Krzanowice

Chřenovice
Krzanowice
Ulice Zawadzkiego
Ulice Zawadzkiego
Chřenovice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška220 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresRatiboř
GminaKrzanowice
Chřenovice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,19 km²
Počet obyvatel2 166 (2019)
Hustota zalidnění673,6 obyv./km²
Etnické složeníMoravci, Poláci, Němci
Správa
StarostaAndrzej Strzedulla
Oficiální webwww.krzanowice.pl
Adresa obecního úřaduul. 15 Grudnia 5
47-470 Krzanowice
Telefonní předvolba+48 32
PSČ47-470
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřenovice[1][2] nebo Křenovice[3][4] (polsky Krzanowice; německy Kranowitz, v letech 1936–1945 Kranstädt) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na Bílé vodě v bezprostřední blízkosti česko-polské státní hranice 17 km severovýchodně od Opavy v té části historického území Horního Slezska, která do roku 1972 příslušela k Olomoucké arcidiecézi. V roce 2019 čítalo 2 166 obyvatel.[5] Žijí zde z velké části potomci Moravců, kteří se nyní hlásí k německé národnosti a proto je obec oficiálně dvojjazyčná.

Dějiny

Chřenovice (poprvé zmiňované v latinských dokumentech jako Cranewicz) získaly městská práva v roce 1265. Zakladatelem byl Herbert z Fulštejna, stolník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Patřily Opavskému knížectví, které se roku 1318 odtrhlo od Moravy jako samostatné léno Koruny české a nejpozději od konce 15. století bylo považováno za součást Slezska. Nadále však Chřenovice až do roku 1972 spadaly pod olomouckou diecézi, což napomáhalo udržení kulturních vztahů s Moravou a kontaktu s českým jazykem. Městečko leželo na obchodní cestě z Opavy do Ratiboře a často měnilo majitele.[6]

Po první slezské válce byly Chřenovice spolu s většinou Slezska připojeny k Pruskému království. Spadaly původně pod okres Hlubčice a od roku 1818 pod okres Ratiboř ve vládním obvodu Opolí v provincii Slezsko, později v provincii Horní Slezsko. V roce 1877 ztratily status trhového městečka (Marktflecken).[6]

Chřenovice byly součástí souvislého území obývaného Moravci – slovanským etnikem používajícím nářečí lašského typu, které označovali za moravštinu. Podle sčítání lidu z roku 1910 mluvilo moravsky (mährische Sprache) 97 % obyvatel městečka.[4] Po první světové válce vznesl československý stát územní nároky na Ratibořsko. Na základě článku 83. Versailleské smlouvy[7] byla k Československu připojena jižní část ratibořského okresu (Hlučínsko), avšak bez Chřenovic, které zůstaly na německé straně v bezprostřední blízkosti nové hranice. V hornoslezském plebiscitu v roce 1921 se 96,9 % obyvatel městečka vyslovilo pro setrvání v Německu, pro připojení k Polsku padlo jen 69 hlasů.[8]

Po druhé světové válce opět vyvstala otázka přičlenění moravských obcí k Československu, ale nakonec bylo celé německé Slezsko, včetně Chřenovic, připojeno k Polsku. Moravci nebyli polskými orgány zařazeni k odsunu, ale po roce 1956 jich velká část v několika vlnách emigrovala do Západního Německa spolu se Slezany a Němci. Přes svůj slovanský původ se Moravci ve 20. století politicky a kulturně ztotožnili s německou národností a zůstavší se v 90. letech přihlásili k organizacím německé menšiny v Polsku. V roce 1991 získala Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit 75,1 % hlasů ve volbách v Chřenovicích. Při sčítání lidu 2002 uvedlo 53,43 % obyvatel polskou národnost, 20,64 % německou, 7,1 % slezskou a 18,77 % se nepřihlásilo k žádné.[4] V roce 2011 stoupl počet německých deklarací na 27,8 %. Od roku 2008 je němčina oficiálně druhým úředním jazykem v gmině. Moravská a lašská identita se v současnosti projevují především formou folklorních událostí, nářeční soutěže Morawske rzadzyni selske hospodyni, působení kabaretu Krzanowickie Omy apod.[4]

V roce 2001 byl Chřenovicím po 124 letech obnoven status města.[6]

Doprava

Chřenovice ležely na železniční trati OpavaRatiboř, provoz v pohraničním úseku Chuchelná – Chřenovice však nebyl po skončení druhé světové války obnoven.[9] Na rozdíl od českého úseku do Chuchelné, který je stále v provozu, byl provoz v úseku Ratiboř – Chřenovice zastaven v roce 1994.[10]

Veřejnou dopravu směrem k Ratiboři zajišťují autobusové spoje společnosti PKS Racibórz. Přeshraniční spojení aktuálně (2020) neexistuje. Vlaková stanice Chuchelná a autobusové zastávky v obci jsou vzdáleny 3,5 kilometru od centra městečka.

Reference

  1. Ottův slovník naučný, 12. Ch-Sv. Jan, s. 387
  2. Idnes.cz: Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí, 27. 7. 2019
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. a b c d KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej 5 (2016) [online]. Uniwersytet Łódzki, 2016. Dostupné online. 
  5. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu
  6. a b c 750 lat Krzanowic. Krzanowice i okolice. VII–VIII 2015, roč. 17, čís. 7–8. Dostupné online. ISSN 1642-637. 
  7. K nahlédnutí zde
  8. Výsledky plebiscitu podle obcí, Stefan Dziewulski 1922
  9. Hinčica, Jaromír: O stavbě trati Ratiboř - Opava; 1995
  10. Woźny, Jarosław: Railmap 2.2, údaje ze dne 18.4.2007. [1] Archivováno 4. 3. 2006 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Kranowitz, Zawadzkiego.jpg
Autor: Kamil Czaiński, Licence: CC BY-SA 4.0
Ulice Tadeusze Zawadzkého v Křenovicích u Ratiboře.
POL Krzanowice COA.svg
herb miasta Krzanowice