Kulíkovití

Kulíkovití
	(c) Koskikara na projektu Wikipedie v jazyce finština, CC BY-SA 3.0 Kulík písečný ; (Charadrius hiaticula)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes);
Čeleď	kulíkovití (Charadriidae); Leach, 1820
	Areál výskytu kulíkovitých Areál výskytu kulíkovitých
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulíkovití (Charadriidae) představují početnou čeleď malých dlouhokřídlých ptáků s širokým areálem rozšíření po všech kontinentech kromě Antarktidy.

Systematika

Čeleď kulíkovitých vytyčil v roce 1820 anglický přírodovědec William Elford Leach.^[1]^[2] Zástupci čeledi jsou známi v češtině jako kulíci, čejky, keptušky nebo štěrkovníčci. Kulíkovití spadají do řádu dlouhokřídlých, jehož vnitřní taxonomie má komplikovanou historii a dodnes se mezi vědci debatuje.

Podle genetických studií utváří kulíkovití sesterskou skupinu ke kladu zahrnující čeledi ústřičníkovití (Haematopodidae) a tenkozobcovití (Recurvirostridae).^[3]^[4]^[5]^[6]^[7] K roku 2024 bylo známo 69 druhů v těchto 11 rodech:^[8]

Anarhynchus
Charadrius
Erythrogonys
Eudromias
Hoploxypterus
Oreopholus
Peltohyas
Phegornis
Pluvialis
Vanellus
Zonibyx

Charakteristika čeledi

Kulíkovití jsou menší ptáci s oválným tělem, mají kulatější hlavu, velké oči, špičatý kratší zobák s jemnými čidly a krátký krk. Nohy jsou kratší a palec je silně redukován nebo chybí. Většina druhů kulíkovitých nemá chocholku, výjimkou jsou čejky.

Jsou hmyzožravci, živí se bezobratlými – hmyzem a jeho larvami, žížalami a jinými kroužkovci či drobnými korýši. Občas sezobnou i semena rostlin nebo bobule. Jsou monogamní se sdílenou rodičovskou péčí. Najdou se nicméně výjimky; kulík hnědý (Eudromias morinellus) je polyandrický. Hnízdí na zemi v porostu trav nebo na písku či štěrku. Snášejí zpravidla 3–4 vejce, doba inkubace se pohybuje mezi 21–30 dny. Mláďata kulíků nejsou krmivá. Před predátory je chrání krycí zbarvení.^[3]

Kulíkovití žijí v otevřené krajině, vyhledávají vlhčí biotop, mokřadní louky a pole, někteří písečné a bahnité břehy rybníků, jezer a řek. Pobíhají po bahnitých plochách a náplavech při vodách.

Druhy v Česku

čejka chocholatá – tažná, zdržuje se II–XI, pravidelně hnízdí, ubývá^[9]
kulík bledý – pravidelně, ale nepočetně protahuje^[10]
kulík hnědý – občas protahuje, výjimečně hnízdí^[10]
kulík mořský – ojediněle zalétá^[11]
kulík písečný – pravidelně, ale nepočetně protahuje v květnu a v srpnu až říjnu;^[12] zahnízdí zcela výjimečně^[11]
kulík říční – tažný, zdržuje se III/IV –IX/X, pravidelně hnízdí^[12]
kulík zlatý – pravidelně protahuje na jaře (III–IV) a na podzim (X–XI)^[13]

Odkazy

Reference

↑ LEACH, William Elford. Synopsis of the Contents of the British Museum. 17. vyd. London: British Museum, 1820. Dostupné online. Kapitola Eleventh Room, s. 69.
↑ BOCK, Walter J. History and Nomenclature of Avian Family-Group Names. New York: American Museum of Natural History, 1994. (Bulletin of the American Museum of Natural History). S. 137.
↑ ^a ^b WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. Plovers and Lapwings (Charadriidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 2771-3105. doi:10.2173/bow.charad1.01species_shared.bow.project_name. (anglicky)
↑ ERICSON, Per GP; ENVALL, Ida; IRESTEDT, Martin. Inter-familial relationships of the shorebirds (Aves: Charadriiformes) based on nuclear DNA sequence data. BMC Evolutionary Biology. 2003-07-23, roč. 3, čís. 1, s. 16. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1471-2148. doi:10.1186/1471-2148-3-16. PMID 12875664.
↑ BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. Biology Letters. 2007-02-06, roč. 3, čís. 2, s. 205–210. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. doi:10.1098/rsbl.2006.0606. PMID 17284401.
↑ FAIN, Matthew G.; HOUDE, Peter. Multilocus perspectives on the monophyly and phylogeny of the order Charadriiformes (Aves). BMC evolutionary biology. 2007-03-08, roč. 7, s. 35. PMID: 17346347 PMCID: PMC1838420. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1471-2148. doi:10.1186/1471-2148-7-35. PMID 17346347.
↑ BAKER, Allan J.; YATSENKO, Yuri; TAVARES, Erika Sendra. Eight independent nuclear genes support monophyly of the plovers: The role of mutational variance in gene trees. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-11-01, roč. 65, čís. 2, s. 631–641. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2012.07.018.
↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.2, 2024 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 146. ISBN 978-80-7291-246-9.
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 142. ISBN 978-80-7291-246-9.
↑ ^a ^b ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 424. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 138. ISBN 978-80-7291-246-9.
↑ SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 144. ISBN 978-80-7291-246-9.

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
HANZÁK, Jan a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl, 1. část, Ptáci. Ilustroval Antonín Pospíšil. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 1974. 497 s., obr. příl. Klub mladých čtenářů. Výběrová řada.
SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kulíkovití na Wikimedia Commons
Taxon Charadriidae ve Wikidruzích

[1] LEACH, William Elford. Synopsis of the Contents of the British Museum. 17. vyd. London: British Museum, 1820. Dostupné online. Kapitola Eleventh Room, s. 69.

[2] BOCK, Walter J. History and Nomenclature of Avian Family-Group Names. New York: American Museum of Natural History, 1994. (Bulletin of the American Museum of Natural History). S. 137.

[:0-3] WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. Plovers and Lapwings (Charadriidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 2771-3105. doi:10.2173/bow.charad1.01species_shared.bow.project_name. (anglicky)

[4] ERICSON, Per GP; ENVALL, Ida; IRESTEDT, Martin. Inter-familial relationships of the shorebirds (Aves: Charadriiformes) based on nuclear DNA sequence data. BMC Evolutionary Biology. 2003-07-23, roč. 3, čís. 1, s. 16. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1471-2148. doi:10.1186/1471-2148-3-16. PMID 12875664.

[5] BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. Biology Letters. 2007-02-06, roč. 3, čís. 2, s. 205–210. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. doi:10.1098/rsbl.2006.0606. PMID 17284401.

[6] FAIN, Matthew G.; HOUDE, Peter. Multilocus perspectives on the monophyly and phylogeny of the order Charadriiformes (Aves). BMC evolutionary biology. 2007-03-08, roč. 7, s. 35. PMID: 17346347 PMCID: PMC1838420. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1471-2148. doi:10.1186/1471-2148-7-35. PMID 17346347.

[7] BAKER, Allan J.; YATSENKO, Yuri; TAVARES, Erika Sendra. Eight independent nuclear genes support monophyly of the plovers: The role of mutational variance in gene trees. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-11-01, roč. 65, čís. 2, s. 631–641. Dostupné online [cit. 2025-02-16]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2012.07.018.

[8] Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.2, 2024 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (anglicky)

[Sv146-9] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 146. ISBN 978-80-7291-246-9.

[Sv142-10] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 142. ISBN 978-80-7291-246-9.

[A424-11] ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 424. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.

[Sv138-12] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 138. ISBN 978-80-7291-246-9.

[13] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 144. ISBN 978-80-7291-246-9.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Navigation

Navigace

Tématické portály