Kruhový objezd

Kruhový objezd (též okružní křižovatka či běžně rondel, kruháč, kruhák nebo i kruhovka) je typ objízdné křižovatky zpravidla kruhového tvaru (někdy však i například čtvercového^[1]). Rozděluje celou křižovatku do několika jednoduchých křižovatek okolo kruhu uprostřed, čímž se pravidla týkající se průjezdu křižovatkou zjednoduší. Kruhové objezdy mohou být i významnými urbanistickými prvky; jsou velmi oblíbeným řešením křižovatek například ve Francii a Spojeném království. V Česku se masivněji rozšiřují od konce 20. století.

Termín „okružní křižovatka“ se používá v kontextu stavebně-technických předpisů a dokumentů, termín „kruhový objezd“ v kontextu pravidel provozu na pozemních komunikacích.

Podle advokátního koncipienta Daniela Novopackého tyto výrazy nejsou synonymní, ale pojem okružní křižovatka je širší, protože mohou existovat okružní křižovatky, které nejsou označeny jako kruhový objezd a tedy zde například nemusí platit povinnost projíždět tuto křižovatku proti směru hodinových ručiček.^[2]

V praxi je dopravní značka „kruhový objezd“ mnohdy používána i na křižovatkových komplexech, které mají jiný než kruhový tvar, například oválný, čtvercový, obdélníkový nebo nepravidelný.

Průjezd kruhovým objezdem se v jednotlivých zemích mírně liší. V Česku se po kruhovém objezdu jezdí při pohledu shora proti směru pohybu hodinových ručiček. Průjezd kruhovým objezdem v zemích, kde se jezdí vlevo, je podobně jako jiná pravidla zrcadlově převrácený.

Do 1. 7. 2006 platila přednost na kruhovém objezdu: řidič vozidla vjíždějícího na kruhový objezd musel dát přednost vozidlům, která již po kruhovém objezdu jedou. Neplatilo zde tedy pravidlo přednosti zprava. Podle novelizace pravidel silničního provozu od 1. 7. 2006 obecně platí i na kruhovém objezdu přednost zprava - pokud není přednost na kruhovém objezdu vyznačena dopravními značkami „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“, musí dávat řidiči, kteří po něm jedou, přednost vozidlům vjíždějícím na objezd. Jinými slovy platí, že je-li křižovatka označena některou z jmenovaných značek přednosti v jízdě (tak je označena většina kruhových objezdů v ČR), vozidla jedoucí po kruhovém objezdu mají přednost před vozidly na něj vjíždějícími. Prováděcí vyhláška však stanovovala povinnost vyznačit vždy dopravními značkami povinnost dát přednost při vjíždění na objezd, takže fakticky se pravidlo neměnilo. Od 1. 7. 2006 bylo pravidlo doplněno tak, že i v tomto případě jsou organizované útvary chodců, jezdci na zvířatech a průvodci se zvířaty postaveni na roveň vozidlům, jako je tomu ve většině ostatních případů úpravy přednosti.

Při vjezdu na kruhový objezd se od 1. 7. 2006 nesmí upozorňovat na změnu směru jízdy blikáním, protože je jasné, kterým směrem se auto vydá — doprava. Nebliká se ani při jízdě po kruhovém objezdu, jízda po něm se považuje za přímou. Bliká se pouze před výjezdem a při výjezdu z kruhového objezdu, aby auta, která chtějí na kruhový objezd vjet, věděla, že je vyjíždějící auto již nemůže ohrozit, nebo při přejíždění mezi pruhy ve vícepruhovém objezdu.

