Krymská jaderná elektrárna

Krymská jaderná elektrárna
Nedostavěná krymská elektrárna s ještě stojícím jeřábem. Jeřáb dánské výroby již však na stavbě není
Stát	Ukrajina Ukrajina
Umístění	jižně od Ščolkina
Stav	nedostavěná, ruiny
Začátek výstavby	1976
Dokončení	nedostavěno
Náklady na výstavbu	cca 750 mil. sovětských rublů
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	žádný
Reaktory ve výstavbě	2
Plánované reaktory	2
Typ reaktorů	VVER-1000/320
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení	4 × 1000 MW (hrubý)
Celkem vyrobeno	nic
Souřadnice	45°23′29″ s. š., 35°48′6,01″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krymská jaderná elektrárna (ukrajinsky Кримська АЕС, rusky Крымская АЭС) je rozestavěná, nikdy nedokončená a nyní opuštěná a částečně zdemolovaná jaderná elektrárna severně od Aktašského jezera u města Ščolkine v Autonomní republice Krym.

Jaderná elektrárna na Krymu by využívala stejného typu reaktorů jako jaderná elektrárna Temelín.

Historie a technické informace

Stavba elektrárny začala v roce 1982 v době budování jaderných elektráren jako symbolů pokroku po celém Sovětském svazu. O dva roky později bylo nedaleko od elektrárny postaveno město Ščolkine, kde byli ubytováni dělníci pracující na stavbě elektrárny. Stavba se táhla a postupovala jen pomalu. Po černobylské havárii byly zpřísněny kontroly a následná inspekce roku 1987 shledala, že elektrárna stojí na půdě, která je kvůli blízké přítomnosti slaného Aktašského jezera nestabilní. Výstavba elektrárny proto byla ukončena, první reaktor byl v té době dostavěn na 80 procent, druhý na 18. Po několika letech politických diskusí bylo v roce 1989 definitivně rozhodnuto elektrárnu nedostavět.^[1] Po rozpadu SSSR od roku 1996 elektrárna patřila státnímu podniku Energoatom, který ji v roce 2005 prodal novému dále nejmenovanému kupci. V tom samém roce byla také hotová a dopravená tlaková nádoba, která se na staveništi nacházela, rozřezána na ocelový šrot.^[2]

Průběh stavby

Na stavbě byl použit pro instalaci vnitřních částí reaktorových bloků jeřáb dánské výroby Kroll K-10000. Na stavbě zůstal opuštěn do roku 2003, kdy byl prodán ukrajinskou vládou za 310 tisíc hřiven.^[1]

Turistika

Elektrárna je zcela přístupná, nehlídaná. I proto, že leží nedaleko mořského pobřeží a turistických kapacit, slouží jako turistický cíl. Od ruské anexe Krymu ale turistů ubývá. V druhé polovině 90. let se zde konalo několik ročníků známého ukrajinského festivalu elektronické hudby KaZantip.^[1]

Zajímavosti

Krymská jaderná elektrárna byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdražší nedokončená stavba světa. Stavba stála půl miliardy sovětských rublů plus čtvrt miliardy v nepoužitém materiálu uskladněném na stavbě. V přepočtu na dnešní kurz ruského rublu (2015) by šlo o desítky miliard.^[1] Po roce 1990 bylo plánováno vybudovat zde výcvikové centrum pro jaderné inženýry, ale nakonec z toho sešlo.

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons