Krsov

Krsov
Náves
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Ostrov u Bezdružic
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′31″ s. š., 13°3′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	48 (2021)[1]
Katastrální území	Krsov (4,02 km²)
Nadmořská výška	530 m n. m.
PSČ	330 37
Počet domů	23 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Krsov
Další údaje
Kód části obce	116033
Kód k. ú.	716031
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krsov je malá vesnice, část obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Ostrova u Bezdružic. Krsov je také název katastrálního území o rozloze 4,02 km².^[3]

Název vesnice je odvozen z příjmení Krs, a protože v němčině jméno vsi někdy splývalo s názvem nedalekých Krs, začal se pro Krsov používat přívlastek klein. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: „de Kurschawa“ (1242), „in villa Kyrssowie“ (1380), „de Kirssowa“ (1382), „de Kyrssiewa“ (1382), „de Kirssiewa“ (1383), „spraviti má Krssowem tvrzí“ (1545), Klein gürschowa (1694), Klein Girsch nebo Girschowa (1788) a Girschowa a také Klein-Girsch (1838).^[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242, kdy vesnici vlastnil rytíř Valtr z Krsova. Panským sídlem byla tvrz připomínaná poprvé roku 1380. K rytířskému rodu z Krsova patřili Buzek (1380), bratři Jaroš a Jaroslav (1380–1383) nebo Vlach (1420), který se podílel na obraně Švamberka proti husitům.^[5] V roce 1455 Krsov vlastnil Jan Turně z Libětic, ale roku 1478 už byl mrtev on i jeho dcera Bonuše. Statek byl prohlášen za odúmrť, kterou získal Jindřich Bezdružický z Kolovrat a připojil ji k Bezdružicím.^[6] Vesnice u Bezdružic zůstala až do zániku patrimoniální správy a nepotřebná tvrz zanikla. Naposledy byla zmíněna v roce 1545.^[5]

Krsov patřil k farnosti v Krsech. Do roku 1850 docházely krsovské děti do školy v Krsech a poté začaly chodit do Ostrova u Bezdružic. Odtamtud byla koncem devatenáctého století do Krsova postavena první silnice a v roce 1920 byla prodloužena do Křelovic. Kvůli dlouhodobému nedostatku vody ve vsi se v lednu 1936 obecní zastupitelstvo rozhodlo na návsi vybudovat vodní nádrže. V období první republiky byla postavena místní kaple a hasičská zbrojnice, které navrhl J. Rubik, stavitel z Nové Sázavy u Bezvěrova.^[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 189 obyvatel (z toho 88 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 187 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou čtyř evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.^[9]

Po zrušení patrimoniální správy byl Krsov od roku 1850 součástí obce Pláň v soudním okrese Bezdružice a politickém okrese Teplá. Roku 1902 byl převeden do politického okresu Planá u Mariánských Lázní.^[7]

V roce 1874 se Krsov osamostatnil a vznikla nová obec, jejímž starostou byl v období 1932–1939 Josef Stingl. Po uzavření Mnichovské dohody se obec stala součástí říšské župy Sudety. Obecní úřad v Krsově ukončil činnost v květnu 1945 a jeho působnost převzala místní správní komise.^[7]

Od 1. ledna 1960 do 31. prosince 1985 byl částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl částí obce Krsy v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever.^[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krsov na Wikimedia Commons
• Krsov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)