Kryry (hrad)

Kryry
	Schillerova rozhledna z roku 1906 na místě hradního jádra
Základní informace
Výstavba	počátek 14. století
Zánik	15. století
Stavebník	Albert z Kryr
Další majitelé	z Ervěnic, páni z Janovic
Současný majitel	Město Kryry
Poloha
Adresa	návrší nad městem, Kryry, Česko
Souřadnice	50°10′19,92″ s. š., 13°25′50,88″ v. d.
	Kryry
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43729/5-1214 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryry (též Kozí hrady) jsou zaniklý šlechtický hrad z počátku 14. století. Rozkládal se na Kostelním vrchu nad městečkem Kryry. Opuštěn byl v průběhu 15. století. Z hradu se dochovaly pouze příkopy a val. Hradiště je chráněno jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Stavitelem hradu byl patrně Albert z rodu pánů z Ervěnic, který se poprvé psal podle Kryr v roce 1320.^[2] Albrechtovi potomci vlastnili hrad zřejmě do začátku 70. let 14. století. V roce 1374 byl hrad v držení pánů z Janovic, kteří ho připojili k nedalekému panství Petrohrad. V průběhu 15. století byl hrad opuštěn; v roce 1483 už je uváděn jako pustý.^[3] Poslední písemná zmínka o hradu pochází z roku 1577, kdy je nazýván Kozí hrady.

Stavební podoba

O stavební podobě hradu nelze říci nic bližšího. Už na konci 18. století napsal topograf Jaroslav Schaller, že se na Kostelním vrchu nacházejí jen malé pozůstatky rozpadlého hradu.^[4] V polovině 19. století uvádí František Alexandr Heber, že z hradu zbyly "pouze dvojité vysoké valy a několik pahorků a propadlin".^[5] Poslední zděné relikty byly zničeny při stavbě Schillerovy rozhledny v roce 1906.

Hrad byl situován na ostrohu, který se severním směrem příkře svažuje k městečku. Z východní a jižní strany bylo vůči sousední planině hradní jádro chráněno dvojitým, dodnes dochovaným hlubokým příkopem. Prostor mezi oběma příkopy mohl být podle Tomáše Durdíka využitý jako předhradí s hospodářskými budovami.^[6] Pokud současná rozhledna stojí na místě hradní věže, mohlo se v případě Kryr jednat o hrad bergfritového typu.

Přístup ke hradu

Z náměstí v Kryrech je možné vystoupat pěšky křížovou cestou okolo kostela Narození Panny Marie na vrcholek kopce. Z náměstí rovněž vede asfaltová cesta objíždějící kopec zleva, kterou je možné dopravit se na vrchol vozidlem.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-01]. Identifikátor záznamu 156058 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Profous, Antonín, Místní jména v Čechách 2, Praha 1949, s. 432
↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl 14, Praha 1936, s. 364.
↑ Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. Saazer Kreis, sv. 7, Prag und Wien 1787
↑ Heber, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy, sv. 2, ed. Irena Bukačová, Argo, Praha 2006, s. 231, ISBN 80-7203-791-9
↑ Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Nakladatelství Libri, Praha 2000, s. 297, ISBN 80-7277-003-9

Literatura

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kozihrady – hrad, s. 228.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Kryry, s. 364–365.

Související články

Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryry na Wikimedia Commons
Kryry na webu Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-01]. Identifikátor záznamu 156058 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Profous, Antonín, Místní jména v Čechách 2, Praha 1949, s. 432

[3] Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl 14, Praha 1936, s. 364.

[4] Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. Saazer Kreis, sv. 7, Prag und Wien 1787

[5] Heber, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy, sv. 2, ed. Irena Bukačová, Argo, Praha 2006, s. 231, ISBN 80-7203-791-9

[6] Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Nakladatelství Libri, Praha 2000, s. 297, ISBN 80-7277-003-9

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály