Kuchyňská linka

Kuchyňská linka, sestavená do jednoho celku, jak jí známe v dnešní podobě, začala vznikat přibližně ve 20. letech 20. století. Do té doby byly kuchyně vybavovány samostatnými skříněmi, policemi a stoly, tedy solitéry. Patřily k nim: kredenc, příborník, spížka, kamna či sporák, mycí stůl se dvěma kotly a výlevka. Kuchyně měla tehdy poměrně malé úložné a skladovací prostory.

V roce 1898 se objevily příborníky a kuchyňské skříně firmy Hoosiers, nazvané podle amerického výrobce z Indiany.[1][2] Jejich řešení upřednostnilo praktičnost a funkčnost, byly prezentovány jako: "Kuchyňský nábytek, který ušetří kilometry kroků". Poselství této reklamy bylo jasné, zdůraznit hospodyňkám především úspory času při použití praktických skříní Hoosiers. V té době bylo totiž běžné, že příprava jídla a mytí nádobí byly fyzicky velmi náročné a hospodyňky strávily chůzí velké množství času. Tehdejší vybavení kuchyní bylo navíc těžkopádné, obtížné na čištění a náchylné k hnilobě. Kabinet Hoosier v sobě kombinoval úložné prostory i pracovní desku takovým způsobem, že vše bylo snadno dostupné.[3]

Myšlenka variabilních skříněk se objevila okolo roku 1930. Ve Spojených státech na to měla velký vliv zvyšující se poptávka po zařízení kuchyní plynoucí z postupného sociálního vývoje. Stavba menších domů na předměstích s opouštění systému služebnictva, bylo jednou z příčin, že ženy ze střední a vyšší střední třídy se začínají více věnovat vaření.

Protože úspora času v kuchyni a praktičnost použití se stávaly prioritou, postupně se systémem účelného sestavení nábytku a spotřebičů v kuchyni začaly zabývat jednotlivci, mezi jinými Christine Frederick, která se jako jedna z prvních žen věnovala ergonomii kuchyně postavené na základě studií pohybu po místnosti.[4] Následně se výzkumem ideálního pracovního a úložného prostoru zabývají architekti i výrobci.

V Evropě byla poptávka po úsporném a praktickém vybavení kuchyní daleko větší než v Americe. Standardem se v Evropě velmi rychle staly kuchyně navržené rakouskou architektkou Margarete Schütte-Lihotzky. Její kuchyně vynikaly promyšleností, praktičností a využitím každého, i toho nejmenšího prostoru k uložení kuchyňských potřeb a nádobí. Jejím nejslavnějším dílem je tzv. frankfurtská kuchyně.[5]

Materiály používané k výrobě

Materiálem používaným k výrobě kuchyňského nábytku bylo původně dřevo, nejlépe bukové či dubové. Od počátku 20. století se kredence zhotovovaly z lakovaného měkkého dřeva v kombinaci s překližkou. S nástupem masívní průmyslové výroby se začala používat tzv. laťovka.

V sedmdesátých letech 20. století se stala oblíbenou kovová kuchyňská linka. Plechové díly se snadno sestavovaly a měly povrch dvířek proveden ve smaltu, což zaručilo nejen barevnou variabilitu (móda pastelových barev), ale i jejich snadnou omyvatelnost. Nevýhodou bylo rezivění spodních dílů skříněk, vystavených výparům z vaření a mokrému provozu. Přesto se v modernizované podobě užívají dosud, například v modifikaci pro zdravotnická zařízení.

V současnosti je nejběžnějším materiálem použitým na výrobu kuchyňských linek laminovaná dřevotřísková deska DTD v kombinaci s MDF deskami. Nepřeberné množství stále nových dezénů a barev nabízí bytovému architektu na výběr tisíce variant provedení. Pracovní desky se vyrábějí převážně z laminované DTD desky se zaoblenou MDF hranou. S postupem nových technologií začala být dostupná technologie výroby pracovních desek z umělého kamene. Jedná se o materiály založené na kompozitní směsi přírodního kameniva a syntetické (umělé) pryskyřice, mezi které patří směs přírodního kameniva a methylmetakrylátové pryskyřice nebo směs přírodního kameniva a polyesterové pryskyřice. Novým přírodním materiálem pro výrobu pracovních desek je ušlechtilý beton.

Volba materiálů kuchyňské linky částečně vychází ze zvoleného stylu kuchyně. Zatímco tzv. moderní kuchyně využívá u kuchyňské linky minimalistický design, který zahrnuje materiály jako sklo, kov a laminát, u kuchyně tradiční se využívají přírodní materiály jako dřevo, kámen a mramor.[6]

Reference

  1. ↑ FUNK, Dee. Hoosier Cabinet History. Kountry Kraft [online]. 2017-09-06 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ www.vandykes.com [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hoosier Cabinet | CEGU, University of Chicago Committee on Environment, Geography and Urbanization. cegu.uchicago.edu [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Tucker, Lisa. (2014). The Labor-saving Kitchen: Sources for Designs of the Architects’ Small Home Service Bureau. Enquiry: A Journal for Architectural Research. 11. 10.17831/enq:arcc.v11i1.208.
  5. ↑ Archiweb - Margarete Schütte-Lihotzky. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kuchyně podle stylu. cz.gorenje.com [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 

Související články