Krymský federální okruh

Krymský federální okruh Ruské federace
Крымский федеральный округ Российской Федерации
Geografie
Hlavní městoSimferopol
Statusod roku 2016 začleněn do Jižního federálního okruhu
Souřadnice44°56′53″ s. š., 34°6′15″ v. d.
Rozloha27 161 km²[p 1]
Časové pásmoUTC+3[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 352 804 (2014[2])
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "86,9") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.86,9 obyv./km²
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekde facto Rusko
Vznik21. března 2014
Zánik28. července 2016
Prezidentský zmocněnecOleg Jevgeňjevič Belavencev
Oficiální webwww.krfo.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krymský federální okruh byl krátkodobě federální okruh Ruské federace, vytvořený dekretem prezidenta Ruska Vladimira Putina ze dne 21. března 2014[3][4] po ruské anexi poloostrova během Krymské krize. Většina světových států to považuje za nelegální a uznává toto území jako integrální součást Ukrajiny, přestože jej Ukrajina fakticky neovládá.

Poloostrov byl nakonec 28. června 2016 na základě dekretu prezidenta republiky přičleněn k Jižnímu federálnímu okruhu. Důvodem bylo zefektivnění státní správy.[5]

Do okruhu patřily dva subjekty federace. Nacházel se na Krymském poloostrově. Zplnomocněným zástupcem prezidenta Ruské federace na Krymu byl Oleg Belavencev.[6]

Historie vzniku

Podrobnější informace naleznete v článku Anexe Krymu Ruskou federací.

V průběhu února a března roku 2014 na Krymu propukla krymská krize. Začala protesty místní (převážně ruskojazyčné části) obyvatelstva proti akcím bývalé opozice, která se dostala na Ukrajině k moci v důsledku násilného potlačení opozičního protestu, při němž zemřelo 80 lidí. Velmi rychle byly proruskými ozbrojenci za podpory ruských vojáků bez insignií obsazeny klíčové objekty jako letiště, přístavy, vládní budovy a další objekty infrastruktury. Řídící orgány Sevastopolu a Autonomní republiky Krym neuznaly legitimitu nové ukrajinské vlády a vyzvaly ke spolupráci a pomoci vládu Ruské federace[7].

Místní úřady ve spolupráci s Ruskem a přes tlak Ukrajiny a Západu zorganizovaly ve velice krátké době referendum o přičlenění Krymu k Rusku. Ukrajina se pokusila referendum ještě zvrátit rozpuštěním krymského parlamentu, ale ten už považoval ukrajinskou vládu a její kroky za neplatné. Dne 16. března 2014 tak referendum proběhlo s výsledkem přičlenit se k Rusku. Na základě Deklarace nezávislosti, byla jednostranně vyhlášena suverénní republika Krym zahrnující Sevastopol, dosud město se zvláštním statusem spadající přímo pod Ukrajinu. 18. března byla podepsána s Ruskem dohoda o přijetí Krymské republiky a Sevastopolu do Ruska. Vznikly tak dvě nové entity v rámci Ruské federace, Republika Krym a federální město Sevastopol.[8][9] Ukrajina i většina zemí světa považují celou anexi Krymu za nelegitimní a nelegální.[10]

Populace

Národnostní složení

Podle jediného postsovětského sčítání populace v roce 2001 bylo na Krymu 2,4 milionu obyvatel. Historicky jsou obyvatelé Krymu různorodí. Podle sčítání lidu z roku 2001 jsou nejvýznamnější etnickou skupinou obyvatel Rusové (60,40 %), Ukrajinci (24,01 %) a Krymští Tataři (10,21 %).[11] Posledně jmenovaní tvořili až do 18. května 1944, kdy proběhlo nucené vystěhování krymských Tatarů do střední Asie, přibližně 20 % obyvatel Krymu. Koncem 80. let nastal proces návratu krymských Tatarů do jejich historické vlasti na Krymu. Současná velikost populace krymskotatarské komunity se odhaduje na 290 až 300 tisíc osob (více než 12 % populace).

