Kušitské jazyky

Kušitské jazyky
     Přibližné rozšíření
     Přibližné rozšíření
RozšířeníAfrický roh (Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Keňa, Somálsko, Súdán, Tanzanie)
Počet mluvčíchpřibližně 60 milionů
Počet jazyků~40
KlasifikaceAfroasijské jazyky
ISO 639-2cus
Dělení
Dělení
  • severní skupina
  • centrální skupina
  • východní skupina
  • jižní skupina

Kúšitská jazyková větev je jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Název této jazykové skupiny pochází od jména Kúš, což byl podle Bible syn Cháma a vnuk Noema.

Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritreji, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.

Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).

Dělení

Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků – severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v roce 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků.[1] Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin,[2] především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;[3] mrtvé jazyky jsou označeny †.

Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzanii asi 7000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.

Severní skupina
podskupinajazykodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
 bedawi (bedža)1 186 000bejSúdán, Egypt, Eritreaarabské, latinka 
Centrální skupina
podskupinajazykodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
východníxamtanga143 000xamEtiopieetiopské 
severníbilen91 000bynEritreaetiopské, latinka 
jižníawgni143 000awgEtiopieetiopské 
západníkemant (qwara)1 700ahgEtiopieetiopské2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamy
Východní skupina
podskupinajazykodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
vysočinnéalaba162 000alwEtiopie  
burdži35 700bjiEtiopie, Keňaetiopské 
darasa637 000drsEtiopieetiopské 
hadija924 000hdyEtiopieetiopské, latinka 
kambata570 000ktbEtiopieetiopské, latinka 
libido36 000liqEtiopie  
sidamo2 900 000sidEtiopieetiopské, latinka 
severníafarština1 078 000aarEtiopie, Džibutsko, Eritreaetiopské, latinka 
saho213 800alwEritrea, Etiopielatinka 
oromoidníorma69 000orcKeňalatinka 
oromština Borana-Arsi-Gudži3 823 000gaxEtiopie, Keňalatinkav Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
východní oromština4 530 000haeEtiopielatinkav Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
středozápadní oromština8 920 000gazEtiopielatinka, etiopské do r. 1990v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny
saňa (waata)17 400ssnKeňa  
západní (orno-tana)arbore4 400arvEtiopie  
baiso1 000bswEtiopie  
daasanach40 100dshEtiopie, Keňalatinka 
el molo8eloKeňa  
dullajskébusa6 600doxEtiopie  
gawada32 700gwdEtiopieetiopské 
camaj (tsamai)8 600tsmEtiopie  
konso-gidolediraša90 000gdlEtiopie  
konso195 600kxcEtiopie  
rendile-boniaweer8 000bobKeňalatinka 
rendile34 700relKeňalatinka 
somálskédabarre23 000dbrSomálsko  
garre57 500gexSomálskolatinka 
jiiddu23 000jiiSomálsko  
maay1 860 000ymmSomálsko  
somálština13 900 000somSomálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňalatinka 
tunni23 000tqqSomálsko  
 jaaku50muuKeňa několik skupin lovců
 boon59bnlSomálsko  
Jižní skupina
podskupinajazykodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
 aasáx350aasTanzanie  
 alagwa30 000wbjTanzanie  
 burunge13 000bdsTanzanielatinka 
 dahalo400dalKeňa možná †, mluvčí naposledy zkoumáni v r. 1992
 gorowa50 000gowTanzanie  
 iraqw462 000irkTanzanielatinka 
 kw’adzawkaTanzanie  

Odkazy

Reference

  1. FLEMING, Harold C. Omotic as an Afroasiatic family. In: LEBEN, William. In: Proceedings of the 5th annual conference on African linguistics. [s.l.]: African Studies Center & Department of Linguistics, UCLA, 1974. S. 81–94. (anglicky)
  2. Les langues dans le monde [online]. SOROSORO [cit. 2011-11-12]. Kapitola Famille des langues afro-asiatiques. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Cushitic. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cusitas.png
Cushitic languages in dark green