Kulturkampf

„Mezi Berlínem a Římem, Bismarck vlevo, papež vpravo. Z německého satirického časopisu Kladderadatsch, 1875. (Papež:) „Poslední tah mi nebyl příjemný, ale proto ještě není tahle partie ztracena. Ještě mám velmi pěkný tah v záloze.“ (Bismarck:) „Ten bude také poslední a pak dostanete mat v několika tazích. Přinejmenším v Německu.“

Kulturkampf, česky „kulturní boj“, je německý pojem používaný pro označení politického a náboženského konfliktu mezi pruským a německým státem a katolickou církví v letech 1871 až 1887. Hlavními protagonisty tohoto souboje byli kancléř Otto von Bismarck a papež Pius IX. Podobné konflikty probíhaly i v dalších, především německy mluvících zemích, například v Rakousku pod heslem Los von Rom („Pryč od Říma“).

Příčiny

Od poloviny 19. století se římskokatolická církev a papežové ocitli pod tlakem liberálních společností a vlád a snažili se jim stavět na odpor. Roku 1864 vydal papež Syllabus errorum modernorum, mimo jiné proti liberálnímu, světskému státu. V Itálii probíhal boj o politické sjednocení také proti papežskému státu a roku 1870 se sešel v Římě První vatikánský koncil. Když Francie téhož roku odvolala své vojsko, které papežský stát bránilo, italští revolucionáři obsadili Řím. Po vítězství Pruska nad Francií a vzniku Německého císařství chtěl kancléř Bismarck tuto říši pevněji sjednotit a omezit veřejný vliv katolické církve.[1]

Průběh

V následujících letech vydal Bismarck řadu zákonů, které zakazovaly politické zneužití kazatelen (1871) a činnost jezuitského řádu (1872), zavedly státní dozor nad školami včetně církevních a povinné přezkušování kněží (1873), zrušily v Prusku všechny kláštery (1872) a zavedly povinný civilní sňatek (1875). Řada biskupů a kněží, kteří se tomu bránili, byla sesazena a dokonce uvězněna. Roku 1875 zastavil Bismarck všechnu státní podporu katolické církvi.

Proti tomuto tlaku vytvořili němečtí katolíci roku 1871 svoji stranu Deutsche Zentrumspartei (Zentrum), která v následujících letech rychle rostla, takže po smrti papeže Pia IX. hledal Bismarck s jeho nástupcem Lvem XIII. jistý kompromis, který v letech 1880 a 1887 oba skutečně nalezli. Ze zákonodárství Kulturkampfu pak zůstal státní dozor nad školami, civilní sňatky a finanční dohled nad hospodařením církví.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pečenka – Luňák, Encyklopedie moderní historie, str. 263n.
  2. ↑ http://www.arenberg-info.de/htm/Kulturkf.htm

Literatura

  • LOEWENSTEIN, Bedřich. Otto von Bismarck. Praha: Svoboda, 1968. 242 s. 
  • MACHOLÁNOVÁ, Lenka. Otto von Bismarck jako politik a iniciátor zákonů proti socialistům a tvůrce "Kulturního boje". Brno, 1987. 57 s. . Právnická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. . (česky)
  • M. Pečenka – K. Luňák, Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri 1999. Heslo Kulturkampf, str. 263
  • SUCHÁNEK, Drahomír. Pruský kulturní boj - zápas o podobu Německého císařství. In: František Stellner. Staletí objevů, diplomacie a válek. Sborník k 60. narozeninám Aleše Skřivana. Praha: Karolinum, 2005. S. 423–434. (česky)
  • MOMMSEN, Wilhelm. Bismarck. Olomouc: Votobia, 1995. 189 s. ISBN 8071980579. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kladderadatsch 1875 - Zwischen Berlin und Rom.png
Kulturkampf caricature "Between Berlin and Rome" from Kladderadatsch, 16 May 1875. The caption reads:
(Pope:) "The last move was certainly very unpleasant for me; but that doesn't yet mean the game is lost. I have one more very fine move up my sleeve!"
(Bismarck:) "It will also be the last, and then you are mated in a few moves - at least for Germany."

On the lower left corner of the table, it can be seen that several bishops have already been imprisoned (internirt) by Bismarck. Some of the chess pieces bear words: Interdict, Encycl., Syllab. and Klostergesetz. Others are symbols of German state power (Germania represents the German Empire, section signs represent German law) or Catholic ecclesiastical power (mitres represent episcopal authority).

Note the caricaturist's error in orienting the chessboard by placing white squares on players' left.