Kropidlák černý

Jak číst taxoboxKropidlák černý
alternativní popis obrázku chybí
konidální hlavice Aspergillus niger
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
TřídaEurotiomycetes
Řádplesnivkotvaré (Eurotiales)
Čeleďplísňovkovité (Trichocomaceae)
RodAspergillus
Binomické jméno
Aspergillus niger
Tiegh.; 1867
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kropidlák černý (Aspergillus niger) je houba patřící mezi nejrozšířenější druhy rodu Aspergillus. Způsobuje chorobu nazývanou „černá plíseň“ na ovoci a zelenině, např. na hroznovém víně, cibuli nebo arašídech, a je častým kontaminantem potravin. Tato plíseň je velmi rozšířená v půdě a často se objevuje i ve vnitřním prostředí, kde si její černé kolonie lze plést s koloniemi plísně Stachybotrys (též se označuje jako „černá plíseň“).[1]

U některéch kmenů A. niger se zjistilo, že produkují silné mykotoxiny nazývané ochratoxiny,[2] jiné zdroje s tím však nesouhlasí a považují to za chybnou identifikaci druhu houby. Důkazy napovídají, že některé kmeny A. niger skutečně produkují ochratoxin A.[1][3]

Houba je odolná a vysoce rezistentní vůči radiaci, takže zamořila i Mezinárodní kosmickou stanici ISS.[4]

Patogenita

Onemocnění rostlin

A. niger způsobuje černou plíseň na cibuli. Infekce sazenic cibule houbou A. niger může být systémová a projevit se jen za příznivých podmínek. A. niger způsobuje běžně posklizňovou chorobu cibule, kdy lze černá konidia pozorovat mezi slupkami na jednotlivých cibulích. Plíseň napadá také arašídy a hroznové víno.

Onemocnění člověka a zvířat

A. niger způsobuje onemocnění člověka méně často než jiné druhy rodu Aspergillus, ovšem pokud člověk vdechne velkém množství spor, může se u něj vyvinout vážné onemocnění, aspergilóza. Aspergilóza se často vyskytuje hlavně u pracovníků v zahradnictví, kteří vdechují rašelinový prach, obsahující velké množství spor hub rodu Aspergillus. Byly nalezeny také ve zdech hrobek starověkých Egypťanů a lze je tedy vdechnout, pokud se příslušné místo rozruší. A. niger je jednou z nejčastějších příčin otomykózy (houbové infekce uší), která způsobuje bolest, dočasnou ztrátu sluchu a ve vážných případech i poškození zvukovodu a bubínku.

Využití v průmyslu

Houba A. niger se kultivuje pro průmyslovou výrobu mnoha různých látek. Různé kmeny A. niger mohou průmyslově vyrábět kyselinu citronovou (E330) a kyselinu glukonovou (E574), byly vyhodnoceny WHO jako přijatelné pro denní požívání. Fermentace pomocí A. niger je americkou FDA "všeobecně považována za bezpečnou" (GRAS).[5]

Průmyslovou fermentací pomocí A. niger se vyrábí mnoho užitečných enzymů. Například glukoamyláza A. niger se využívá k výrobě fruktózového kukuřičného sirupu, pektináza se zase používá k čiření moštu a vína. α-galaktózidáza, enzym štěpící některé složité cukry, je složkou beana a jiných léčiv, o kterých výrobci tvrdí, že snižují flatulenci. Jiným použitím A. niger v biotechnologickém průmyslu je výroba magnetických izotopových variant biologických molekul pro NMR analýzu.

Jiná použití

V roce 2006 bylo ohlášeno, že RNáza vylučovaná houbou A. niger, nazývaná actibind, má antiangiogenní a antikarcinogenní vlastnosti.

A. niger se také kultivuje pro získávání enzymů glukózaoxidázy (GO) a alfa-galaktózidázy (AGS). Glukózaoxidáza se používá při návrhu biosenzorů glukózy, díky vysoké afinitě pro β-D-glukózu.[6] Alfa-galaktózidázu lze vyrábět fermentací pomocí A. niger; využívá se pro hydrolýzu vazeb alfa 1-6 v melibióze, rafinóze a stachyóze.