Od 1. 1. 2016 již neplatí prováděcí vyhláška, která stanovovala povinnost vyznačit vždy dopravními značkami povinnost dát přednost při vjíždění na objezd, takže záleží již pouze na dopravním značení. V diskusích o právní úpravě platné od roku 2016 se objevila otázka, zda právní úprava umožňuje vznik situace, za níž bude každý z několika vjezdů na kruhový objezd označen jiným způsobem, tedy například první vjezd dvojicí značek „Kruhový objezd“ a „Dej přednost v jízdě“ a další vjezd pouze značkou „Kruhový objezd“. Názory na řešení této otázky se různí.^[2] Podle některých výkladů taková rozdílnost v rámci jednoho kruhového objezdu není přípustná, resp. pro každého řidiče po celou dobu průjezdu kruhovým objezdem platí úprava vyplývající ze značení umístěného z té strany kruhového objezdu, ze které na objezd vjel, přičemž tento výklad se opírá zejména o tezi, že celý kruhový objezd je jedinou křižovatkou, tedy že není každý vjezd na kruhový objezd samostatnou křižovatkou. Podle jiných výkladů by řidič jedoucí po kruhovém objezdu musel sledovat zadní strany značek na dalších příjezdových komunikacích, aby mohl určit, zda má před vozidly přijíždějícími po těchto komunikacích na daném vjezdu přednost. Idnes.cz v březnu 2016 novou úpravu označila za „nesmysl, který přinese problémy“.^[3]

Shrnutí doporučení a pravidel jízdy na kruhovém objezdu podle dopravních expertů:^[4]

• zpomalit před vjezdem na kruhový objezd (křižovatku),
• cyklistům dávat přednost – respektovat je, jako jedny z nejzranitelnějších účastníků silničního provozu, věnovat jim zvýšenou pozornost, aby se předešlo silniční nehodě,
• sledovat dopravní značení – je-li před kruhovým objezdem dopravní značka Dej přednost v jízdě! (takto značená je většina objezdů v Česku) nebo Stůj, dej přednost v jízdě! – dát přednost v jízdě všem vozidlům i cyklistům jedoucím na kruhovém objezdu (okružní křižovatce); pokud na příjezdové komunikaci do kruhového objezdu značka upravující přednost není (jde o kruhové objezdy například ve Francii), platí přednost zprava – vozidlo jedoucí po kruhovém objezdu dává přednost vozidlům, která na kruhový objezd vjíždějí,
• dodržovat pravidla přednosti v jízdě – na vícepruhovém kruhovém objezdu má vždy přednost vozidlo v pravém – vnějším, pruhu,
• na vícepruhovém kruhovém objezdu (se dvěma a více jízdními pruhy) platí pravidla silničního provozu pro jízdu v jízdních pruzích – ctít, že z levého pruhu před nájezdem na objezd se zařadím do levého pruhu na objezdu, a obdobně při jízdě v pravém pruhu do pravého (nedostatečné využívání levého jízdního pruhu snižuje kapacitu kruhového objezdu, projet přes něj může mnohem méně aut, než při plném využití obou jízdních pruhů),
• ve Francii, Velké Británii, Kypru atp. platí zásada, že čím později z kruhového objezdu odbočuji, tím více k jeho středu najíždím (při otočce o 180 stupňů nebo užití nejvzdálenějšího výjezdu, máme použít jízdní pruhy na vnitřní straně),
• do pravého pruhu na vícepruhovém kruhovém objezdu přejíždět včas a nelze-li, nezastavovat, ale objet raději ještě jednou dokola – z pruhu do pruhu přejet jen v případě, že se tím v něm jedoucí řidič neohrozí ani neomezí,
• vždy s manévrem počkat až do doby, kdy bude možný jej vykonat bez rizika nehody,
• odbočit, či vyjet bezpečně a v plynulém tempu,
• ukazatel změny směru (blinkr) je nutné zapnout při výjezdu z kruhovém objezdu a při změně jízdního pruhu na vícepruhovém kruhovém objezdu,
• opuštění kruhového objezdu i změnu směru – přejetí z jednoho pruhu do druhého, ostatním účastníkům silničního provozu signalizovat včas,
• ukazatel změny směru jízdy nespouštět při vjezdu na kruhový objezd (nedávalo by to smysl, protože na kruhový objezd lze vjíždět jen v jednom směru), ani při jízdě po něm,
• na vícepruhovém kruhovém objezdu je nutné volit vhodný jízdní pruh pro vjezd i výjezd – platí pravidlo, že do pravého jízdního pruhu – vně, se řadí vozidla opouštějící objezd první odbočkou, a do levého – vnitřního jízdního pruhu, ti, kdo objezd opouštějí poslední odbočkou,^[5]
• na kruhových objezdech s více pruhy mezi pruhy zbytečně nepřejíždět ani nekličkovat
• na kruhovém objezdu se nezastavujte – je-li jízdní pruh, kam se snažím přejet, obsazený, v žádném případě nezastavuji (zastavím-li vozidlo a čekám, vytvořím pro za mnou jedoucí řidiče neočekávanou a často špatně viditelnou překážku – to může vést ke vzájemné kolizi – silniční nehodě),
• klakson se na kruhovém objezdu smí užít jen při při riziku nehody.

