Krušnohorské divadlo

Krušnohorské divadlo v Teplicích
	Divadelní budova
Základní informace
Sloh	neoklasicismus a art deco
Architekti	Rudolf Bitzan a Adolf Linnebach
Výstavba	1921–1924
Poloha
Adresa	U Císařských lázní 761/4, 415 01 Teplice, Teplice, Česko
Ulice	U Císařských lázní
Souřadnice	50°38′24,37″ s. š., 13°49′41,17″ v. d.
	Budova Krušnohorského divadla Teplic
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42684/5-5042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krušnohorské divadlo, též Krušnohorské divadlo v Teplicích, Městské divadlo Teplice-Šanov, Divadlo bratří Čapků Teplice-Šanov, Krajské krušnohorské divadlo působilo v letech 1874 až 1994 jako sídlo stálého operního, operetního a činoherního souboru, původně jen německého. České hry se začaly objevovat od roku 1924. V červnu 1945 byl divadelní provoz obnoven s pomocí Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Od roku 1958 až do zrušení v roce 1994 se soubor orientoval na operety a muzikály. Od té doby využívají divadelní budovu převážně externí divadelní soubory jako stagionu.

Historie

První teplické divadlo bylo zřízeno již v polovině 18. století na zámku za knížete Františka Václava z Clary-Aldringenu. S rozvojem lázní a rostoucím počtem návštěvníků Teplic však brzy kapacita zámeckého divadla přestala být dostačující a v polovině 19. století bylo rozhodnuto o výstavbě samostatné divadelní budovy. Novorenesanční stavba vznikla v letech 1872–1874 podle projektu Josefa Zítka a Josefa Turby.^[1] Divadlo mělo kapacitu 1000 diváků a zahrnovalo také kavárnu. Tato budova vyhořela v noci na 1. září 1919 a krátce poté bylo rozhodnuto o stavbě nového divadla na stejném místě.

Původní návrh Adolfa Linnebacha byl zamítnut kvůli přehnaným prostorovým a technickým nárokům, nový projekt vypracoval Rudolf Bitzan. Stavba probíhala v letech 1921–1924 a postupně byla zpřístupňována již od roku 1923. Architektonické pojetí spojuje prvky doznívající secese a nastupující moderny. Vnitřní výzdobu divadla realizovali členové drážďanské akademie Richard Guhr a Alexander Baranowsky.

Kromě vlastního divadla zahrnovala budova také velký společenský sál, kavárnu, několik restaurací a kino. Víceúčelové využití stavby se odráželo v dobovém názvu Městské sály (Stadtsäle), neoficiálně se užívalo také pojmenování Sudetoněmecké národní divadlo. Po pražských divadlech bylo teplické divadlo největší budovou tohoto typu v tehdejším Československu.

V září 1923 bylo otevřeno kino, na Nový rok 1924 malý sál a kavárna, provoz samotného divadla byl zahájen 20. dubna 1924 slavnostním představením Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští.

Odkazy

Reference

↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; VII. díl, Praha, 2008; s. 499 ISBN 978-80-7277-041-0

Literatura

HANZLÍK, Jan a kolektiv: Teplice: architektura moderní doby 1860–2000; Národní památkový ústav Ústí nad Labem, 359 s. ISBN 978-80-85036-66-4

Externí odkazy

[1] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; VII. díl, Praha, 2008; s. 499 ISBN 978-80-7277-041-0

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály