Kryštof I. Frankopan

Kryštof I. Frankopan
Narození	1482 Modruš
Úmrtí	27. září 1527 (ve věku 44–45 let) Martijanec
Povolání	vojevůdce a spisovatel
Choť	Apollonia Lang
Rodiče	Bernard Frankopan
Rod	Frankopani
Příbuzní	Beatrix Frankopanová, Marie Magdalena Frankopanová, Alžběta Frankopanová a Ferdinand Frankopan z Modruše (sourozenci) Alfons V. Aragonský (praděd)
Funkce	bán Chorvatska
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof I. Frankopan Ozaljský či také Brinjský (chorvatsky Krsto Frankopan Ozaljski, maďarsky Frangépan Kristóf či též Christophoro de Frankopan, Frankapan, Frangipani apod., 1482 Modruš? – 27. září 1527 Martijanec u Ludbregu) byl chorvatský šlechtic z významného rodu Frankopanů. Sloužil v císařské armádě a zastával úřady chorvatského bána, nejvyššího kapitána Uherska mezi Drávou a Dunajem.

Život

Narodil se jako syn knížete Bernardina Frankopana Ozaljského (1452–1529) a jeho manželky princezny Luisy Aragonské. Měl čtyři sourozence, Ferdinanda († 1527), Alžbětu († 1545), Beatrix (1480-1510), později provdanou za Jánoše Korvína, syna krále Matyáše a Marii Magdalenu (* 1481).

Od roku 1505 byl ve vojenských službách císaře Maxmiliána I., kde se vyznamenal jako vojevůdce, proto mu byl v roce 1510 udělen Novigrad a některé pozemky města Postojna a byl také jmenován císařským radou a kapitán měst Postojny a Krasu.^[1]

V roce 1512 se svým otcem bojoval proti Benátčanům ve snaze osvobodit někdejší rodový majetek, ostrov Krk. Během bojů v letech 1513-1514 dobyl na Benátčanech Monfalcone, Cividale del Friuli, Udine a téměř celé Furlansko, brzy je však opět ztratil.^[1]

Po pěti letech v benátském zajetí se mu v roce 1519 podařilo uprchnout a poté byl opět ve vojenských službách Habsburků. V roce 1520 císař Karel V. potvrdil jeho majetky a jmenoval ho vojenským velitelem Istrie.

Od roku 1523 opět pobýval v Chorvatsku, kde se spolu s otcem snažili zpět získat Senj a další rodové majetky, které jeho rodu v roce 1469 odebral král Matyáš Korvín. Ve stejném roce odešel k papeži Hadriánovi VI. do Říma, aby ho požádal o pomoc Chorvatsku ve válce proti Turkům.^[2] V červnu 1525 se mu podařilo doručit jídlo a pomoc do obsazených Jajec a celkově se zapojil do obrany Chorvatska proti Turkům. Král Ludvík II. mu za to udělil titul obránce Chorvatského království, Dalmácie a Slavonie.

Poté, co mu však král odmítl vrátit Senj a jmenovat ho chorvatským bánem, o což požádal chorvatský parlament v roce 1525, navrhl Kryštof na schůzi parlamentu v Križevci 25. ledna 1526 Habsburky jako nové vládce Chorvatska. Přidal se na stranu protikrále Jana Zápolského a bránil Slavonii proti hraběti Batthyánymu.^[2] Vzhledem k tomuto postoji v konfliktu mezi Habsburky a Zápolským se mělo za to, že chce pro sebe získat královský trůn, historiografie však takový náhled odmítla.^[3]

Po porážce uherského vojska u Moháče a smrti Ludvíka II. v roce 1526 jmenovala chorvatská šlechta Kryštofa na radě v Koprivnici 23. září „guvernérem a nejvyšším obráncem“ (lat. nostro governoratere et defensor generale).

V roce 1527 byl jmenován bánem Chorvatska. Při obléhání Varaždína v témže roce však byl Kryštof Frankopan smrtelně zraněn a na následky zranění zemřel.

Rodina

Kryštof Frankopan byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka Apollonia Langová († 1520)^[4] byla starší sestra salcburského knížete-arcibiskupa kardinála Matyáše Langa z Wellenburgu.

Jeho druhá manželka byla uherská šlechtična Anna Drágffyová, vdova po Ladislavu Kanižském. Z žádného z manželství však neměl žádné potomky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krsto I. Frankapan Brinjski na chorvatské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof I. Frankopan na Wikimedia Commons
• Frankapan, Krsto I. Brinjski - Chorvatský biografický lexikon

Předchůdce: František Batthyány

Bán chorvatský, dalmatský a slavonský 1527

Nástupce: Jan Karlović Krbavský