Kuchynka (usedlost na Vinohradech)
Kuchynka (Vinohrady) | |
---|---|
Základní informace | |
Zánik | 1908 |
Další majitelé | Prokop Záruba, hrabě Canal, Moritz Zdekauer |
Poloha | |
Adresa | Slavíkova 29 (původní č.p. 27), Praha 2 - Vinohrady, Česko |
Souřadnice | 50°4′51,75″ s. š., 14°26′43,39″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuchynka je zaniklá usedlost v Praze 2-Vinohradech v ulici Slavíkova. Její pozemek byl ohraničen ulicemi Krkonošská, Slavíkova a Vozová a částečně zasahoval do Riegrových sadů.[1][2]
Historie
Vinice je zde doložena na konci 18. století, kdy ji vlastnil pražský měšťan Prokop Záruba. Malá budova na půdorysu písmene „T“ stála u cesty naproti Vendelínce, na západní straně sousedil její pozemek se Švihankou.
Roku 1789 pozemky s usedlostí prodal Záruba hraběti Canalovi. Roku 1832 ji další majitel, pražský podnikatel a bankéř Moritz Zdekauer odprodal Janu Ochsenbauerovi, hospodářskému radovi knížete Auersperga.
Roku 1903 koupila Kuchynku vinohradská obec. Na části pozemku založila Riegrovy sady a zbylou část roku 1907 rozparcelovala jako stavební pozemek. O rok později byla zbořena.
Odkazy
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. IV. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 169.
Související články
Externí odkazy
- Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-15]
- Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko 1:12000, 1907, Brož, Josef. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“