Kruhová cihelna (Olomouc)

Kruhová cihelna
kruhová cihelna v Olomouci po rekonstrukci
Účel stavby
původně cihelna, po přestavbě tiskárna
Základní informace
Sloh	bez slohových znaků
Architekt	Franz Breitenecker
Výstavba	1859–1885
Přestavba	2010–2016
Poloha
Adresa	Kyselovská ulice 559/125, Olomouc, Česko Česko
Ulice	Kyselovská
Souřadnice	49°33′37,43″ s. š., 17°14′37,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14532/8-2686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kruhová cihelna je industriální historická budova postavená v někdejší obci Kyselov,^[1] dnes v Kyselovské ulici v olomoucké městské části Slavonín.^[2][3] Její stavba byla zahájena roku 1859 a v letech 1883–1884 byla modernizována. Ve své době se jednalo o velmi progresivní podnik, který vyráběl cihly v kruhové peci Hoffmannova typu, přičemž svými výrobky zásoboval většinu staveb v Olomouci. Výroba byla ukončena v 70. letech 20. století, načež opuštěná budova začala chátrat a na počátku 21. století již byla v havarijním stavu,^[4] do roku 2016 však byla po rozsáhlé rekonstrukci obnovena. Objekt je zapsán v ústředním seznamu nemovitých kulturní památek České republiky jako ojedinělý typ technické památky v olomouckém okrese.^[1]

Objekt olomoucké kruhové cihelny sestává z patrové oválné budovy, přičemž přízemí je zděné z cihel, obehnané předsazenou dřevěnou stříškou,^[1] která je nesena dřevěnými trámy.^[5] Horní patro, kde se nacházela nadpecní sušárna, má dřevěnou konstrukci, jeho obvodová stěna je obložena dřevěnými deskami, a celé je předsazené před spodní patro přibližně o 1,5 m. Konstrukci podepírají dřevěné sloupky. Celou stavbu kryje eternitová nízká sedlová a na koncích půlkuželová střecha. Z jejího hřebene vystupuje šest hranolových větracích vikýřů krytých jehlancovou stříškou. Uprostřed stavby se tyčí tovární komín kruhového půdorysu s podélnými vpadlinami po obvodu, vystavěný z režných cihel.^[1]

Uvnitř se nachází osmnáctikomorová cihlářská pec. Pálicí kanál s 18 klenutými zavážecími otvory o šířce 0,9 až 1 metr kopíruje obvod stavby. V jeho klenbě jsou tzv. sypáky, násypné otvory na uhlí, rozmístěné v pěti řadách. Na jeho vnitřní straně je při podlaze 18 klenutých ústí komínových průduchů vedoucích do sběrného kouřového kanálu v podélné ose stavby. Tento kanál má ve své klenbě kovové tyče určené k manipulaci se zvonovými ventily, které uzavíraly kouřovody.^[1]

Cihly se v Kyselově (který se roku 1950 dostal pod správu obce Slavonín a od roku 1974 je i se Slavonínem součástí Olomouce.) vyráběly již nejméně od 16. století. Cihelna patřila městu a své nevolnické povinnosti si v ní odpracovávala většina poddaných z této obce, včetně odvozu cihel na vlastních povozech či údržbě přístupové cesty. Město cihelnu pronajímalo soukromníkům, z nichž poslední byl pachtýř Matouš Pelz, od něhož ji roku 1851 převzalo do vlastní správy.^[6]

Výstavba dnešního objektu byla zahájena roku 1859, kdy byl také vztyčen jeho komín. Nejvýznamnější pro budoucnost cihelny byly roky 1883 až 1884, kdy byla její výroba modernizována, a to především výstavbou tzv. Hoffmanovy kruhové pece,^[4] spuštěné roku 1885. Licenci na výstavbu pece zakoupil od Friedricha Hoffmanna cihlářský podnikatel Heinrich Drasche von Wartinberg a vídeňský stavitel Franz Breitenecker pak novou pec vyprojektoval. Pec měla na oválném půdorysu 14 oddělených komor,^[3] které se postupně plnily hliněnými kvádry. To umožňovalo nepřetržitý provoz, neboť v době, kdy se v některých komorách hlína teprve začínala vypalovat, z jiných už se vytahovaly hotové cihly.^[7] Již v roce 1887 se zde vypálily 3 miliony cihel, a když byla roku 1891 pec prodloužena o další čtyři komory a jejich počet tak zvýšen na 18, zvedla se roční výroba na 4 miliony kusů,^[3] a podnik se tak stal zdrojem cihel pro většinu olomouckých staveb.^[7]

Komín cihelny byl dodatečně nadstaven,^[1] přičemž horní část byla tvořena jen jedním pláštěm.^[3] Díky tomu komín získal velmi neobvyklý^[8] stupňovitý tvar a výšku 37 metrů.^[1]

Po vzniku samostatného Československa si roku 1920 místní odbor Národní jednoty v cihelně pronajal jednu místnost a otevřel v ní českou školu, čímž se snažil zvrátit národnostní situaci v převážně německo-jazyčné obci. Ve třicátých letech 20. století na podnik dopadla hospodářská krize, která negativně poznamenala odbyt jeho výrobků, ale již roku 1937 se výroba opět vrátila na předchozí 4 miliony cihel ročně. V této době patřila mezi aktivity cihelny také těžba kvalitního písku.^[6]

Roku 1946 byla cihelna znárodněna.^[6] Od 3. května 1958 je budova chráněna jako nemovitá kulturní památka, ovšem cihly se zde s využitím cihlářské hlíny těžené v sousedních Nemilanech vyráběly ještě až do 70. let 20. století.^[8] Poté byla opuštěna, a i když roku 1975 olomoucký historik a památkář Leoš Mlčák ještě konstatoval její dobrý stav pouze s potřebou zabezpečit komín,^[9] cihelna postupně chátrala, až se nakonec dostala do zcela dezolátního stavu. V 90. letech 20. století se uvažovalo, že zde bude pěstírna žampionů nebo také expozice staré cihelny s historickými strojními zařízeními z Moravy, ovšem žádný z plánů se neuskutečnil a opuštěnou budovu používali jako úkryt lidé bez domova. Majitelem v té době bylo město Olomouc,^[4] které ji roku 2007 prodalo firmě Profi-tisk group.^[10]

Téhož roku nechal nový majitel vypracovat projekt obnovy objektu, který měl být přestaven na turistický penzion se sportovním centrem, kancelářemi, restaurací,^[4] vinárnou a uměleckou galerií.^[7] Tyto plány sice nebyly naplněny, ovšem společnost nakonec na podzim roku 2010 rekonstrukci přece jen zahájila, a to za účelem přestavby na průmyslový objekt s polygrafickou výrobou.^[8]

Přestavbu provedla zlínská firma Průmyslové stavby.^[3] Mezi prvními opravenými částmi byl ještě téhož roku komín,^[8] z něhož byla zároveň odstraněna horní nadstavba, takže ztratil svůj charakteristický tvar. V letech 2011 až 2012 byla zchátralá dřevěná nadpecní sušárna nahrazena replikou,^[3] přičemž dodržen byl jak původní druh materiálu, tak i původní prostor a původní stavební řešení.^[8] V severní polovině je replika prosklená a byl do ní umístěn provoz výroby tiskařského materiálu. Na západní straně bylo doplněno schodiště^[3] a na východní straně byla bývalá cihelna propojena se sousední skladištní halou.^[10] Obnova byla dokončena roku 2016.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruhová cihelna na Wikimedia Commons