Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna

Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna je historickou zámeckou knihovnou Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži. Tato knihovna patří k významným světovým historickým knižním fondům.

Interiér zámecké knihovny

Knižní fond arcibiskupské zámecké knihovny

Knihovní fond je vlastnictvím Arcibiskupství olomouckého. Veškeré zámecké sbírky spravují pracovníci Muzea umění Olomouc – Arcidiecézního muzea Kroměříž.[1] Fond obsahuje kromě teologických knih i knihy k různým vědním oborům, umění a další. Skládá se ze 4 knihoven:

  • Staré knihovny
  • Nové knihovny
  • Trezorové knihovny
  • Lesní knihovny

Celkově je na zámku přibližně 90 000 knih, z toho je přibližně 500 rukopisů a 200 inkunábulí (prvotisků do roku 1500).

Zámecká knihovna dnes

Samotný zámek je spravován Národním památkový ústavem, územním odborným pracovištěm v Kroměříži. Návštěvníci zámku mohou při prohlídce zhlédnout pouze Starou a Novou knihovnu.

Knihy ze všech knihoven je možné studovat v badatelně prezenčně. Více informací o možnostech a režimu studia je na webových stránkách Muzea umění Olomouc.[2] V současnosti dochází ke zpracování knihovního fondu v programu CLAVIUS.[3]

Jednotlivé knihovny

Stará knihovna

Byla založena stavitelem zámku, olomouckým biskupem Karlem II. Lichtensteinem Castelkornem (1664 – 1695). Zakládací listinou ze dne 14. května 1694 zpřístupnil knihovnu vzdělané veřejnosti a měla být centrální knihovnou Biskupství olomouckého. Mohli ji také využít biskupští úředníci spravující v Kroměříži biskupský majetek. V knihovně mělo být obsaženy knihy všech vědních oborů a mělo být podchyceno poznání dané doby. Základem knihovny byla soukromá knihovna biskupa Lichtensteina - Castelkorna, který pamatoval také na studovnu a který rovněž vypracoval knihovní řád. Aby se knihovna rozrůstala i nadále, požádal své nástupce, aby knihovnu a rovněž ostatní sbírky doplňovali a rozmnožovali. Tato jeho prosba byla vyslyšena a díky tomu patří tato zámecká knihovna k největším historickým fondům v českém státě.

Pro zajištění provozu knihovny zřídil Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu nadaci, do které věnoval 10 000 zlatých. Z těchto peněz se platil knihovník, vazba knih a nákup nových knih. Do nově koupených knih z těchto peněz byly lepeny ex libris biskupa Lichtensteina – Castelkorna. Knihovníky byli od roku 1700 - 1833 profesoři piaristické koleje, později světští knihovníci šlechtického původu a od roku 1887 do roku 1949 profesoři arcibiskupského gymnázia (chlapeckého kněžského semináře).

Knihovna se skládá ze tří místností: Předsíně, Předsálí a Velkého sálu. V těchto třech sálech nachází přibližně 25 000 knih. Knihy byly opatřeny jednotnou vazbou z bílé kůže a zlacenými nápisy na hřbetech. V knihovních skříních jsou knihy někdy naskládány i ve více řadách za sebou. V roce 1752 zasáhl celé druhé patro zámku požár, jenž naštěstí knihovnu nezničil. Se záchranou knih pomáhali studenti piaristického gymnázia a vojáci biskupské gardy. Následovaly náročné opravy. Oprava posledních dvou sálů knihovny byla provedena již v druhé polovině 18. století. Úprava vstupní Předsíně byla provedena v druhé polovině 19. století, což lze poznat i na skříních. Knihovní skříně ve Velkém sále a Předsálí byly zhotoveny kolem roku 1770 na zakázku olomouckého biskupa Maxmiliána Hamiltona (1761 – 1776), jak nám to připomíná Hamiltonův erb nade dveřmi Velkého sálu knihovny.

Skříně nejsou zaskleny z důvodu měnící se teploty v různých ročních obdobích. Řazení knih ve Velkém sále a Předsálí je podle tzv. piaristického třídění – od teologických témat ke světským. Nad skříněmi je umístěno latinské označení témat. Uprostřed Velké sálu knihovny se nachází 4 glóby zakoupené zakladatelem knihovny. Malířskou výzdobu stropu zámecké knihovny provedl v roce 1759 Josef Stern na zakázku biskup Leopolda hraběte z Egkhu (1578 – 1760). Na fresce Velkého sálu je zachycena Apoteóza biskupů Liechensteina – Castelkorna a Egkha. Celá freska je oslavou vzdělání a moudrosti, včetně upozornění na použití znalostí k dobru, jinak hrozí zavržení. Knihovna obsahuje přibližně 25 000 svazků.

