Kuřívody

Kuřívody
Městský úřad Ralska v Kuřívodech
Městský úřad Ralska v Kuřívodech
Lokalita
Charakterměsto
ObecRalsko
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel606 (2021)[1]
Katastrální územíKuřívody (48,07 km²)
PSČ471 24
Počet domů51 (2011)[2]
Kuřívody
Další údaje
Kód části obce139220
Kód k. ú.739227
Zaniklé obce.cz152
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuřívody (německy Hühnerwasser) jsou bývalé město, dnes hlavní (sídelní) část města Ralskookrese Česká Lípa, které po Kuřívodech zdědilo status města. Je zde evidováno 72 adres (objektů)[3], resp. 327 adres (51 domů a 276 bytů)[4]. Trvale zde v roce 2011 žilo 604 obyvatel.[4]

Poloha

Kuřívody jsou též katastrální území o rozloze 48,07 km².[5] Původní katastrální území bylo též Kuřívody[6], ale mělo asi 4krát menší rozlohu.

Obec se nachází při křižovatkách silnic II/268, III/27235 a III/27237, asi 9 km na jihovýchod od Mimoně, 11 km východoseverovýchodně od Doks, 9 km severně od Bělé pod Bezdězem a 14 km severozápadně od Mnichova Hradiště.

Historie

Zámek Kuřívody
Základní škola v Kuřívodech

Sídelní celek byl založen na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[7] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[7] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřivody (původně Kuří Vody), od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[7][8] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[7]

Panovník Václav II. v roce 1293 zdejší kostel učinil filiálním a v roce 1297 věnoval Kuřívody i s okolními vesnicemi Hynkovi z Dubé, členu tehdy mocného rodu ze severu Čech, pánů z Dubé. Hynek se zdržoval více na Housce, jeho syn a dědic, nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, se věnoval spíše Bělé pod Bezdězem, založené roku 1337. Když roku 1348 zemřel, majetek podědili synové Hynek a Jindřich. Později získal Kuřívody mladší Jindřich, zvaný též Jednooký, který je uveden v listinách (Jindřich, řečený Berka z Dubé a pán na Housce) z let 1363 a 1398 při dosazení nových farářů. Když Jindřich zemřel, získal městečko i s okolím a také Jestřebí Jindřich Berka starší. Je psán na listině z roku 1406, kdy dosazoval do kuřívodského kostela nového faráře. Téhož roku zemřel a při dělení majetku se sem dostal příbuzný Hynek Berka nejmladší. V roce 1415 je jako majitel uváděn Václav z Dubé, sezením v Kuřívodech. Po jeho smrti se zde vystřídali další Berkové, roku 1430 je zmiňován Chval z Dubé, odjinud z Kuřích Vod. Po něm se zde vystřídali další Berkové, např. roku 1454 Aleš Berka z Dubé (měl i Zakšín) a jeho syn Jiří Berka (1492–1513). V rodu Berků zůstaly Kuřívody až do roku 1621. Poslední majitel, Bohuchval Berka, který zámek přebudoval, musel po bitvě na Bílé hoře emigrovat a jeho majetek byl zkonfiskován. Statek Kuřívody koupil roku 1622 mocný Albrecht z Valdštejna. V roce 1639 jej získal od císaře František de Grana a po něm Valdštejnové. Ti zde zůstali až do zestátnění v roce 1945.[9]

20. století

Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 mělo město 213 domů a 924 obyvatel, z nichž 891 se hlásilo k německé a 32 k české národnosti. U jednoho obyvatele nebyla národnost zjištěna. V místě byla římskokatolická fara, četnická stanice, automobilová stanice (autobus), pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni. Poštovní stanice v Kuřívodech byla zřízena jako jedna z prvních na severu Čech v roce 1868.[10]

Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti a městečko roku 1938 připadla po mnichovské dohodě nacistickému Německu. Po druhé světové válce byla z obce vysídlena drtivá většina původních německy mluvících obyvatel a obec začala postupně upadat. Městečko náleželo v letech 1947 až 1991 do vojenského výcvikového prostoru Ralsko a za 44 let působení československých a sovětských vojsk téměř zaniklo.[8] Po odchodu sovětských vojáků byly paneláky osídleny navrátilými volyňskými Čechy.

