Ktiš

Ktiš
Pohled na obec od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prachatice
Obec s rozšířenou působností	Prachatice (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°55′1″ s. š., 14°7′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	470 (2024)[1]
Rozloha	38,78 km²[2]
Nadmořská výška	762 m n. m.
PSČ	383 01, 384 03, 384 04
Počet domů	159 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Ktiš 11 384 03 Ktiš ktis@ktis.cz
Starostka	Ilona Mikešová
Oficiální web: www.ktis.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ktiš
Další údaje
Kód obce	550329
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ktiš (německy Tisch)^[4] se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský.^{[pozn. 1]} Žije zde 470^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310, kdy je zde připomínána plebánie.^[5] V roce 1420 byla Oldřichem z Rožmberka připojena k českokrumlovskému panství. Od konce třicetileté války zde bylo usídleno německé obyvatelstvo, jak dosvědčuje také vzhled některých stavení na návsi s typicky německou, resp. rakouskou architekturou. Na konci 18. století působil v tomto německém prostředí český obrozenecký básník a překladatel Antonín Jaroslav Puchmajer jako kaplan a posléze farář.^[6] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.^[4] Po 2. světové válce zanikly osady Křížovice, Ktiška, Mackova Lhota, Ostrá Hora, Rovence, Sádlno a Stará Huť.^[7]

Mezi Ktiší a Smědčí (800 m od Ktiše) se nachází jediné ložisko granátických migmatitů v Evropské unii.^[8] V lomu se těžilo v 90. letech 20. století, pak však těžba ustala. V roce 2010 si firma Garnet Group nechala zpracovat studii, podle níž má ložisko 817 tisíc m³ zásob a plocha dobývacího prostoru umožňuje vytěžit 470 tisíc m³.^[8] Při roční těžbě 50 tisíc t by životnost ložiska byla 27 let. Nerost, který se používá v průmyslu jako brusivo, by se na místě nahrubo nadrtil a odvezl k dalšímu zpracování. O povolení těžby měli rozhodovat obyvatelé Ktiše v referendu v roce 2011.^[8] Dne 12. prosince 2012 pak bylo správní řízení o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Ktiš zastaveno.^[9] V okolí Ktiše se vyskytuje přísně chráněný tis červený (Taxus baccata), který lze spatřit i v obci samotné pod hřbitovem.^[10]

• Hadce u Dobročkova
• Miletínky

• Dobročkovské hadce
• Seznam památných stromů v okrese Prachatice

V Ktiši se nachází datacentrum společnosti FORPSI. Budova má kapacitu přes 5000 fyzických serverů a je postavena z armovaného betonu. Datacentrum je možné po rezervaci navštívit.

• Kostel svatého Bartoloměje. Původně gotický, barokně přestavěn a rozšířen v letech 1687–1692 G. Canevallem, horní část věže upravena pseudogoticky.^[5]
• Kaplička směrem na Smědeč
• Kaplička na návsi
• na úbočí Ktišské hory se nachází kaple Dobrá voda s Křížovou cestou

• Ktiš (k. ú. Ktiš)
• Březovík (k. ú. Dobročkov a Březovík 2)
• Dobročkov (k. ú. Dobročkov)
• Ktiš-Pila (k. ú. Ktiš)
• Miletínky (k. ú. Křížovice u Ktiše)
• Smědeč (k. ú. Smědeč)
• Smědeček (k. ú. Smědeč)
• Tisovka (k. ú. Křížovice u Ktiše)
• Třebovice (k. ú. Březovík 1)

• Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka: Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
• PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.

• Římskokatolická farnost Ktiš

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ktiš na Wikimedia Commons
• Ktiš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)