Do 2. dubna 2014 zatím požádalo podle ruských zdrojů přes 75 000 obyvatel Krymu o občanství Ruské federace, zatímco 6 lidí požádalo o ukrajinské občanství[12]. O ruský pas taktéž požádalo přes 8 000 ukrajinských vojáků z Krymského poloostrova[13][14]. Obyvatelé Krymu, kteří odmítají ruské občanství, musí zažádat o povolení k pobytu[15]. V této souvislosti oznámil americký herec Steven Seagal, že pokukuje po ruském občanství pro podporu rusky hovořících občanů na Krymu. Po Gérardu Depardieu by se tak stal další světoznámou osobností, která by ruské občanství přijala[16].

Složení obyvatel Krymského federálního okruhu (dle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001[17])

NárodnostKrymská
Republika		%město federál-
ního okruhu
Sevastopol		%Krymský
federální
okruh		%
Rusové118044158,32 %26995371,58 %145039460,40 %
Ukrajinci49222724,32 %8442022,38 %57664724,01 %
Krymští Tataři24343312,03 %18580,49 %24529110,22 %
Bělorusové292851,45 %58721,56 %351571,46 %
Tataři110900,55 %25120,67 %136020,57 %
Arméni87690,43 %13190,35 %100880,42 %
Židé45150,22 %10160,27 %55310,23 %
Moldavané37610,19 %8010,21 %45620,19 %
Poláci38790,19 %5800,15 %44590,19 %
Azerové37480,19 %6290,17 %43770,18 %
Uzbekové29470,15 %1400,04 %30870,13 %
Řekové27950,14 %2410,06 %30360,13 %
Korejci28770,14 %1500,04 %30270,13 %
Němci25360,13 %2540,07 %27900,12 %
Čuvaši21710,11 %5080,13 %26790,11 %
Mordvinci22080,11 %3660,10 %25740,11 %
Bulhaři18770,09 %4050,11 %22820,10 %
Gruzínci17740,09 %3630,10 %21370,09 %
Romové18960,09 %90,00 %19050,08 %
Marijci10890,05 %1030,03 %11920,05 %
Karaité6710,03 %440,01 %7150,03 %
Krymčáci2040,01 %760,02 %2800,01 %
ostatní127930,63 %17140,45 %145070,60 %
není uvedeno70700,35 %38201,01 %108900,45 %
celkem2024056100,00 %377153100,00 %2401209100,00 %

Většina Rusů, Ukrajinců, Bulharů a Řeků vyznávali pravoslaví; krymští Tataři, Tataři, Uzbeci - islám sunnitského vyznání, většina Ázerbájdžánců jsou muslimští šíité a také jsou zde protestanti, katolíci a Židé.

Jazyky

Při sčítání lidu v roce 2001 uvedlo jako rodný ruský jazyk 79,1 % obyvatel, ukrajinský jazyk uvedlo 9,6 % obyvatel krymského poloostrova (což je 2,5krát nižší než podíl etnických Ukrajinců, protože většina krymských Ukrajinců jsou dvojjazyční), krymskou tatarštinu považovalo za svůj rodný jazyk 9,6 % populace.[11] Podle průzkumu z roku 2004, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS), používá ruštinu ke komunikaci (kromě jiných jazyků) drtivá většina - 97 % z celkového počtu obyvatel Krymu.[18]

Složení okruhu

Níže je uveden seznam subjektů Ruské federace, součástí bývalého Krymského federálního okruhu. Dnes jsou tyto subjekty součástí Jižního federálního okruhu.

