Kudrleho hamr
| Hamr | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Trhové Sviny,  Česko |
| Ulice | Rejta |
| Souřadnice | 48°49′39,18″ s. š., 14°39′29,27″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15964/3-481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kudrleho hamr nebo Hamr pod Rejtou stojí na katastrálním území Trhové Sviny v obci Rejta v okrese České Budějovice na Svinenském potoce. Areál hamru byl zapsán v roce 1963 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Hamr se nachází jihozápadně od obce Rejta u Hamerského rybníka na Svinském potoce. Byl zřízen jako součást původního mlýna v roce 1771. Při dražbě 4. října 1847 získal hamr za 1461 zlatých konvenční měny svinenský měšťan Dominik Bušek, který vlastnil Buškův hamr a dodával zboží do železářství v Trhových Svinech. Posledním majitelem hamru z rodu Bušků byl Václava Buška, který zemřel v roce 1941. Posledním majitelem byl hamerník Martin Kudrle, který byl zetěm Václava Buška. Hamr ukončil svoji činnost v roce 1965. Vedle Buškova, Besednického a hamru v Sedle byl nejdéle pracujícím hamrem. Byl upraven pro rekreační účely se zachovanými prvky vnitřního vybavení dílny: chvostové kladivo (buchar), strojní nůžky, dvě ohřívací pece. Část vybavení je v expozici Buškova hamru.[2][3][4][5]
Popis
Dům čp. 225 je zděná budova z lomového kamene postavena na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou. Jižní průčelí bylo prolomeno dvěma okny a vchodem s kamenným ostěním. Nad dveřmi je datace 1771. Na severní straně byl náhon z něhož byla vedena voda na vodní kolo, které hnalo chvostové kladivo. Z hřídele vodního byly poháněny strojní nůžky na stříhání kovu za tepla. Turbína poháněla transmisní hřídel, z níž byla pohybová energie přenášena na generátor, exhaustor pro dmýchání výhní, soustruh a brus.[6]
V roce 1930 v hamru byla tři vodní kola na svrchní vodu, průtok 0,17 m³/s, spád 3 m a výkon 4,3 HP, se třemi ohřívacími pecemi. V roce 1936 byla instalována Francisová turbína.
Hamr vyráběl různé nářadí pro zemědělství a lesnictví. Specialitou byla výroba oracího náčiní a nástroje pro dobývání rašeliny.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Identifikátor záznamu 126484 : Hamr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ LUKSCHOVÁ, Miroslava. Technické památky na Českobudějovicku a jejich využití v cestovním ruchu [online]. České Budějovice: 2008 [cit. 2021-02-13]. S. 37. Dostupné online.
- ↑ Vodní stavby na Trhovosvinensku II. - Hamr. P. K. modeling and history web [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce Rejta: Trhové Sviny. www.tsviny.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Buškův hamr. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamr na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: KKDAII, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: