Kudrnáč

Kudrnáč
Kudrnáč, modrý pruhový bělouš
Základní informace
Země původu	Přední Asie
Využití	okrasné plemeno
Stupeň prošlechtění	ušlechtilé plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámec	střední
Klasifikace a standard
Plemenná skupina	Strukturoví holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Kudrnáč je plemeno holuba domácího charakteristické bohatě zkadeřeným peřím na křídlech. Je to středně velký holub připomínajícími tělesnými tvary zvětšeného holuba skalního, většinou nemá chocholku a nohy jsou pokryté krátkými rousky. Kudrnáč je významný představitel strukturových holubů, oblíbený a rozšířený po celém světě.^[1] V seznamu plemen EE patří do plemenné skupiny strukturových holubů, patronát drží Německo a plemeno je zapsáno pod číslem 0601.

Je to staré plemeno pocházející z Přední Asie, které bylo dále prošlechtěno v Anglii a v Německu.^[2][3]

Typem i velikostí odpovídá polnímu holubovi, je však trochu delší,^[4] mohutnější a kvůli zkadeřenému peří se zdá větší.^[2][3] Hlavu má malou, oblou a nízce klenutou, s poněkud delším zobákem, který je na špičce mírně zahnutý. Barva zobáku odpovídá barvě opeření, u černých a modrých ptáků je černý, u červených a žlutých rohový a u bílých ptáků a štítníků je světlý. Oči jsou vždy oranžové až oranžově červené a jsou orámované úzkými a jemnými obočnicemi bledé barvy. Většina kudrnáčů je hladkohlavá, ale v záhlaví může vyrůstat úzká lasturovitá chocholka. Krk je kratší s krátce vykrojeným hrdlem a plynule přechází v širokou a zaoblenou hruď. Hřbet se mírně svažuje k ocasu, který je nesený téměř vodorovně a je úzce složený. Křídla jsou velká, s letkami v klidu složenými na ocase. Nohy jsou krátké a opeřené krátkým zkadeřeným rouskem.

Nejvýraznějším znakem kudrnáče je jeho peří. Je dlouhé, úzké, uvolněné a zvláště na křídelních štítech bohatě zkadeřené do té míry, že jednotlivá pera vytvářejí uzavřené prstence. Zvlnění per by mělo být patrné i na letkách, rýdovacích perech a opeření nohou.

Podle přídatných pernatých ozdob se kudrnáč dělí na jednotlivé rázy, maďarský kudrnáč je hladkohlavý, má krátce opeřené běháky a nejčastěji je barevný, milánský kudrnáč má naproti tomu lasturovitou chocholku a bohatě opeřené nohy s kratšími rousky.^[5] Milánský kudrnáč je většinou bílý.^[5][6]

Barva opeření nebývá důležitým znakem. Kudrnáči jsou nejčastěji chováni jako tzv. bělouši modří, popelavě červení a popelavě žlutí, u kterých je barva opeření vybělená dominantním faktorem G (grizzly) v heterozygotní formě.^[4][6] Dále se vyskytují štítníci, bílí ptáci, kteří mají vybarvené pouze štíty křídel, a to ve výše uvedených barvách. Bílí kudrnáči bývají homozygotní bělouši v různých barevných řadách.^[1] Vzácně se vyskytují i holubi bez faktoru grizzle^[4] a holubi černí.^[2][3] Celkem existuje 18 barevných rázů.^[7]

Kudrnáč je okrasné plemeno holubů, vhodné do volného i voliérového chovu.^[1] Ze všech strukturových holubů je kudrnáč jediné, u kterého přichází do úvahy i užitkovo-okrasný chov.^[5] Na chov není náročný^[7] a dobře se rozmnožuje.^[2][3]

Odkazy

Reference

Literatura

• PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
• HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 
• BUREŠ, Jan. Chov holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 338 s. 
• TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 
• BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. 
• BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 77. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kudrnáč na Wikimedia Commons