Krypton

Krypton
 [Ar] 3d10 4s2 4p6
84Kr
36
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Krypton

Krypton

Obecné
Název, značka, čísloKrypton, Kr, 36
Cizojazyčné názvylat. Krypton
Skupina, perioda, blok18. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupinaVzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře0,000 1 až 0,000 2 ppm
Koncentrace v mořské vodě0,0025 mg/l
VzhledBezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost83,798
Atomový poloměr189 pm
Kovalentní poloměr116 pm
Van der Waalsův poloměr202 pm
Elektronová konfigurace[Ar] 3d10 4s2 4p6
Oxidační číslaII
Elektronegativita (Paulingova stupnice)3,0
Ionizační energie
První1350,8 KJ/mol
Druhá2350,4 KJ/mol
Třetí3565 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustavaKrychlová, plošně centrovaná
Molární objem27,99×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota3,749 kg/m3
SkupenstvíPlynné
Tlak syté páry100 Pa při 74K
Rychlost zvuku220 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání−157,36 °C (115,79 K)
Teplota varu−153,22 °C (119,93 K)
Skupenské teplo tání1,64 KJ/mol
Skupenské teplo varu9,08 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita20,786 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chováníDiamagnetický
Krypton Spectrum.jpg
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
[1]
Varování[1]
Izotopy
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P
78Kr0,35%je stabilní s 42 neutrony
79Krumělý35,04 dneε-79Br

β+0,6é479Br
γ0,26-
80Kr2,25%je stabilní s 44 neutrony
81Krstopy2,29×105 rokuε-81Br

γ0,281-
82Kr11,60%je stabilní s 46 neutrony
83Kr11,50%je stabilní s 47 neutrony
84Kr57,00%je stabilní s 48 neutrony
85Krumělý10,756 letβ0.68785Rb
86Kr17,30%je stabilní s 50 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ar
BromKr

Xe

Krypton (chemická značka Kr, latinsky Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Fluorid kryptonatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí.

Krypton se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon.

Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Výskyt a získávání

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Kryptonová výbojka

Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.

V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI.

Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Odkazy

Reference

  1. a b Krypton. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

KrTube.jpg
(c) Pslawinski, CC BY-SA 2.5
Image of a krypton filled discharge tube shaped like the element’s atomic symbol.
Krypton Spectrum.jpg
Krypton spectra using a 600lpm diffraction grating.
GHS-pictogram-bottle.svg
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for gas bottles
Krypton-difluoride-3D-vdW.png

Space-filling model of the krypton difluoride molecule (KrF2).

Colour code:

Krypton, C: light blue
Fluorine, H: lime-green
Model manipulated and image generated in BIOVIA Discovery Studio Visualizer.
Krypton-glow.jpg
Autor: Jurii, Licence: CC BY 3.0
Vial of glowing ultrapure krypton. Original size in cm: 1 x 5.