Kryšpín Fuk

Jeho Milost Kryšpín Fuk
opat Strahovského kláštera
portrét Kryšpína Fuka v Milevském klášteře
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Kašpar z Questenberka
Nástupce	Norbert Amoenus z Amelunxen
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1609
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	probošt kláštera ve Schläglu (1609–1622) probošt kláštera v Doksanech (1622–1637)
Zúčastnil se	převezení ostatků sv. Norberta do Prahy
Osobní údaje
Datum narození	1585
Místo narození	Olomouc
Datum úmrtí	1653
Místo úmrtí	Praha
Místo pohřbení	Strahovský klášter
Vyznání	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryšpín Fuk z Hradiště (někdy též Fuck, 1585, Olomouc – 1653, Praha) byl mezi lety 1637–1653 opat Strahovského kláštera. Před tím vykonával funkci probošta v klášterech ve Schläglu a v Doksanech a funkci titulárního opata kláštera v Milevsku. Jsou mu připisovány zásluhy o splavnění řeky Vltavy kvůli většímu výnosu z obchodu se solí.^[1]

Život a činnost

Narodil se roku 1585 v Olomouci. Roku 1609 ve svých 24 letech byl vysvěcen na kněze a záhy poslán jako probošt do Schläglu (česky Drkolná) na dnešní rakousko-české hranici. Zde působil do roku 1622, kdy byl jmenován proboštem kláštera v Doksanech. Za jeho působení byly v Doksanech prozatímně uloženy ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, které byly následně převezeny v květnu 1627 do Prahy.

Od roku 1623 vykonával i funkci titulárního opata v Milevském klášteře. Zde se mnohdy nevybíravými prostředky zasloužil o rekatolizaci města a panství (byl nazýván kladivem na kacíře) a městu zrušil některé výsady; hospodářsky však panství povznesl.

V roce 1637 se stal nástupcem Kašpara z Questenberka ve funkci opata Strahovského kláštera.

Po dohodě s Ferdinandem III. přispěl 1641–43 k úpravě a splavnění Svatojánských proudů na Vltavě. Dal odstranit kameny a další překážky z koryta řeky, aby nebránily voroplavbě. Za provedení těchto prací, na nichž se podílel také malíř a hydrograf Daniel Altmann (nakreslil panorama řeky), byl Fuk povýšen do šlechtického stavu a psal se s přídomkem z Hradiště.

Roku 1644 byl jmenován administrátorem pražské diecéze a současně pražským pomocným biskupem s titulem biskupa trapezuntského, roku 1647 generálním vikářem premonstrátských klášterů v Čechách a v Polsku.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam opatů premonstrátského kláštera v Praze na Strahově
• Opat Strahovského kláštera
• Kašpar z Questenberka