Kujavy

Kujavy
Kostel sv. Michala
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bílovec
Obec s rozšířenou působností	Bílovec (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	558 (2024)[1]
Rozloha	9,43 km²[2]
Katastrální území	Kujavy
Nadmořská výška	258 m n. m.
PSČ	742 45
Počet domů	165 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kujavy 86 742 45 Kujavy obec@kujavy.cz
Starosta	Ing. Michal Dresler
Oficiální web: www.kujavy.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kujavy
Další údaje
Kód obce	555312
Kód části obce	76961
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kujavy (německy Klantendorf^[4]) jsou obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 558^[1] obyvatel.

Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo.^{[pozn. 1]} Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.^[5]

Kujavy tvořily původně 2 osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.

Obec Kujavy vznikla přebudováním starší slovanské vsi v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Z dějin obce víme, že v roce 1399 Adam a Otto Bešové z Kujav, kteří jako stoupenci markraběte Prokopa byli postižení církevní kletbou za to, že hubili duchovenské zboží. Drželi velké fojtství, které obsahovalo třináctinu všech pozemků. Ve druhé polovině 16. století musel spravovali farnost kněží z fulneckého konventu Za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím J. A. Komenský.

Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14. století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony (jeden z r. 1490, druhý z 16. stol.), byl postaven kostel nový - nynější podoba. Obživu poskytovalo obyvatelům, (1790 - 116 domů a 809 obyvatel; 1851 - 136 domů a 933 obyvatel) převážně zemědělství a drobné řemeslnictví. Vlivem velmi dobrých půdních a klimatických podmínek, podložených pracovitostí obyvatel vesnice byla obec velmi výstavná. Za okupace se obec stala součástí Německa. Osvobozena byla 3.5.1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec nově dosídlena českým obyvatelstvem z Volyně a z vnitrozemí.

Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 byla součástí Fulneku.^[6] Od 1. ledna 1998 jsou Kujavy opět samostatnou obcí.^[7]

Obec zřizuje Základní a Mateřskou školu Kujavy, která sídlí ve společné budově s obecním úřadem. Mateřská škola má odloučené pracoviště, samostatnou budovu. Do školy chodí majoritně místní děti, kapacitu 50 + 28 žáků naplňují na 70 %. Statisticky měla základní škola na konci září 2011 - 36 žáků, 2012 - 37 žáků, 2013 - 32 žáků.^[8] K činnosti školy patří také školní družina.

Územím obce prochází dálnice D1 a také silnice I/47 v úseku Fulnek - Bílovec Silnice III. třídy na území obce jsou:

• III/04740 ze silnice I/47 na Jílovec
• III/46423 Pustějov - Kujavy
• III/46424 I/47 - Kujavy - silnice III/46420
• III/46425 Hladké Životice - Kujavy

• Kostel svatého Michaela z roku 1830
• Budova základní školy z roku 1821

Podle kroniky byla budova postavena už v roce 1821 a od svého počátku sloužila jako škola. Jelikož v obci žili lidé převážně německé národnosti, vyučovalo se jen v německém jazyce.

Z důvodu velkého počtu žáků (84) v roce 1954 bylo potřeba otevřít nově třetí učebnu. K tomu bylo však třeba celou budovu zrekonstruovat. Celková rekonstrukce byla dokončena v roce 1961 a celkové náklady činily 182 000 Kč. V roce 1964 měla škola 4 učebny a navštěvovalo ji 96 dětí. V roce 2006 navštěvovalo zdejší školu 29 dětí.

V roce 2018 prošel interiér budovy rozsáhlou rekonstrukcí. Celkové náklady této rekonstrukce činily 3 621 866 Kč. V roce 2023 proběhla kompletní rekonstrukce fasády, střechy a půdy. Celkové náklady činily 5 828 054,13 Kč.

V roce 2024 v budově probíhala výuka základní školy ve dvou třídách a školní družině. V budově se nachází také obecní úřad.

• Alej svobody vysazená v roce 2023

V sobotu 4. 11. 2023 vysadili obyvatelé Kujav spolu s ochránci přírody Studénka, farností, Nadací Partnerství a jejími partnery symbolické stromořadí o 97 hrušních a 28 dubech. Akce se zúčastnilo přes 400 lidí, mezi nimi také ministr životního prostředí a hejtman kraje.

Cílem této Aleje svobody je uzdravení krajiny a symbolické osvobození od nešetrného zacházení. Stromy tu lemují obnovenou polní cestu, která spojuje malebný kostelík s pěšinou podél Pustějovského potoka. Rozdělení polí na menší celky pomůže snížit erozi půdy, ale také poskytne útočiště lidským i zvířecím obyvatelům.

• Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
• Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011

• Římskokatolická farnost Kujavy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kujavy na Wikimedia Commons
• Kujavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)