Kuřívody byly největším sídlem v tehdejším vojenském prostoru. Vzhled města a jeho ráz se během té doby zásadně změnil. Dnes jeho krásu a jedinečnost připomíná jen několik původních staveb a fragmentů, které se více či méně dochovaly. Některé roubené a hrázděné domy byly jedinečnou ukázkou lidové architektury v oblasti a jejich zničení je nenahraditelnou škodou. Z celého města, které mělo před svým zničením 226 domů, zbylo původních 16. Hlavní komunikace, které vedly do směrů Mimoň, Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Jezová a Židlov, jsou dodnes využívány a je zachován jejich původní rádius. V okolí Kuřívod byla pole a louky, dnes je zde pouze divoká step (pseudostep), která zde zbyla po tankových střelnicích.[11]

Současnost

Kostel sv. Havla
Pomník c.k. rakouským vojákům
Pomník padlým pruským vojákům

S účinností od 1. prosince 2006 byl na základě bývalého statusu Kuřívod novodobé obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954.[12]

Významné osobnosti

V roce 1896 se zde narodil Willibald Gatter, automobilový konstruktér.[13]

Zajímavá místa v obci

V obci se nachází zámek Kuřívody, někdejší tvrz, přebudovaná za Berků z Dubé, městský úřad města Ralsko, škola a sportovní plochy u ní, kostel svatého Havla se zajímavými pomníčky padlým vojákům a důstojníkům rakouské i pruské císařské armádybitvy u Kuřívod z června 1866, motorest s restaurací, z bývalé fary přestavěné informační středisko. Zde také byla v roce 2014 zřízena poštovna.[14]

V Kuřívodech v objektu čp. 795 se nachází Městské muzeum – Stálá expozice pyrotechnické asanace Ralska.[15][16] Muzeum je přístupné od pátku do neděle v odpoledních hodinách v době od 13 do 17 hodin, případně v jiném čase na základě objednávky.[17]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-01-08 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kuřívody [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-01-11]. Dostupné v archivu. 
  6. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. 
  7. a b c d Historie a současnost města [online]. mestoralsko.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-28. 
  8. a b ŠŤASTNÝ, Jiří. Uličník Mimoně. Mimoň: Město Mimoň, 2012. ISBN 978-80-260-1337-2. Kapitola Pražská, s. 101. 
  9. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8. 
  10. Kuřivody (Hühnerwasser) - Historie [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  11. Kuřívody - Hühnerwasser [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  12. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 – stanovení obcí městysy a městy (10. listopadu 2006) [online]. www.psp.cz [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  13. SOVADINA, Miloslav. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 176. 
  14. ČTK. V Ralsku mají poštovnu, lidé už nebudou muset pro zásilky do Mimoně. Českolipský deník [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-03-31]. Dostupné online. 
  15. ČTK. Z kanceláře pyrotechnika v Ralsku je muzeum munice. Českolipský deník [online]. 2013-08-27 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. 
  16. Seznam. Stálá expozice pyrotechnické asanace Ralska [online]. mapy.cz [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  17. Městské muzeum - Stálá expozice pyrotechnické asanace Ralska [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kuřívody OÚ 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Obecní úřad Kuřívody
Kuřívody kostel sv. Havla 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kuřívody kostel sv. Havla
Kuřívody škola 1.JPG
Základní škola v Kuřívodech
Kuřívody kostel sv. Havla pomník 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kuřívody kostel sv. Havla
Kuřívody zámek 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kuřívody zámek
Kuřívody kostel sv. Havla pomník2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kuřívody kostel sv. Havla