(c) Nigel Freeman, CC BY-SA 2.0

Kruhové objezdy jsou stavěny hlavně kvůli své bezpečnosti. Středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji, a proto i případné nehody mívají jen lehké následky – vozidla se obvykle srazí svými boky v ostrém úhlu, zatímco na klasické křižovatce ke střetu dochází spíše v pravém úhlu nebo čelně s horšími následky. Výjimku tvoří nehody, kdy řidič z nějakého důvodu středový kruh přehlédne a čelně do něj narazí. Takové nehody se často rovnají nárazům do zdi a jsou velmi nebezpečné.

Je-li středový kruh porostlý keři a zároveň má malý poloměr, nemají řidiči potřebný rozhled, což zvyšuje riziko nehody na objezdu. Je-li kruhový objezd dlážděný kamennou dlažbou, nákladní auta trhají kostky z vozovky a výsledek bezpečnost provozu taktéž ovlivňuje spíše negativně.

Kruhový objezd nabízí v podstatě neomezený počet zaústitelných odbočných větví, a to bez újmy bezpečnosti provozu, což je výhoda zejména v porovnání s klasickými křižovatkami o pěti větvích, které jsou nebezpečné nejednoznačnou předností vozidel.

Nevýhodou kruhových objezdů je větší zábor ploch a potřeba viditelnosti z příjezdových větví i na ně; proto jej těžko lze umístit např. v těsné městské zástavbě.

Díky jednoduchosti, s jakou se kruhovým objezdem projíždí, a pravidlu, že přednost má auto již na objezdu jedoucí, je propustnost kruhového objezdu obvykle vyšší než tomu bývá u křižovatek řízených buď jen dopravními značkami, někdy i semafory. Každý kruhový objezd má určitou maximální intenzitu provozu, kterou snese. Pokud ji překročí, zahltí se i kruhový objezd.

I když se logicky zdá, že tak, jak jsou dnes vyznačeny přednosti na kruhovém objezdu (přednost na kruhovém objezdu), je propustnost objezdu vyšší, a že by při přednost zprava mohlo docházet k zahlcení, opak je pravdou. Propustnost objezdu při přednosti zprava je nepoměrně vyšší, než při současné úpravě. Je to dáno tím, že řidiči nevjedou na objezd, pokud nemají pocit, že neohrozí auto jedoucí po objezdu a tak se četnost vjíždění rapidně snižuje. Simulace ukazuje, že při dání přednosti autu, které je 10 metrů daleko (cca 1 sekunda) se průjezdnost okruhu snižuje o 25 procent.

Ve Francii, kde je stejná úprava, řidiči na kruhovém objezdu používají metodu „zipu“, což je skoro totéž, jako přednost zprava.

Úprava, kterou navrhlo ministerstvo dopravy (2016) je dobrá, ale nebude ji možno použít, protože řidiči by takovou úpravu bez masivní osvěty nerespektovali.

Kruhové objezdy se často ve městech využívají jako okrasný prvek. Každý projíždějící totiž nemůže přehlédnout jeho středový kruh. Umělecká výzdoba kruhu květinami, sochami a nebo i vodotrysky je velmi populární např. ve Francii. Podobný zvyk se začíná prosazovat i v Česku. Spousta obcí umísťuje do středu objezdu dominantu, která má obec charakterizovat, např. znak, symbol, tradiční zaměření obce aj. Například v Trutnově (městě draka), je uprostřed jedné z mnoha křižovatek drak. Nespornou výhodou kruhových objezdů ve městech je i možnost jednotlivé kruhové křižovatky od sebe odlišit a řidičům poskytnout výborný orientační bod.

V České republice ve vydání technických podmínek Ministerstva dopravy TP 135 z roku 2005 byly okružní křižovatky rozděleny na dva typy: miniokružní křižovatky a okružní křižovatky. Nové vydání, z dubna 2017, rozlišuje tři typy: miniokružní křižovatky (MOK), jednopruhové okružní křižovatky (JOK) a turbo-okružní křižovatky. Současně byl z „technických podmínek“ vypuštěn typ okružní křižovatky se soustředným uspořádáním jízdních pruhů na okružním pásu, protože se jedná o nevhodné řešení jak z pohledu kapacity, tak i bezpečnosti, a byl nahrazen turbo-okružní křižovatkou se spirálovým uspořádáním jízdních pruhů.^[6] V pravidlech provozu se typy kruhových objezdů nijak nerozlišují.

Víceproudý kruhový objezd je kruhový objezd se dvěma a více jízdními pruhy. Při přejíždění mezi jízdními pruhy vícepruhového kruhového objezdu se manévr signalizuje ukazatelem změny směru jízdy (blinkrem). Vždy je nutné sledovat vodorovné dopravní značení – čáry na silnici.^[5]

V některých zemích (Spojené království, Nizozemsko), ale i v Česku (České Budějovice) je vodorovné značení některých rozsáhlejších objezdů upraveno do tvaru rozvíjející se spirály – tomuto uspořádání se říká turbookružní křižovatka. Vjezdová větev má vždy více jízdních pruhů, každý z nich s vyznačeným směrem z kruhového objezdu. Do jízdního pruhu, který bude vně kruhového objezdu se řadí vozidla opouštějící objezd první odbočkou, do vnitřního jízdního pruhu vozy opouštějící objezd poslední odbočkou. Řidič tak nemusí na objezdu přejíždět mezi pruhy, správný jízdní pruh si totiž již vybere před křižovatkou a ten jej pak vyvede přímo ven z kruhového objezdu.

Existují i okružní křižovatky, které umožňují přímý průjezd pro určitý směr. Tyto však bývají řízeny světelnou signalizací.

Kruhové objezdy s jiným než kruhovým tvarem usnadňují průjezd křižovatkou v určitých směrech. Návrh tvaru závisí na intenzitě provozu v daných směrech.

Miniokružní křižovatka je okružní křižovatka s pojížděným středem.

Drtivá většina dálničních křižovatek ve Spojeném království je řešena jako kruhový objezd. Ten přímo neprotíná dálnici, ale je postaven na mostech nad ní a vedou k němu nájezdy. Pro řidiče to znamená zjednodušení orientace - křižovatky mají jednotný tvar a při přejetí odbočky se lze na každém sjezdu z dálnice i snadno otočit. Větší kruhové objezdy jsou řízeny světly. Nevýhodou je sice nutnost stavby dvou mostů přes dálnici, ale naopak obrovskou výhodou se stává menší záběr prostoru, který normálně i malá mimoúrovňová křižovatka vyžaduje pro své vratné větve, oblouky a rozplety. Navíc se na jeden nájezd může jednoduše napojit více silnic. V České republice je asi nejznámějším příkladem (zatím nedostavěná) MÚK Opatovice nad Labem na dálnici D35. Podobné kruhové křižovatky ovšem vytlačují původní (polo)čtyřlístkový tvar a na českých dálnicích jich bylo postaveno už několik, např. na D1 na exitu 361 v Ostravě-Přívoze.

Město Swindon v anglickém hrabství Wiltshire je známé svým „kouzelným kruhovým objezdem“ (Magic Roundabout). Je považován za nejsložitější křižovatku typu kruhového objezdu na světě. Jde o pět samostatných kruhových objezdů uspořádaných do kruhu – je to velký kruh, na který se napojuje pět silnic. Každé napojení je ale malým kruhovým objezdem. Po velkém kruhu se tedy vlastně může projíždět v protisměru. Tento systém byl navržen Britskou laboratoří pro výzkum silnic. Má mít vyšší propustnost než obyčejný kruhový objezd. Byl postaven v roce 1972. Podobný objezd se nalézá i ve městě Hemel Hempstead v hrabství Hertfordshire. Lokalizace: 51°33′46,08″ s. š., 1°46′17,04″ z. d.^[4]

Vítězný oblouk (Arc de Triomphe) v Paříži ve Francii je nejstarší kruhový objezdem na světě. Sbíhá se zde dvanáct ulic a jde o křižovatku s častými dopravními nehodami.^{[pozn. 1][4]}

