Kuks (zámek)

Kuks
Podoba zámku na počátku 19. století
Základní informace
Výstavba	1710
Zánik	1901
Stavebník	František Antonín Špork
Další majitelé	Šporkové
Poloha
Adresa	Kuks, Česko Česko
Souřadnice	50°24′4,68″ s. š., 15°53′22,56″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kuks (zámek) Kuks (zámek), Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Kuks býval součástí lázeňského areálu v obci Kuks v okrese Trutnov. Objekt zbořený v roce 1901 stával na levém břehu Labe naproti kukskému hospitalu s kostelem Nejsvětější Trojice.

S výstavbou lázní Kuks se započalo v roce 1692, kdy toto území vlastnil hrabě František Antonín Špork, majitel panství Choustníkovo Hradiště. V roce 1695 byly zprovozněny a v roce 1710 došlo k přestavbě jedné z dřevěných lázeňských budov na kamennou zámeckou budovu. V roce 1702 bylo vedle hostince U Zlatého slunce poblíž zámku vystavěno dřevěné divadlo^[1] a v roce 1722 na pravém břehu Labe východně od hospitalu Dům filosofů s knihovnou^[2] – ani jedna z těchto staveb se nedochovala.

Vrchol Šporkovy výstavby v Kuksu představoval hospital pro vojenské vysloužilce s kostelem Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1707–1717. Dostavby a úpravy v lázeňském areálu pokračovaly až do roku 1719.

Období po smrti Františka Antonína Šporka v roce 1738 znamenalo pro Kuks úpadek. V roce 1740 část lázní silně poznamenala velká povodeň. Ani později se Kuksu nevyhnuly další povodně a požáry. Areál byl v 18. století poničen také pleněním vojsk a postupně zpustl. Šporkův zeť František Karel Rudolf Swéerts-Sporck se věnoval spíše problematice zemědělství a ani jeho potomci již neměli o lázně zájem.

V roce 1821 byl zámek sice ještě opraven, ale v té době již nebyl obýván. V průběhu 19. století dále chátral, v roce 1896 byl postižem požárem a následně pak v roce 1901 byly trosky zámečku zbourány.^[3]

Zámek se nacházel na levém břehu Labe. Jednalo se o dvoupatrovou budovu obdélného půdorysu. V jižním průčelí se nacházel rizalit, členěný pilastry. Fasáda byla zakončena trojúhelníkovým štítem. Přístup vedl od mostu přes Labe, který spojoval zámek se špitálem, a poté po schodišti. Na vstupním průčelí se nacházel balkónový portikus podepřený pětidílnými arkádami. Zvýrazněný byl pilastrovým řádem, nad nímž se nacházelo kladí a balustrová atika.

V přízemí zámku byl velký lázeňský sál a deset koupelen, v prvním patře pak další velký sál, vyzdobený štukem a freskami. V druhém poschodí byly pokoje hraběcí rodiny. Z knížecí ložnice i ze zámeckých arkád bylo v duchu hesla „Memento mori“ („Pamatuj na smrt“) vždy po setmění možno pozorovat věčné světlo, svítící v rodinné hraběcí hrobce, umístěné v kryptě pod kostelem u hospitalu na protějším svahu.^[3]

• 
  Dochovaná spodní část stavby pod zámečkem se šporkovským erbem
• 
  Průhled mezi lázeňskými domy čp. 58 a 57 směrem ke schodišti
• 
  Jedna ze soch Tritonů nad schodištěm na zámecké terase
• 
  Přístup k pramenu vedle zámku nad kaskádovým schodištěm
• 
  Pohled ze zámecké terasy přes řeku k hospitalu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kuks na Wikimedia Commons
• zámek na castles.cz Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.