řešení pak spolupracoval s architektem Bohumilem Chvojkou.[5]
V roce 1930 stavitel Josef Štika[6] zbudoval dům (s číslem orientačním 17), kde byl výčep, jídelna a malé byty. Ve stavbě pokračoval stavitel František Němec starší.[7] Do objektu byla začleněna vrátnice a vstupní brána s dvěma průjezdy do areálu pivovaru. V roce 1932 byl celý komplex pěti domů, s dvaatřiceti zaměstnaneckými byty, jedno až čtyřpokojovými, kuchyní, jídelnami, obchodem, a lázněmi, dokončen.
Richard Krofta byl od roku 1909 členem, a v letech 1922 až 1933 předsedou správní rady Měšťanského pivovaru, a velice se zasloužil o jeho rozvoj. Na jeho počest byl soubor domů později pojmenován jeho jménem. V roce 1931 zde byla na zdi ve vestibulu u vrátnice umístěna bronzová pamětní deska, jenž připomíná okolnosti vzniku této stavby.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Soubor tzv. Kroftových domů Měšťanského pivovaru v Plzni | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Kroftovy pivovarské domy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Archiv města Plzně - Z ENCYKLOPEDIE PLZNĚ Historie plzeňských ulic (Východní Předměstí) – U Prazdroje Již v roce 1862 získala tato ulice název odkazující na blízký Měšťanský pivovar, tj. Pivovarní. Tehdy vedla pouze v místech od hostince U Města Hamburku k tzv. Prachárně, jak je alespoň uvedeno v zápise městské knihy. V roce 1871 byla pojmenována další část této dnešní ulice, která dostala jméno podle svého směru do Rokycan, tj. Rokycanská třída. Ovšem již v roce 1878 byla přejmenována po husitském teologu Janu Rokycanovi (1396–1471), tj. Rokycanova třída. Další změna přišla s rokem 1926, kdy byly obě části sloučeny pouze pod název Pivovarní. Z té se roku 1929 stala ulice U Měšťanského pivovaru, a to v návaznosti na sloučení Měšťanského pivovaru s Akciovým. Tímto novým názvem měl být uznán význam nejstaršího a největšího plzeňského pivovarského podniku. Zatím poslední změna nastala pravděpodobně roku 1949, kdy byla přejmenována na ulici U Prazdroje. Další ulice naleznete na➡️ https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/ Zdroj📷: Archiv města Plzně Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Karel Mastný | Stavitelé | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Chvojka - Architekti - Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Josef Štika - Stavitelé - Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ František Němec st. - Architekti - Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ pamětní deska: Pamětní deska ke Kroftovým domům. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroftovy pivovarské domy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: