Kroměřížský sněm
| Kroměřížský sněm / Kremsierer Reichstag | |
|---|---|
.svg) | |
 Kroměříž v polovině 19. století, vlevo arcibiskupský zámek, kde ústavodárný sněm zasedal | |
| Vedení | |
| Předseda | Antonín Strobach |
| 1. místopředseda | Franciszek Jan Smolka |
| Místopředseda | Josef Lasser von Zollheim |
Kroměřížský sněm (německy Kremsierer Reichstag) je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22. července 1848 ve Vídni, protože však vypukla revoluce, muselo být 7. října 1848 přerušeno a přesunuto do Kroměříže, kde pokračovalo od 22. listopadu 1848 v Arcibiskupském zámku.[1] Od tohoto data se jedná o Kroměřížský sněm, kdežto předchozí jednání neslo název Vídeňský sněm.
Průběh
Poslanci tohoto sněmu byli voleni zemskými sněmy. Sněmu předsedal haličský poslanec Franciszek Jan Smolka. České země zde zastupoval například František Palacký, Josef Kajetán Tyl, Václav Bolemír Nebeský nebo František Ladislav Rieger. Kroměřížský volební obvod zastupoval Jan Ohéral, uváděný jako redaktor. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni zrušil poddanství, bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni Alfredem Windischgrätzem už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením Felixe Schwarzenberga sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem Františka Josefa I. na trůn připravila vlastní ústavu.
Základní práva občanů byla vypracována již ve Vídni (s podílem Riegera) a byla předložena 21. prosince k prvnímu čtení. Problematický byl už první paragraf, podle něhož všechna politická moc ve státě vychází z lidu, proti čemuž se ihned ohradil František Stadion, který argumentoval tím, že moc patří panovníkovi. Tato otázka nebyla vyřešena a 10. ledna bylo odhlasováno, že bude vyřešena až při konečném hlasování o ústavě jako celku.[2]
Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v severní Itálii, byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března 1849 mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vyhlásil novou Březnovou ústavu.
V Kroměříži jsou na řadě domů umístěny pamětní desky věnované významným osobnostem sněmu.
Odkazy
Reference
- ↑ Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž [cit. 2014-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-13.
- ↑ ŠTAJF, Jiří. Revoluční léta 1848-1849 a české země. Praha: Historický ústav ČSAV, 1990. 194 s. S. 142.
Literatura
- URBAN, Otto. Kroměřížský sněm 1848–1849. 2. vyd. Praha: Argo, 1998. 109 s. ISBN 80-7203-190-2.
- SPÁČIL, Jindřich. Kroměřížský sněm 1848–1849: kronika prvního ústavodárného shromáždění rakouských národů. 1. vyd. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1933. 119 s.
- SPÁČIL, Jindřich. Ať žije sněm!. 1. vyd. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1947. 375 s.
- Kroměřížský sněm 1848–1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě. 1. vyd. Sborník příspěvků ze stejnojmenné mezinárodní konference Kroměříž 1998: Katos Kojetín, 1998. 490 s.
- PINKAVA, Jaroslav. Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: (22. listopadu 1848 až 7. března 1849). Kroměříž: Pálková, 1996. 114 s.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria, used from 1815 to 1866.
Kroměříž v polovině 19. století, litografie Augusta Hauna podle kresby Franze Kaliwody
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Arcibiskupský zámek Kroměříž