V knihovně je i uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense) jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích.

Nová knihovna

Nová knihovna se nachází v místě bývalé manské registratury. Po zániku manského systému v roce 1869 zde zřídil arcibiskup Bedřich Fürstenberg (1853 – 1892) další knihovnu, která dostala název Nová. Základem této knihovny byla knihovna významného vatikánského knihovníka a archiváře a knihovníka Augustina Theinera (1804- 1874), od kterého ji Fürstenberg koupil. Jednalo se přibližně o 15 000 knih, dnes má knihovna přibližně 20 000 knih.

Trezorová knihovna

Zřízení trezorové knihovny bylo odsouhlaseno olomouckým arcibiskupem Josefem Karlem Matochou (1948 – 1961) dne 9. července 1948, ovšem k dodání knižních regálů došlo zřejmě později. Původně byla v prostorech zámku (kde je nyní knihovna umístěna) numizmatická sbírka, proto název Trezorová. Obsahuje různorodý fond, který se zde dostal v roce 1948 a později. Obsahuje přibližně 20 000 knih.

Lesní knihovna

Část této knihovny připadá na knihovnu lesní správy, proto název Lesní. Jedná se o knihovnu s různorodým obsahem. Jsou zde duplikáty, nesvázané knihy a některé konfiskované knihy po roce 1948. Je zde přibližně 25 000 svazků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Arcidiecézní muzeum Kroměříž [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Arcidiecézní muzeum Kroměříž, Sdělení pro badatele [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ lanius.cz:Reference knihovního systému Clavius v ČR

Literatura

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • Breitenbacher Antonín, Arcibiskupská knihovna. Kroměříž a okolí. Brno 1932
  • Breitenbacher Antonín, Skalická bible v arcibiskupské knihovně v Kroměříži. Hlídka, 39, 1922
  • Breitenbacher Antonín, Zpráva z archivu, knihovny, musea olomouckého arcibiskupství v Kroměříži za léta 1930 až 1931. Časopis archivní školy, 9 - 10, 1931 - 1932, s. 368 - 375.
  • Breitenbacher Antonín, Zpráva z archivu, knihovny, musea olomouckého arcibiskupství v Kroměříži za léta 1932 až 1935. Časopis archivní školy, 13 - 14, 1935 - 1936, s. 374 - 379.
  • Breitenbacher Antonín, Z arcibiskupské knihovny. Pozorovatel. 22, 1925, příloha k č. 44.
  • Breitenbacher Antonín, Z knížecí arcibiskupské knihovny v Kroměříži. Hlídka, 33, 1916, s. 526 - 532.
  • Černý Pavel - Měsíc Cyril, "Knihovna". In: Editoři: Ladislav Daniel - Marek Perůtka - Milan Togner: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. s. 190 - 208.
  • Měsíc Cyril, "Zámecká knihovna Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži". In: Mašek, Petr a kolektiv. Zámecké knihovny ve Zlínském kraji. Vyd. 1. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše, 2008, s. 20-47.
  • Měsíc Cyril," Zámecká knihovna". In: Editor: Marek Perůtka - ARCIBISKUPSKÝ ZÁMEK A ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI průvodce. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži a Muzeum umění Olomouc. Kroměříž 2011, s. 155 - 161.
  • Vlčková-Butulová Iva, "Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu (1624-1695) a založení zámecké knihovny v Kroměříži". In: Příspěvky ke starší české literatuře na Moravě III. Blansko 1967-1968, s. 28-31.
  • Vlčková-Butulová Iva, "Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži v letech 1700-1752". Vlastivědný věstník moravský 22, 1970, s. 164-173.
  • Vlčková-Butulová Iva," Dr. Antonín Breitenbacher a Kroměříž". Vlastivědný věstník moravský 22, 1970, s. 321-332.
  • Vlčková-Butulová Iva, "Zámecká knihovna v Kroměříži v letech 1752-1850". Vlastivědný věstník moravský 23, 1971, s. 352-367.
  • Vlčková-Butulová Iva, "Dějiny zámecké knihovny v Kroměříži od r. 1850 po dnešek". Vlastivědný věstník moravský 28, 1976, s. 46-56.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce