Krypton-85

Krypton-85 (85Kr) je radioizotop kryptonu.

Jeho poločas přeměny je 10,74 roku a maximální energie přeměny 687 keV.[1] Přeměňuje se beta minus přeměnou na 85Rb, v 0,43 % případů se k tomu připojí emise gama fotonu.[2] Ostatní způsoby přeměny mají velmi malou pravděpodobnost.[1][3]

Krypton-85 vzniká v atmosféře v malých množstvích ze stabilního kryptonu-84 působením kosmického záření. Odhadovaná aktivita veškerého přírodního 85Kr v atmosféře Země je 0,09 PBq[4], v součtu s umělýmí zdroji je to asi 5500 PBq.[5] Většina 85Kr z umělých zdrojů pochází z přepracovávání jaderného paliva. Při štěpení uranu vzniká jeden atom kryptonu-85 na 1000 štěpení.[6] Většina se jej nachází v použitých palivových tyčích, vyhořelé palivo z jaderné elektrárny obsahuje na jednu tunu 0,12 až 1,8 PBq 85Kr.[4] Část tohoto vyhořelého paliva je přepracována. Současné přepracovací metody uvolňují do atmosféry plynný 85Kr během rozpouštění paliva. Tento krypton by teoreticky mělo být možné zachytit a skladovat jako radioaktivní odpad nebo dále využít. V roce 2000 se z přepracovávaného paliva dostalo do atmosféry asi 10 600 Bq kryptonu-85[4], z čehož se malá část rozpustila v oceánech.[4]

Ostatní človekem vytvořené zdroje mají na celkové aktivitě malý podíl. Při vzdušných testech jaderných zbraní se uvolnilo odhadem 111-185 PBq.[4] V roce 1979 při havárii elektrárny Three Mile Island uniklo kolem 1,6 PBq (43 kCi).[7] Při černobylské havárii to bylo okolo 35 PBq,[4][5] a při havárii elektrárny Fukušima I 44-84 PBq.[8]

Průměrná koncentrace 85Kr v atmosféře byla roku 1976 asi 0,6 Bq/m3 a roku 2005 asi 1,3 Bq/m3.[4] Tyto hodnoty jsou celosvětovým průměrem, v okolí přepracovatelských továren jsou vyšší a celkově jsou na severní polokouli vyšší než na jižní.

Přítomnost kryptonu-85 v atmosféře zvyšuje elektrickou vodivost vzduchu. Očekává se, že meteorologické vlivy budou výraznější blíže ke zdrojům izotopu.[9]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krypton-85 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b WWW Table of Radioactive Isotopes - Kr85 [online]. Lawrence Berkely Laboratories, USA [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-11. (anglicky) 
  2. ↑ M. Gorden. Pinellas Plant – Occupational Environmental Dose rev1 [online]. ORAU, 15 July 2011 [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ H. Sievers. Nuclear data sheets update for A=85. Nuclear Data Sheets. 1991, s. 271–325. DOI 10.1016/0090-3752(91)80016-Y. Bibcode 1991NDS....62..271S. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g K. Winger. A new compilation of the atmospheric 85krypton inventories from 1945 to 2000 and its evaluation in a global transport model. Jrnl of Envir Radioactivity. 2005, s. 183–215. DOI 10.1016/j.jenvrad.2004.09.005. (anglicky) 
  5. ↑ a b J. Ahlswede. Update and improvement of the global krypton-85 emission inventory. Jrnl of Envir Radioactivity. 2013, s. 34–42. DOI 10.1016/j.jenvrad.2012.07.006. (anglicky) 
  6. ↑ Cumulative Fission Yields [online]. August 2005 [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ U.S. NRC: Backgrounder on the Three Mile Island accident [online]. U.S. Nuclear Regulatory Commission, 2014-12-12 [cit. 2015-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ W. Lin. Radioactivity impacts of the Fukushima Nuclear Accident on the atmosphere. Atmospheric Environment. 2015, s. 311–322. DOI 10.1016/j.atmosenv.2014.11.047. Bibcode 2015AtmEn.102..311L. (anglicky) 
  9. ↑ HARRISON, R. G.; APSIMON, H. M. Krypton-85 pollution and atmospheric electricity. Atmospheric Environment. 1994-02-01, s. 637–648. Dostupné online. DOI 10.1016/1352-2310(94)90041-8. Bibcode 1994AtmEn..28..637H. (anglicky)