Krymský federální okruh
Krymský federální okruh
ČísloVlajkaSubjekt federaceRozloha
(km²)		Počet
obyv.		Administrativní
centrum
1Republika Krym26 0811 966 801 (1-02-2014[19])Simferopol
2Federální město Sevastopol1079,6[20].385 870 (1-01-2014[21])Sevastopol

Sídla

Sídla s více než 10 000 obyvateli
ke 1. lednu 2013[22]
Sevastopol342 580Bilohirsk18 220
Simferopol337 285Sudak15 457
Kerč145 265Primorskij14 938
Jevpatorija106 877Gvardějskoje12 711
Jalta78 115Inkerman11 985
Feodosija69 461Okťabrskoje11 572
Džankoj36 086Ščolkino11 184
Krasnoperekopsk29 815Gaspra11 384
Alušta28 418Čornomorskoje11 098
Bachčisaraj26 482Gresovskij11 391
Saki23 655Krasnogvardějskoje10 766
Armjansk22 337

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Včetně mořských zátok.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Крымский федеральный округ na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ Чисельність населення на 1 лютого 2014 року та середня чисельність за січень 2014 року [online]. Kyjev: Державная служба статистики України, 2011 [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (ua) 
  3. ↑ Výnos prezidenta Ruské federace č. 168 z 21.3.2014 [online]. Moskva: Администрация Президента Российской Федерации, 2014-03-21 [cit. 2014-03-24]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ Путин образовал Крымский округ и назначил своего полпреда RIA Novosti, 21. 3. 2014
  5. ↑ Крымский федеральный округ включен в состав Южного федерального округа [online]. 2016-07-28 [cit. 2016-07-29]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ Výnos prezidenta Ruské federace č. 169 z 21.3.2014 [online]. Moskva: Администрация Президента Российской Федерации, 2014-03-21 [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ Незаконно избранный премьер Крыма подчинил себе силовиков и обратился за помощью к Путину, 21. 3. 2014
  8. ↑ Договор между Российской Федерацией и Республикой Крым о принятии в Российскую Федерацию Республики Крым и образовании в составе Российской Федерации новых субъектов, 21. 3. 2014
  9. ↑ Путин, Константинов, Аксенов и Чалый подписали договор о принятии в РФ Республики Крым, 21. 3. 2014
  10. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/krymsky-parlament-i-referendum-jsou-podle-kyjeva-nelegalni-rezoluci-v-osn-vetovali-rusove--1327406
  11. ↑ a b Государственный комитет статистики Украины. Перепись 2001
  12. ↑ ITAR-TASS.COM. Tens of thousands in Crimea apply for Russian citizenship over two weeks [online]. ITAR-TASS News Agency, 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ RIA.RU. Thousands of Ukrainian Soldiers in Crimea Apply For Russian Citizenship [online]. RIA NOVOSTI, 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ RT.COM. Over 8,000 former Ukrainian military apply for Russian citizenship - Shoigu [online]. TV-Novosti, 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ KYIVPOST.COM. Crimean residents who decline Russian citizenship have to apply for residence permits [online]. Kyiv Post, 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ FORBES.COM. Steven Seagal Applauds Putin Over Crimea, Eyes Russian Citizenship [online]. Forbes, 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Ethnic composition: 2001 census
  18. ↑ Киевский центр политических исследований и конфликтологии Archivováno 3. 4. 2015 na Wayback Machine., 18.1.2005
  19. ↑ Чисельність населення на 1 лютого 2014 року Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine., 22.3.2014
  20. ↑ Управління статистики у м.Севастополі Archivováno 10. 2. 2015 na Wayback Machine. В состав площади города федерального значения Севастополь входят 216 км² морских бухт, являющихся территориальными водами, а также 863,6 км² суши.
  21. ↑ Чисельнiсть населення на 1 січня 2014 року та середня за 2013 рік Archivováno 18. 3. 2014 na Wayback Machine., 22.3.2014
  22. ↑ Чисельнiсть наявного населення України на 1 січня 2013 року Archivováno 15. 11. 2018 na Wayback Machine., 22.3.2005

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blue Glass Arrow.svg
Autor: Everaldo Coelho and [www.yellowicon.com YellowIcon], Licence: LGPL
A blue glass arrow based off of the Crystal Clear theme.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Crimean Federal District (numbered).svg
Autor: Hellerick, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Autonomous Republic of Crimea (Ukraine).