Kudowa-Zdrój

Kudowa-Zdrój
	Sanatorium Polonia
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°26′12″ s. š., 16°14′18″ v. d.
Nadmořská výška	370–420 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Kladsko
Gmina	městská gmina
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kudowa-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	33,90 km²
Počet obyvatel	9 627 (2021)
Hustota zalidnění	284 obyv./km²
Správa
Starosta	Aneta Potoczna
Vznik	1354
Oficiální web	www.kudowa.pl
Telefonní předvolba	(+48) 74
PSČ	57-350 a 57-351
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kudowa-Zdrój ([kuˈdɔva ˈzdruj]IPA, česky Lázně Chudoba^[2]^[3] či Chudoba,^[2]^[3]^[4], německy Bad Kudowa) je polské lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v stejnojmenném okrese v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českem, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Ve městě žije přibližně 9 600^[1] obyvatel. V minulosti bylo součástí tzv. Českého koutku, malého kladského regionu s vysokým podílem česky mluvící menšiny.

Dějiny města

Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století, kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minstrberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.

Nejstarší částí města je Velká Čermná (do 1936 Tscherbeney, 1936–1945 Grenzeck; potom Czermna), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu Homole. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po Smiřických Erdman Trčka z Lípy. Poté, co je společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v Novém Městě nad Metují. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce 1742 za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši (Sackisch) pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím jaltské konference však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byli z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechů a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.^[5]

Lázně

První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože údajně chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.^[6] Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.

Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německý básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermenské faře před setkáním tří monarchů v Ratibořicích. Po napoleonských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i košer kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér Winston Churchill, ale také Alois Jirásek, J. V. Sládek a F. X. Šalda.

Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.

Okolí

Za pozornost stojí rovněž kostnice v Čermné u kostela sv. Bartoloměje, skanzen ve vsi Stroužná a národní park Stolové hory, v jehož ochranném pásmu se lázně Kudowa-Zdrój nacházejí.

Fotogalerie

Lázeňský park
Kostnice ve Velké Čermné
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Hrob Anny Máslové ve Velké Čermné
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Pomník zahynuvším kněžím ve Velké Čermné
Kostel sv. Bartoloměje ve Velké Čermné
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Chalupa ve Velké Čermné
Bludiště ve Stolových horách
Rybník v parku
Klavír v parku
Minerální pramen v krytém pavilonu

Partnerská města

Horn-Bad Meinberg, Německo
Hronov, Česko
Náchod, Česko
Tuchola, Polsko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
↑ ^a ^b Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.
↑ ^a ^b ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In: Kladský sborník 5. Hradec Králové: Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. S. 374–375.
↑ MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.
↑ Krysztof Koźbiał: Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju. In: Kladský Sborník 5-2003, s. 177–185
↑ František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99

Literatura

Ladislav Hladký: Původ a vývoj místního jména Chudoba v tzv. Českém koutku v Kladsku. In: Kladský sborník 5. supplementum: Český koutek v Kladsku, Hradec Králové 2008, s. 143–152

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kudowa-Zdrój na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chudoba v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Galerie Kudowa-Zdrój na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města
www.kudowazdroj.pl Kudowa-Zdrój galerie, mapy, zprávy

[fa805c219a03ba03859cb2da7861438e780f0eb0-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-03].

[Index_českých_exonym-2] Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.

[Šebela_M._2003-3] ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In: Kladský sborník 5. Hradec Králové: Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. S. 374–375.

[4] MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.

[5] Krysztof Koźbiał: Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju. In: Kladský Sborník 5-2003, s. 177–185

[6] František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály