Kukuřice

Jak číst taxoboxKukuřice
alternativní popis obrázku chybí
Kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodkukuřice (Zea)
L., 1753
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukuřice (Zea) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae).

Popis

Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5 až 6 metrů.[1] Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2–13 cm široké, na bázi čepele je membránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné.

Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážejících z hlavní osy.[2] Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje dva květy. Na bázi každého klásku jsou dvě plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou tři, plenky dvě.

Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2–5, vzácněji až 10 cm silný), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi jeden centimetr silný a obsahuje jen 4–15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní[2], proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka.

Na bázi klásku jsou dvě plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukovány. Každý fertilní květ obsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou dvě, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale například druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.

Taxonomická poznámka

Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad.[3] V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).

Přehled druhů

  • Zea mays L.
    • Zea mays subsp. mays: Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společenstev.
    • Zea mays subsp. mexicana (Schrad.) H.H. Iltis, někdy považována za samostatný druh: Zea mexicana (Schrad.) Kuntze, syn.: Euchlaena mexicana Schrad.[4] Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte [5]. Samičí klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5–8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6–0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v Mexiku, nejvíce v oblasti zvané Meseta Central. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží.
    • Zea mays subsp. huehuetenangensis (H.H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. parviglumis má lysé listy [5]. Samičí klasy jsou podobné jako u subsp. mexicana. Je to endemit provincie Huehuetenango v Guatemale a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice, s níž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích.
    • Zea mays subsp. parviglumis H.H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2–4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. mexicana. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte [5]. Listy jsou na rozdíl od subsp. huehuetenangensis pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech Oaxaca a Jalisco, zvláště častá je u řeky Balsas. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik.
  • Zea diploperennis Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku [6]. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel[7]. Nazývá se diploperennial teosinte [8].
  • Zea luxurians (Durieu) R.M. Bird (syn.: Reana luxurians Durieu, Euchlaena luxurians (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním Mexiku v oblasti zvané Oaxaca, dále je znám z Guatemaly a z Hondurasu [9]. Nazývá se Guatemala Teosinte nebo Florida Teosinte[10].
  • Zea perennis (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: Euchlaena perennis Hitchc.) roste přirozeně v Mexiku, a to v oblasti Jalisco, na severním úpatí Volcán de Colima [1]. Tento druh je nazýván Perennial teosinte [11].
  • Zea nicaraguensis Iltis et B.F. Benz roste ve státě Nikaragua, v pobřežní zóně blízko Golfo de Fonseca, mezi Estero Paimica a Estero Palo Blanco. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 [12].

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Archivovaná kopie. www.herbarium.usu.edu [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-30. 
  2. ↑ a b Zea [online]. kew.org [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Archivovaná kopie. delta-intkey.com [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-15. 
  4. ↑ Zea mexicana [online]. kew.org [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.herbarium.usu.edu [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-30. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. cat.inist.fr [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09. 
  7. ↑ ILTIS, Hugh H.; DOEBLEY, John F.; GUZMÁN M., Rafael; PAZY, Batia. Zea diploperennis (Gramineae): A New Teosinte from Mexico. S. 186–188. Science [online]. 1979-01-12. Roč. 203, čís. 4376, s. 186–188. Dostupné online. DOI 10.1126/science.203.4376.186. (anglicky) 
  8. ↑ Archivovaná kopie. hortiplex.gardenweb.com [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.ars-grin.gov [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-14. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.herbarium.usu.edu [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-30. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. hortiplex.gardenweb.com [online]. [cit. 2007-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09. 
  12. ↑ http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Zea Mays L.jpg
Gera-Untermhaus, Franz Eugen Köhler: Köhler's Medizinal-Pflanzen in naturgetreuen Abbildungen mit kurz erläuterndem Texte, 1887, Svazek třetí, strana 78