Kuřimská kauza

Kuřimská kauza
týrání dvou nezletilých chlapců
Základní informace
Datum	květen 2007
Stát	Česko Česko
Místo	Brno, Kuřim, Veverská Bítýška

Kuřimská kauza je případ týrání dvou chlapců v Brně, Kuřimi a Veverské Bítýšce, které probíhalo v letech 2006–2007 a bylo odhaleno v květnu 2007.

Kauzu odstartovala náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se 7. května 2007 pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v sousední domě (Dušínova 1403/9^[1]), na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení ještě tentýž den zadržela matku chlapce, Kláru Mauerovou, a její děti byly svěřeny do péče zařízení Klokánek.^[2][3] Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů, údajně třináctiletá Anna (v tisku častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy.^[4] Při vyšetřování vyšlo najevo, že Anna ve skutečnosti nebyla dcerou Kláry Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, které byla vytvořena nová identita.^[5] Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku a poté opět na několik měsíců zmizela.^[6] Nakonec byla 8. ledna 2008 zadržena v Norsku,^[3] kde se vydávala za 13letého chlapce Adama.^[7] Po svém návratu do České republiky byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.^[7][8]

Policie při vyšetřování zjistila, že mučení chlapců probíhalo od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce.^[3] Při vyšetřování vyšlo také najevo, že Klára Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny, kterou tvořila její sestra, příbuzní, Barbora Škrlová a několik dalších lidí. Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii^[9] nebo že šlo o náboženskou sektu.^[10] Religionista David Václavík uvedl, že případ nemá s žádnou náboženskou skupinou nic společného.^[11] Role a počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců nebyly u soudu plně objasněny.

Dne 17. června 2008 byl zahájen u Krajského soudu v Brně soud se šesti obviněnými v této kauze.^[12] Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání kauzy odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. Dne 24. října 2008 vynesl soud rozsudky nad 6 obžalovanými.^[13]

Všichni odsouzení se proti verdiktu odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Barbory Škrlové zamítl.^[14] Její případ vrchní soud odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný.^[14][15] V samostatném líčení, které proběhlo 9. dubna 2009, soud překvalifikoval trestný čin Barbory Škrlové z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě. Výši trestu ponechal.^[15]

Všichni odsouzení kromě Kláry Mauerové a Hany Bašové podali dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.^[16]

Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy Kuřim bude starat jejich otec.^[17] Brzy poté mu je ale soud odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. V roce 2013 byl odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.^[18][19]

• Klára Mauerová je matkou týraných chlapců. Sama týrání svých potomků přiznala.^[20] Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody^[21] a byla odsouzena na 9 let vězení.^[13]
• Kateřina Mauerová je tetou týraných chlapců a sestrou Kláry Mauerové. Měla se též podílet na jejich týrání. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody^[21] a byla odsouzena na 10 let vězení.^[13]
• Hana Bašová alias „teta Nanci“, vychovatelka z Domu dětí a mládeže Paprsek. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, k jednání soudu se nedostavovala.^[21] Byla odsouzena na 6 let vězení.^[13]
• Jan Turek je bývalý vychovatel a vedoucí skautského oddílu. Byl obviněn z týrání chlapců, hrozil mu trest až 8 let odnětí svobody^[21] a byl odsouzen na 5 let vězení.^[13]
• Barbora Škrlová vystupovala v roce 2007 jako třináctiletá Anna a nebo o rok později jako třináctiletý chlapec Adam v Norsku.^[22] Ve věci adopce Škrlové jako údajné nalezené dívky Anny se Kateřina Maurerová a její sestra Klára obrátily na zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou, která uvěřila jejich tvrzením o identitě Anny a ženám následně radila, jak mají v adopci postupovat.^[23] Byla obžalována, hrozilo jí až osm let vězení^[21] a byla odsouzena na 5 let vězení.^[13] Roku 2011 požádala o podmínečné propuštění.^[24] Dne 8. února 2012 byla podmínečně propuštěna z vězení.^[25]
• Jan Škrla, bratr Barbory Škrlové, syn Josefa Škrly, podle výpovědi některých svědků tajemný „pan Doktor“.^[zdroj?] Byl odsouzen na 7 let vězení.^[13]

• Josef Škrla, otec Barbory Škrlové a Jana Škrly, vůdce turistického oddílu Mravenci. Podle některých spekulací stojí v pozadí celé kauzy. Toho času nezvěstný.
• Viktor Skála, brněnský herec, jehož dcera byla využita k vytvoření nové identity pro Barboru Škrlovou.^[26]
• Radek Coufal, otec chlapců, vypověděl před soudem, že o jejich týrání nevěděl.^[27]
• Eliška Mauerová, babička hochů, u soudu vypověděla, že o jejich týrání nevěděla.^[27]
• Josef Kolínský, bývalý policista, u soudu vypověděl, že se mu k týrání chlapců přiznali Jan Turek i Jan Škrla.^[27]
• Jakub Patočka, manžel spolužačky Kláry Mauerové, které pomáhal zprostředkovat kontakty pro vyřízení opatrovnictví dívky Anny, za kterou se vydávala Barbora Škrlová.^[28]
• Anna Šabatová, tehdy zástupkyně ombudsmana, nenahlásila úřadům existenci údajné třináctileté Aničky a pomáhala rodině vytvořit pro ni novou identitu a zajistit jí poručnictví. Za to byla později kritizována ministerstvem práce, ona sama ale vinu necítila.^[29]
• Martin Fahrner, dramaturg, tehdy žijící v Norsku, vydával se tam za otce Barbory Škrlové.^[30]
• Marta Skulová, psycholožka, vypracovala psychologické posudky na týrané hochy.^[31]
• Tomáš Herfort – bývalý člen turistického oddílu Josefa Škrly, dle jeho výpovědi se oddíl postupně měnil v náboženské uskupení, a proto z něj odešel.^[32]
• 2 nezletilí chlapci, oběti

Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční,^[33][34][35] především norská média.^[36][37][38]

Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze. Média ignorovala práva obětí na ochranu jejich soukromí. Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zákon zakazuje zveřejňování jmen obětí.^[39][40]

• Hlavní body dosavadního soudního projednání kuřimské kauzy, České noviny, 29. 7. 2008, ČTK
• Hlavní body dosavadních soudních jednání kolem kuřimské kauzy, České noviny, 25. 8. 2008, ČTK