Kryštof I. ze Švamberka

Kryštof ze Švamberka
Náhrobek Kryštofa ze Švamberka v kostele františkánského kláštera v Bechyni
Náhrobek Kryštofa ze Švamberka v kostele františkánského kláštera v Bechyni
Úmrtí9. ledna 1534
Švamberk
Místo pohřbeníBechyně
Choť1. Mandaléna ze Šelmberka
2. Anežka z Kolovrat
DětiJindřich III. starší ze Švamberka[1]
Johana ze Švamberka[1]
RodičeHynek ze Švamberka a Kunhuta ze Šternberka[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof ze Švamberka (mezi 1475–1489? – 13. ledna 1534[3] Švamberk, podle některých pramenů zvaný též Kryštofor) byl český šlechtic z rodu Švamberků

Život

Kryštof ze Švamberka se narodil mezi lety 1475–1489 jako syn Hynka ze Švamberka a jeho manželky, Kunky ze Šternberka, ze svazku uzavřeného roku 1475. Na počátku 16. století vlastnil rozsáhlý majetek hlavně na severu jižních Čech, k němuž patřil hrad Zvíkov, zámek Orlík, klášter Milevsko a také vesnice Veselíčko, Kestřany[3], Bilina a v letech 1523–1534 byl pánem na Dobrošově,[4] k tomu byl i majitel panství v okolí Švamberka.

Švamberkové byli dobrými hospodáři[5] a i Kryštof směřoval své úsilí především k ekonomickému rozvoji rozlehlého panství. Během své držby proměnil rozsáhlou rekonstrukcí hrad Švamberk na reprezentativní rezidenci[6], podobně jako zámek Orlík i celé panství, které se v době jeho vlastnictví stalo hospodářským centrem s třemi městy a padesáti vesnicemi.[7] Zámek Orlík získal nový obranný systém, kapli a obytné prostory, tím zcela změnil svůj vzhled. Kryštof rovněž podporoval poddanské město Milevsko, které obdrželo významná privilegia[5], ale milevský klášter, který chátral, navštěvoval jen zřídka. Švamberkové nebyli vlastníky celého klášterního majetku, ale byli zástavními pány většinového podílu a jejich postoj vůči klášteru nebyl dobrý. S příklonem posledních Švamberků k luteránskému vyznání se postoj ke klášteru stal přímo nepřátelským[5].

Kryštof ze Švamberka zemřel 13. ledna 1534 a pohřben byl v bechyňském klášteře.

Rodina

Kryštof byl dvakrát ženatý. První manželkou byla od roku 1505 Mandaléna ze Šelmberka († 9. dubna 1508) a druhou od roku 1508 Anežka z Kolovrat († 15. března 1538). Měl několik synů:

  • Jindřich III. starší (1508 – 18. ledna 1574), 1544–49 dvorský sudí a hejtman bechyňského kraje
  • Jan († 12. ledna 1559), r. 1557 dvorský sudí
  • Bohuslav († 3. prosince 1552)
  • Ratmír († 3. dubna 1546)
  • Václav († 9. prosince 1562)
  • Zdeněk († 22. ledna 1553)

[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
  2. ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. mesta.obce.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.hasici-dobrosov.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-19. 
  5. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.milevskoklaster.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. 
  6. ↑ http://www.turistika.cz/mista/svamberk-krasikov
  7. ↑ http://zamekorlik.info/historie/
  8. ↑ Rodokmen Švamberků na str. obce Veselíčko
  9. ↑ Rodokmen Švamberků na str. leccos.com - Ottův slovník naučný. leccos.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-04. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kryštof ze Švamberka - náhrobek, Bechyně.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Kryštof ze Švamberka - gravestone in Church of the Assumption of the Virgin Mary, Bechyně (Antonín Podlaha - Soupis památek historických a uměleckých Politický okres Milevský, 1898)