Kubova Huť
| Kubova Huť | |
|---|---|
Železniční stanice Kubova Huť | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′0″ s. š., 13°46′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 100 (2024)[1] |
| Rozloha | 1,41 km²[2] |
| Katastrální území | Kubova Huť |
| Nadmořská výška | 960 m n. m. |
| PSČ | 385 01 |
| Počet domů | 47 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kubova Huť 22 385 01 Vimperk info@kubovahut.cz |
| Starosta | Zbyněk Klose |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Kubova Huť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563978 |
| Kód části obce | 44601 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kubova Huť (německy Kubohütten) je obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, zhruba osm kilometrů jižně od Vimperka. Žije zde 100[1] obyvatel. Kubova Huť a celá podboubínská krajina vyhledávaným místem pro letní i zimní rekreaci. Kubova Huť patří do římskokatolické farnosti Horní Vltavice.
Historie
Obec Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. První písemná zmínka o vesnici pochází již z roku 1728, kdy zde Johann Podschneider založil sklářskou huť; sklárna zanikla v roce 1736.[4] Nově vzniklá osada dostala své jméno po zámeckém hejtmanovi Gubovi. Rozkládá se v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů, v místech, kudy v minulosti procházela historicky známá Zlatá stezka.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 153 | 129 | 137 | 140 | 141 | 135 | 151 | 55 | 56 | 56 | 64 | 67 | 114 | 89 | 78 |
| Počet domů | 17 | 20 | 19 | 21 | 24 | 25 | 26 | 24 | 11 | 11 | 15 | 18 | 39 | 43 | 47 |
Obecní správa
V roce 1869 Kubova Huť patřila jako osada obce k Vltavici v okrese Prachatice. V letech 1880–1990 patřila jako část obce k Horní Vltavici v okrese Prachatice (1880–1930), posléze v okrese Vimperk (1950) a později opět v okrese Prachatice a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[8]
Doprava
Přes obec vede mezinárodní silnice I/4 Vimperk - Strážný - Pasov. V roce 1899 byla vybudována železniční trať spojující Vimperk a Volary. Na této trati se v Kubově Huti nachází dopravna, která je svou polohou ve výšce 995 m nad mořem nejvýše položeným nádražím v Česku.[9][10]
Společnost
Školství
- Nejbližší školou je Základní škola a mateřská škola Horní Vltavice[11]
Kultura
- Muzeum Zlaté stezky[12]
Sport
- Ski areál
- Discgolfové hřiště
Pamětihodnosti
V obci je několik historických budov, např. u Kubešů, u Götzů, které jsou ukázkou původní šumavské architektury. Typickou schwarzenberskou myslivnou z roku 1908 je budova, která je na kraji obce.
V jižním sousedství obce se rozkládá přírodní rezervace Hornovltavické pastviny. Při hlavní silnici, asi 600 m severozápadně od nádraží, roste památný strom – jasan ztepilý.
30 metrů vysoký jasan rostl u stavení pod silnicí Kubova Huť – Vimperk. Ochrana zrušena 8. 8. 2013, pokácen 15. 12. 2013.
Osobnosti
- Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (26. února 1860 Kubova Huť – 15. března 1925 Praha) – český lesník, historik a autor článků a knih o lesnictví a myslivosti.
Galerie
Obecní úřad
Schwarzenberská lesovna
Samota směrem po modré na Boubín
Hotel Kristian
Celkový pohled na obec
Opevnění z období první republiky na okraji obce
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 36.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 265.
- ↑ Udělené symboly – Kubova Huť [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ KUBOVA HUŤ [online]. Milevsko: Spolek pro popularizaci jižních Čech [cit. 2010-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Historie našich železnic v kostce [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-26.
- ↑ KUBOVA HUŤ A OKOLÍ : Historie, současnost. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ [https://www.sumavanet.cz/kubovahut/fr.asp?tab=oukhut&id=1446
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kubova Huť na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Huť (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kubova Huť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Kubova Huť, okres Prachatice. Ve stříbrném štítě na zeleném návrší se zlatým květem prhy horské (Arnica montana) smrk přirozené barvy.
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Centrum národního parku Šumava. Obec Kubova Huť, okres Prachatice, Česko
.JPG)
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Opevnění z období Československé republiky poblíž obce Kubova Huť, okres Prachatice, Česko
Vlajka obce Kubova Huť, okres Prachatice. List tvoří zelený žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu, se žlutým květem prhy horské (Arnica montana) a bílé pole se zeleným smrkem s hnědým kmenem.
.JPG)
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Obec Kubova Huť, okres Prachatice, Česko
(c) I, Limojoe, CC BY 2.5
Kubova Huť (995 m n. m.), nejvýše položená železniční stanice v ČR na trati 198 Strakonice - Volary
.JPG)
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Hotel Kuva. Obec Kubova Huť, okres Prachatice, Česko
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Obecní úřad v Kubově Huti, okres Prachatice.
.JPG)
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Samota poblíž obce Kubova Huť v oblasti Basumských luk, okres Prachatice, Česko