Kukačka černobílá
Kukačka černobílá | |
---|---|
Dospělý jedinec, poddruh serratus (Indie) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | kukačky (Cuculiformes) |
Čeleď | kukačkovití (Cuculidae) |
Rod | Clamator |
Binomické jméno | |
Clamator jacobinus (Boddaert, 1783) | |
Rozšíření druhu; tmavě zelená = celoročně, žlutá = pouze v létě, modrá = pouze v zimě | |
Synonyma | |
Oxylophus jacobinus | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kukačka černobílá (Clamator jacobinus) je druh kukačkovitého ptáka, který se vyskytuje v Indii a jižní Africe. V Indii je dokonce tento druh používán i jako "funkční" předzvěst období monzunů. Mimo jiné se v indické mytologii vyskytuje pták chatak, který se nápadně kukačce černobílé podobá. Existují tři poddruhy, které se liší především oblastí rozšíření; C. j. jacobinus, C. j. pica a C. j. serratus.
Popis
Kukačka černobílá je druh středně velkého, štíhlého a černobíle zbarveného ptáka s výraznou chocholkou na hlavě. Jedná se o nezaměnitelný druh s téměř celočernými křídly, která zdobí jen horizontálně umístěný sněhově bílý pruh. V období rozmnožování jsou kukačky černobílé velmi hlasité. Vydávají zvuky podobné pískání nebo rychlému „piu-piu“.[2][3]
Co se týče výskytu jednotlivých poddruhů, pak je lze poměrně dobře rozeznat. Poddruh C. j. serratus (Sparrman, 1786) bychom přes léto našli v severní Indii a v zimě v jižní Africe, migrují tedy jen na podzim.
V jižní Africe bychom pak našli zbývající dva poddruhy: C. j. jacobinus, C. j. pica. Na rozdíl od prvního zmíněné poddruhu, tyto dva střídají ročně dva šaty (první poddruh má celoročně pouze jeden šat). První šat jsou světlé až bílé dolní partie a bílý pruh na křídle, přičemž zbytek těla je černý, a druhý šat představuje pouze pruh na obou křídlech, dolní parie jsou černé.
V minulosti byly navrženy další africké poddruhy, jako například hypopinarus nebo Caroli, ty se ale běžně v literatuře neuvádějí a většina biologů je ani neuznává.[4]
Výskyt
Kukačka černobílá se vyskytuje od Sahary až po jižní Himálaj. Je možné ji nalézt i na území Srí Lanky a Myanmaru. Jedinci v jižní Africe vyhledávají především vlhké tropické podnebí, sekundárně i tropické suché. Východoafrická populace je stěhovavá a během dubna se přesouvá přes jižní Arábii do Indie. Tomuto druhu vyhovují především suché křoviny, otevřené lesy apod. Vyhýbají se hustým lesům nebo extrémně suchým prostředím.[2]
Ekologie
V období hnízdění ptáci sedí na větvích a hlasitě volají, nebo se se svými partnery honí. V Africe byly zaznamenány případy, kdy si sameček namlouval samičku pomocí jídla. Kukačky jsou typickými představitelkami hnízdního parazitismu. V Indii jsou nejčastějšími hostiteli hnízda timálií z rodu Turdoides (například timálie žlutozobá nebo timálie stračí). Timálie jsou častou obětí kvůli shodné barvě vaječné skořápky u nich a parazitujících kukaček; jejich vejce jsou totiž tyrkysově modrá. Velikost vajec je podobná, u kukaček možná mírně větší. V Africe jsou nejčastějšími hostiteli bulbulové zahradní, kapští, timálie akáciové nebo ťuhýci afrotropičtí.[5] Kukačky ale využívají hnízda podle možností. Kukačka černobílá naklade, většinou v dopoledních hodinách, několik vajec do hostitelova hnízda. V Africe ale musí nejdříve samec odlákat sedícího jedince, aby samice mohla do hnízda zasednout.
Po krátké době se vylíhnou holá a slepá ptáčata. Kůže mladých kukaček černobílých ztmavne do růžové až purpurově hnědé během několika dalších dní. Na rozdíl od jiných druhů kukaček, například kukačky obecné, mláďata kukačky černobílé ostatní vejce z hnízd nevyhazují. Avšak mnohdy přitahují nejvíce pozornosti rodičů, kteří pak svá mláďata nekrmí a ta umírají hlady.
Dospělé kukačky se živí hmyzem, včetně ochlupených housenek, nebo také ovocem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacobin cuckoo na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b PAYNE. The Cuckoos. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. S. 320-325.
- ↑ www.archive.org [online]. www.archive.org [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.
- ↑ www.archive.org [online]. www.archive.org [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.
- ↑ FRIEDMANN, H. Evolutionary trends in the genus Clamator. 4. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1964. S. 1–106.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kukačka černobílá na Wikimedia Commons
- Taxon Clamator jacobinus ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Shantanu Kuveskar, Licence: CC BY-SA 4.0
Jacobin Cuckoo (Clamator jacobinus) Photographed In Mangaon, Raigad, Maharashtra
Distribution range (summer - yellow, pale - in passage, dark green - resident) of Clamator jacobinus
Autor: Koshy Koshy from Faridabad, Haryana, India, Licence: CC BY 2.0
Pied cuckoo aka Jacobin Cuckoo, Harbinger of Monsoons in North India in flight at Sonkhaliya, Rajasthan August 2014