Výzkum publikovaný v letech 2006-2008 zkoumal prolylendoproteázu A. niger (AN-PEP), mikrobiální prolylendoproteázu štěpící lepek. To má silné implikace pro léčbu celiakie nebo jiných metabolických chorobných procesů s citlivostí na lepek.[7] V prosinci 2008 byla spuštěna placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie, která má určit účinnost tohoto enzymu při léčbě celiakie.[8]

Při rozmachu obchodu s opiem bylo vyráběno chandoo opium (určené ke kouření) pomocí dlouhodobé fermentace surového opia plísní A. niger a jinými plísněmi.[9]

A. niger je hlavním činidlem při fermentaci čaje pchu-er.[10]

Genetika

Byl plně sekvenován genom dvou různých kmenů A. niger.[11]

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspergillus niger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Samson RA, Houbraken J, Summerbell RC, Flannigan B, Miller JD. Common and important species of fungi and actinomycetes in indoor environments. In: Microogranisms in Home and Indoor Work Environments. [s.l.]: New York: Taylor & Francis, 2001. S. 287–292. 
  2. ↑ Abarca M, Bragulat M, Castellá G, Cabañes F. Ochratoxin A production by strains of Aspergillus niger var. niger. Appl Environ Microbiol. 1994, roč. 60, čís. 7, s. 2650–2. Dostupné online. PMID 8074536. 
  3. ↑ Schuster E, Dunn-Coleman N, Frisvad JC, Van Dijck PW. On the safety of Aspergillus niger--a review. Applied microbiology and biotechnology. August 2002, roč. 59, čís. 4–5, s. 426–35. DOI 10.1007/s00253-002-1032-6. PMID 12172605. 
  4. ↑ UHLÍŘ, Martin. Plísně kosmické. Houba ze spíže přežije obrovskou dávku ozáření. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Inventory of GRAS Notices: Summary of all GRAS Notices [online]. 2008-10-22 [cit. 2008-10-31]. (US FDA/CFSAN). Dostupné online. 
  6. ↑ STAIANO, Maria; BAZZICALUPO, Paolo; ROSSI, Mose'. Glucose biosensors as models for the development of advanced protein-based biosensors. Molecular BioSystems. 2005-11-21, roč. 1, čís. 5–6, s. 354–362. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 1742-2051. DOI 10.1039/B513385H. (anglicky) 
  7. ↑ MITEA, C.; HAVENAAR, R.; DRIJFHOUT, J. Wouter. Efficient degradation of gluten by a prolyl endoprotease in a gastrointestinal model: implications for coeliac disease. Gut. 2008-01, roč. 57, čís. 1, s. 25–32. PMID: 17494108. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 1468-3288. DOI 10.1136/gut.2006.111609. PMID 17494108. 
  8. ↑ MULDER, C.J. Effect of Aspergillus Niger Prolyl Endoprotease (AN-PEP) Enzyme on the Effects of Gluten Ingestion in Patients With Coeliac Disease. [s.l.]: [s.n.], December. Dostupné online. 
  9. ↑ Calmette, L.C.A. La fermentation de l'opium des fumeurs. Arch. Méd. Navale coloniale. 1892, roč. 57, s. 132–138. 
  10. ↑ ABE, Michiharu; TAKAOKA, Naohiro; IDEMOTO, Yoshito. Characteristic fungi observed in the fermentation process for Puer tea. International Journal of Food Microbiology. 2008-05-31, roč. 124, čís. 2, s. 199–203. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 0168-1605. DOI 10.1016/j.ijfoodmicro.2008.03.008. 
  11. ↑ Pel H, de Winde J, Archer D, et al.. Genome sequencing and analysis of the versatile cell factory Aspergillus niger CBS 513.88. Nat Biotechnol. 2007, roč. 25, čís. 2, s. 221–31. Dostupné online. DOI 10.1038/nbt1282. PMID 17259976. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com