Ve stanici metra Lujiazui ve stejnojmenné čtvrti v Šanghaji v Číně je nad kruhovým objezdem nadzemní kruhová promenáda pro chodce, která eliminuje přecházení vozovky chodci a propojuje stanici podzemní dráhy s okolními reáliemi a mrakodrapy.^[4]

Ve městě Putrajaya v Malajsii – na jih od hlavního města Kuala Lumpur, je největší kruhový objezd na světě. Má plochu 4 500 m² a uprostřed pětihvězdičkový hotel, druhou rezidenci premiéra Malajsie a botanickou zahradu Petra Perdana Gardens.^[4]

Kruhový objezd dominující Vítěznému náměstí v Praze–Dejvicích má dva jízdní pruhy s dalším odbočovacím. Navíc celý kruhový objezd ve třech místech protínají tramvajové koleje. Pro řidiče neznalého místních poměrů může být jeho průjezd komplikovaný. Pražané nazývají toto náměstí běžně „Kulaťák“. Ve 30. letech 20. století však tramvajové koleje tvořily kruhový objezd také^[7] a to uvnitř kruhového objezdu pro silniční dopravu. Pozice a počet jejich odboček zůstal stejný.

Velký kruhový objezd v Havířově (místními zvaný prostě „rondel“), nedaleko vlakového nádraží, který patří mezi největší úrovňové (průměr vnitřní zelené plochy cca 120 m) a nejstarší (vybudován v 60. letech 20. století) v Česku, je netypicky kombinován částečným řízením světelnou signalizací. Netypické je také řešení jízdních pruhů: původně kompletně dvoupruhový objezd byl před obdočkou na Ostravu doplněn o třetí jízdní pruh, naopak před odbočkou na ulici Orlovskou byl přebudován v jednopruhovém řešení. K přebudování na současný stav bylo přistoupeno v létě roku 2010, protože původní kruhový objezd přestal kapacitně i bezpečnostně vyhovovat, obzvláště ve směru z Ostravy a Šumbarku, intenzitě dopravy více než 50 tisíc vozidel denně. V současnosti se jedná o turbookružní křižovatku.

Tento kruhový objezd je křižovatkou šesti komunikací: ulic Ostravské (silnice I/11 od Ostravy), U Motelu (místní komunikace), Hlavní třídy (silnice I/11 směr centrum Havířova, Žilina), Orlovské (silnice II/475 směr Orlová, Karviná), U Nádraží (místní komunikace, směr sídliště Šumbark) a Železničářů (místní komunikace k vlakovému nádraží). Semafory byly opatřeny příjezdové větve z Hlavní třídy, Ostravské ulice a ulice U Nádraží. Současné řešení je považováno za dočasné, poněvadž je v tomto místě do budoucna počítáno s mimoúrovňovým křížením silnic v rámci výstavby přeložky silnice I/11 v úseku Havířov – Třanovice s označením S11 (mj. obchvat Havířova). Silnice S11 bude procházet pod tímto kruhovým objezdem v ose od dnešní ulice Ostravské směrem na Orlovskou ulici. Výstavba této silnice je však zatím v nedohlednu.

Střed zelené plochy v minulosti zdobila velkolepá, několik desítek metrů vysoká ocelová plastika s květinovou tematikou (květ je jedním ze symbolů města), která však byla pro neutěšený stav na přelomu tisíciletí stržena a zlikvidována.

Zámek Náměšť na Hané se nachází uprostřed kruhového parku, kolem nějž vede jednosměrná okružní ulice Hrad, značená jako kruhový objezd. S průměrem 200 m a délkou 625 m se tak jedná o jeden z největších a také nejstarších (konec 18. století) kruhových objezdů v Česku.^[8]

V Soběslavi je jako kruhový objezd taktéž vyznačeno celé náměstí Republiky, takže např. kostel sv. Petra a Pavla se nachází uvnitř kruhového objezdu.^[9]

• Obratiště

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kruhový objezd na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kruhový objezd ve Wikislovníku
• Technické podmínky TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích, 09/2005, V-projekt s. r. o. Ostrava
• Jízda po kruhovém objezdu, změna pravidel od 1. 7. 2006