Kudowa-Zdrój

Kudowa-Zdrój
Sanatorium Polonia
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°26′12″ s. š., 16°14′18″ v. d.
Nadmořská výška	370–420 m n. m.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Kladsko
Gmina	městská gmina
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kudowa-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	33,90 km²
Počet obyvatel	9 627 (2021)[1]
Hustota zalidnění	284 obyv./km²
Správa
Starosta	Aneta Potoczna
Vznik	1354
Oficiální web	www.kudowa.pl
Telefonní předvolba	(+48) 74
PSČ	57-350 a 57-351
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kudowa-Zdrój ([kuˈdɔva ˈzdruj]IPA, česky Lázně Chudoba^[2][3] či Chudoba,^[2][3][4], německy Bad Kudowa) je polské lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v stejnojmenném okrese v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českem, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Ve městě žije přibližně 9 600^[1] obyvatel. V minulosti bylo součástí tzv. Českého koutku, malého kladského regionu s vysokým podílem česky mluvící menšiny.

Dějiny města

Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století, kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minstrberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.

Nejstarší částí města je Velká Čermná (do 1936 Tscherbeney, 1936–1945 Grenzeck; potom Czermna), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu Homole. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po Smiřických Erdman Trčka z Lípy. Poté, co je společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v Novém Městě nad Metují. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce 1742 za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši (Sackisch) pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím jaltské konference však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byli z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechů a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.^[5]

Lázně

První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože údajně chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.^[6] Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.

Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německý básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermenské faře před setkáním tří monarchů v Ratibořicích. Po napoleonských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i košer kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér Winston Churchill, ale také Alois Jirásek, J. V. Sládek a F. X. Šalda.

Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.

Okolí

Za pozornost stojí rovněž kostnice ve Velké Čermné u kostela sv. Bartoloměje, skanzen ve vsi Stroužná a národní park Stolové hory, v jehož ochranném pásmu se lázně Kudowa-Zdrój nacházejí.

Fotogalerie

• 
  Lázeňský park
• 
  Kostnice ve Velké Čermné
• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
  Hrob Anny Máslové ve Velké Čermné
• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
  Pomník zahynuvším kněžím ve Velké Čermné
• 
  Kostel sv. Bartoloměje ve Velké Čermné
• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
  Chalupa ve Velké Čermné
• 
  Bludiště ve Stolových horách
• 
  Rybník v parku
• 
  Klavír v parku

Partnerská města

• Horn-Bad Meinberg, Německo
• Hronov, Česko
• Náchod, Česko
• Tuchola, Polsko

Odkazy

Reference

Literatura

• Ladislav Hladký: Původ a vývoj místního jména Chudoba v tzv. Českém koutku v Kladsku. In: Kladský sborník 5. supplementum: Český koutek v Kladsku, Hradec Králové 2008, s. 143–152

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kudowa-Zdrój na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Chudoba v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Galerie Kudowa-Zdrój na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města
• www.kudowazdroj.pl Kudowa-Zdrój galerie, mapy, zprávy