Krušnohorský tunel

Krušnohorský tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
MístoKrušné hory
Výstavba
Zahájení stavbyplánováno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krušnohorský tunel, nebo také Podkrušnohorský úpatní tunel, je plánovaný železniční tunel s parametry vysokorychlostní trati, který se bude nacházet na novém železniční spojení Drážďany–Praha. Dle zvolené varianty má být min. 26 km dlouhý, z toho 11,7 km na českém území.[1]

Historie

V roce 2017 byla schválena příprava vysokorychlostních tratí, v plánu i nadále zůstávají úseky určené pro 200 km/h.[2] Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka začátek stavby vysokorychlostní trati do Drážďan odhadoval na rok 2035.[3] Ale poslanci rozhodli, že trať se má stavět již v roce 2025 a v roce 2035 má být hotová.[4]

V roce 2018 se začala chystat studie na trasu vysokorychlostní tratě přes Ústí nad Labem: zjistí se možnosti zastávky v Západním nádraží a vedení kolem Ústí. První etapa studie se zaměřovala na trasu tratě na Českém území; prověřovaly se varianty, že Ústí nad Labem nebude primárně obslouženo, ale jako smysluplné se jevilo zapojení trati do ústeckého železničního uzlu.[5] V květnu roku 2018 se rozhodlo, že Podkrušnohorský úpatní tunel budou projektovat Němci, a že v tunelu se bude jezdit podle německých pravidel.[6]

V roce 2019 byl k dispozici první definitivní výsledek studie proveditelnosti, trasa VRT povede přes Ústí nad Labem, kde se postaví nové centrální nádraží.[7] Geologové začali mapovat podloží v plánované trase tunelu.[8]

V roce 2020 se Německo a Česko se dohodly na financování Krušnohorského úpatního tunelu. Česká republika bude financovat 47 % nákladů a Spolková republika Německo bude financovat 53 % nákladů. Tento poměr odpovídá i délce vedení trasy na území České republiky a Spolkové republiky Německo.[9]

V roce 2024 by měla být vybrána konečná varianta tunelu[10] a tunel by měl získat územní rozhodnutí.[1] Stavba by měla začít v roce 2028 a do provozu by měla být uvedena v roce 2038.[1]

Parametry stavby

Parametry tunelu

Tunel má být projektován podle kategorie M230 podle Deutsche Bahn, ta umožňuje maximální rychlost nákladních vlaků 120 km/h a maximální rychlost osobních vlaků na 230 km/h.[11][12]

Parametry trati

Na trati by se mělo jezdit rychlostí 250–350 km/h[13] a vytížení trati by se mělo pohybovat kolem 4 000 – 9 000 osob za den. Jízdní doba pro vlaky z Ústí nad Labem do Drážďan by měla být 24 minut.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Krušnohorský tunel - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vláda dala zelenou rychlotratím. V plánu zůstaly i úseky jen na 200 km/h. iDNES.cz [online]. 2017-05-22 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Premiér: Vysokorychlostní trať do Drážďan začneme stavět v roce 2035 - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-22]. 
  4. ↑ Poslanci žádají, aby vláda výrazně zrychlila. Vlaky na českých železnicích. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-05-22]. 
  5. ↑ Šinkansenem z Prahy do Ústí nad Labem po nové rychlotrati už za 27 minut. ekonomika.iDNES.cz [online]. 2018-08-19 [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tunel pod Krušnohořím vyprojektují Němci, provoz bude podle německých pravidel. Zdopravy.cz. 2018-05-17. Dostupné online [cit. 2018-05-22]. 
  7. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. První výsledek studie: VRT do Drážďan povede přes Ústí, kde vznikne nové nádraží [online]. 2019-01-28 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Geologové mapují Krušnohoří. Ražba tunelu pro VRT bude náročná, jedna metoda stačit nebude – Zdopravy.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kdo zaplatí tunel pod Krušnými horami? 43 % Česko, 57 % Německo. Obě země chtějí dotaci z EU [online]. 6.2.2020 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Novostavba tratě z Prahy do Drážďan – průběh tratě. neubaustrecke-dresden-prag.de [online]. DB Netze [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13. 
  11. ↑ Vysokorychlostní trať Ústí n.L. - Praha - Brno – Břeclav | Vysokorychlostní železnice. Vysokorychlostní železnice. Dostupné online [cit. 2018-05-22]. 
  12. ↑ Dohodnuto: tunel přes Krušné hory do Drážďan postaví Němci. iDNES.cz [online]. 2018-05-17 [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Rychlovlaky do Drážďan. U některých úseků zůstane „jen“ 250 kilometrů za hodinu. Zdopravy.cz. 2017-11-20. Dostupné online [cit. 2018-06-22]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“