Krušná hora

Krušná hora
	Krušná hora z jižního úbočí Špičky
Vrchol	609 m n. m.
Prominence	177 m ↓ JV od Broumů
Izolace	9,6 km → Vlastec
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ; Hory Křivoklátské vrchoviny
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Křivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Hudlická vrchovina
Souřadnice	49°57′47″ s. š., 13°55′47″ v. d.
	Krušná hora
Povodí	Berounka
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krušná hora (německy Kruschnahora, také Kruschna, 609 m n. m.) je hora nacházející se deset kilometrů západně od centra města Beroun a je součástí Křivoklátské vrchoviny.

Poloha a okolí

Zalesněný hřeben Krušné hory obtéká na západě a severu Habrový potok, severozápadně od Dibeřského potoka. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východě se tyčí Děd (492 m) a na jihozápadě Velíz (595 m).

Na sever od Krušné Hory se nachází Stará Ohrada a Nový Jáchymov, na severovýchod Doužebnice a Otročiněves, na východ Lísek, Hudlice a Trubská, na jihovýchod Trubín, Svatská Hájovna, Svatá a Král, na jihozápad Varta, Hředle a na jih Březová, na jihozápad Kublov, na západ Broumy a Habrový Potok, na severozápad Karlova Ves a Karlov.

Těžba

Krušná hora bývala nejvýznamnějším ložiskem železné rudy v oblasti Křivoklátska. V masivu hory se nachází sedm zrudněných poloh, z nichž tři byly těženy. Při bázi šáreckého souvrství se nachází tzv. Velké ložisko, jehož nejlepší části obsahovaly 32–38 % železa a 19–22 oxidu křemičitého. O tři až třicet metrů výše leželo Malé ložisko s těžitelnou mocností okolo tří metrů. Tzv. III. ložisko tvořené zejména pelosideritem se nacházelo ještě výše. Jeho celková mocnost je až dvanáct metrů, ale těžitelné byly pouze tři metry, a pokusná těžba na něm proto probíhala pouze z povrchu.^[2] Do roku 1889 byl z ložisek na Krušné hoře vytěžen asi jeden milion tun železné rudy. Těžba po roce 1909 byla intenzívnější a vyprodukovala asi devět milionů tun rudy a doly dosáhly hloubky až několika stovek metrů.^[3]

Rozhledna a naučná stezka

V červnu 2015 byla na vrcholu otevřena rozhledna Máminka. Jde o dřevostavbu od architektonické skupiny Martina Rajniše. Současně byla v okolí zřízena naučná stezka Krušná hora – Hudlice.

Fotogalerie

Krušná hora – panorama z rozhledny
Krušná hora – na cestě s vrcholu k Hudlicím
Pohled na Velíz z Krušné hory

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krušná hora na německé Wikipedii.

↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
↑ ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. 318 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 39. Dále jen Křivoklátsko (2016).
↑ Křivoklátsko (2016), s. 143.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušná hora na Wikimedia Commons
Železnorudný důl Krušná hora
Dějiny dolování železných rud na Krušné hoře u Berouna
Krušná hora na Tajemnakrajina.blog.cz Archivováno 10. 9. 2016 na Wayback Machine.

[1] Ultrakopce na Ultratisicovky.cz

[krivoklatsko-2] ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. 318 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 39. Dále jen Křivoklátsko (2016).

[3] Křivoklátsko (2016), s. 143.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály