Krušnohorská hornatina
Krušnohorská hornatina | |
---|---|
Vodní nádrž Přísečnice | |
Nejvyšší bod | 1 244 m n. m. (Klínovec) |
Rozloha | 7 298 km² |
Nadřazená jednotka | Krušnohorská subprovincie |
Sousední jednotky | Českoleská oblast, Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge, Vogtland, Erzgebirgsvorland, Krkonošská oblast, Podkrušnohorská oblast |
Podřazené jednotky | Děčínská vrchovina, Krušné hory, Smrčiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Německo |
Krušnohorská hornatina na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, znělec, rula |
Povodí | Labe, Dunaj, Rýn |
Souřadnice | 50°26′30″ s. š., 13°3′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krušnohorská hornatina je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí severozápadních Čech, Saska, Bavorska a Durynska. Na východě v oblasti Šluknovského výběžku navazuje na Krkonošskou oblast Sudet, na jihozápadě sousedí s Českoleskou oblastí Šumavské subprovincie. Na jihovýchodě a jihu přechází v nižší oblasti Krušnohorské subprovincie: Podkrušnohorskou oblast a Karlovarskou vrchovinu.
Severní, severozápadní a západní hranice leží na území Německa. Je obtížné říci, které německé celky spadají pod Krušnohorskou hornatinu, vzhledem k tomu, že v Německu se používá odlišná hierarchie fyzickogeografického členění. Na severu a severozápadě leží Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří) a Vogtland (Fojtsko), které geologicky zapadají do Krušnohorské subprovincie, jejich nižší nadmořská výška však neodpovídá Krušnohorské hornatině. Německé členění řadí Erzgebirgsvorland dokonce už pod Severoněmeckou nížinu, Vogtland však přiřazuje k „Mittelgebirge“, potažmo k České vysočině. Německý přírodní region Östliche Mittelgebirge pokračuje k západu hornatinou Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge (Durynsko-franské středohoří) na pomezí Saska, Durynska a Bavorska. Tato hornatina přímo navazuje na Smrčiny a může být považována za prodloužení Krušnohorské hornatiny. Zahrnuje zejména Frankenwald (Franský les) a Thüringer Wald (Durynský les). Nejzápadnější výspou tohoto regionu je Thüringer Becken mit Randplatten (Durynská pánev s okrajovými deskami), kterou opět nelze považovat za součást hornatiny. Václav Král[1] už ji ani neřadí pod Českou vysočinu, nýbrž pod Středoněmecké hornatiny a kotliny.
Členění
Krušnohorská hornatina se dělí na následující celky:
- Děčínská vrchovina (Elbsandsteingebirge)
- Krušné hory (Erzgebirge)
- Smrčiny (Fichtelgebirge)
Související články
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušnohorská hornatina na Wikimedia Commons
- Mapa přírodních oblastí v Sasku na www.umwelt.sachsen.de (PDF, 859 kB, německy)
- Mapa přírodních regionů na stránkách Spolkového úřadu ochrany přírody
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mapa geomorfologického členění České republiky s barevně rozlišenými oblastmi (podsoustavami) a očíslovanými celky.
Poloha geomorfologické oblasti Krušnohorská hornatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I3 (III)
- I3A (IIIA)
-
I3 (III)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří