Kučerov
Kučerov | |
---|---|
Celkový pohled na Kučerov | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Vyškov |
Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
Okres | Vyškov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′7″ s. š., 17°0′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 496 (2022)[1] |
Rozloha | 8,70 km²[2] |
Katastrální území | Kučerov |
Nadmořská výška | 291 m n. m. |
PSČ | 682 01 |
Počet domů | 168 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kučerov 59 682 01 Vyškov 1 podatelna@kucerov.cz |
Starostka | Marie Lokajová |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kučerov | |
Další údaje | |
Kód obce | 593249 |
Kód části obce | 76899 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kučerov (německy Kutscherau[4]) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde 496[1] obyvatel.
Historie
Obec má svoji významnou dlouholetou historii. Písemné doklady o vzniku obce sahají do roku 1235, kdy zde byl kostel patřící doubravickému klášteru, nyní zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Tento kostel, který je význačnou dominantou obce, patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Proto také byla kostelu po celou dobu věnována velká péče. V roce 1725 byl celý přestavěn. Z dalších historických dokumentů je známo, že v roce 1718 zde byl hostinec, palírna a mlýn. Pošta existovala již v roce 1888. V roce 1910 rozjela v obci výrobu cihelna. V roce 1924 byl vystavěn Dětský domov – sirotčinec. Česká mateřská a měšťanská škola, i pro okolní obce, vznikla v roce 1935 a byla zde do roku 1939, kdy byla přeložena. Do roku 1945 byl Kučerov součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku.
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 498 obyvatel. Z nich bylo 245 mužů a 253 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,7 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 448 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,2 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9,6 %. Z celkem 386 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,1 % a bez vzdělání bylo naopak 1,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 204 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 68,1 % patřilo mezi zaměstnance, 2,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 209 obyvatel obce (což je 46,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 111 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 97 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]
Místní části | 1791 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Kučerov | 538 | 659 | 603 | 601 | 644 | 698 | 706 | 736 | 834 | 626 | 635 | 612 | 501 | 457 | 487 | 448 |
Počet domů | část Kučerov | 89 | 111 | 117 | 126 | 129 | 142 | 150 | 153 | 188 | 178 | 152 | 155 | 138 | 158 | 159 | 160 |
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Kučerov. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla. Místním knězem je administrátor excurrendo, Bohdalice – Mgr. Bc. Jan Hanák.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 116 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 94 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 85 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále 4 k Církvi československé husitské. Úhrnem 125 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 207 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[5]
Pamětihodnosti
- Farní kostel svatého Petra a Pavla
- Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století
- Dům č. p. 12 se žudrem
- Národní přírodní rezervace Větrník (na katastru obce Letonice)
- Pomník obětem válek
Galerie
Socha sv. Jana Nepomuckého a kostel sv. Petra a Pavla
Obecní úřad
Památkově chráněný dům č. p. 12 s žudrem
Dům č. 50 na návsi
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 296.
- ↑ a b c Kučerov (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Kučerov - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kučerov, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.
- ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kučerov na Wikimedia Commons
- Kučerov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Kučerov [online]. Kučerov: Obec Kučerov [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
- Svazek obcí Větrník [online]. Rostěnice: Svazek obcí Větrník [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.
Rostěnice-Zvonovice | Hlubočany | Manerov | ||
Lysovice | Bohdalice | |||
Kučerov | ||||
Dražovice | Bohaté Málkovice | Kozlany |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
A stylized arrow pointing north.
A stylized arrow pointing west.
A stylized arrow pointing east.
A stylized arrow pointing south.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: DavidFajfr, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
The coat of arms of Kučerov
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na Kučerov (Vyškov District, Czech Republic)
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY-SA 3.0
Hranice Kučerov (Vyškov- czech republic)
Vlajka obce Kučerov, okres Vyškov. List tvoří dva svislé pruhy, žlutý a modrý. Ve žlutém pruhu modrý svatopetrský kříž s rameny širokými jednu desetinu délky listu.