Kumano (1936)

Kumano v říjnu 1938
Kumano v říjnu 1938
Základní údaje
Vlajka
Typtěžký křižník
Třídatřída Mogami
ObjednánaLoděnice Kawasaki v Kóbe
Zahájení stavby5. dubna 1934
Spuštěna na vodu15. října 1936
Uvedena do služby31. října 1937
OsudPotopen 20. ledna 1945 americkými letadly
Poloha vraku[1]
Souřadnice15°45′0″ s. š., 119°48′0″ v. d.
Takticko-technická data
Výtlak12 400 tn (standardní)
13 940 tn (plný)
Délka200,6 m
Šířka20,51 m
Ponor6,05 m
Pohon4 sestavy parních turbín
8 kotlů Ro-gó Kanpon šiki
4 lodní šrouby
152 000 k na hřídeli (111 795,9 kW[p 1])
Palivo2280 t nafty
Rychlost35 uzlů
Dosah8000 námořních mil (14 816 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)
Posádka951
Pancířboky až 140 mm
paluba až 60 mm
můstek až 100 mm
VýzbrojPo dokončení 1937:[2]
15 x 155 mm/60 typu 3. roku (5xIII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
8 x 25 mm/60 typu 96 (4xII)
4 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (2xII)
12 x 610mm torpédometů (4xIII)

Od října 1939:[2]
10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
8 x 25 mm/60 typu 96 (4xII)
4 x 13,2mm/76 kulomety typu 93 (2xII)
12 x 610mm torpédometů (4xIII)

Od května 1943:[2]
10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
20 x 25 mm/60 typu 96 (4xIII, 4xII)
12 x 610mm torpédometů (4xIII)

Od dubna 1944:[2]
10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
28 x 25 mm/60 typu 96 (4xIII, 4xII, 8xI)
12 x 610mm torpédometů (4xIII)

Od července 1944:[2]
10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
56 x 25 mm/60 typu 96 (8xIII, 4xII, 24xI)
12 x 610mm torpédometů (4xIII)
ElektronikaKvěten 1943:
přehledový radar 21 Gó

Červenec 1944:
přehledový radar 13 Gó
2x přehledový radar 22 Gó[2]
Letadla3 hydroplány
2 katapulty

Kumano (japonsky 熊野, „Zvoník dřípatky“? – řeka v Japonsku) byl čtvrtý a poslední těžký křižník Japonského císařského námořnictva třídy Mogami, který se účastnil bojů druhé světové války. Celou svoji kariéru prožil Kumano jako vlajková loď 7. křižníkové divize (第7巡洋艦戦隊 Dai-šiči Džunjókan Sentai), ve které sloužily i jeho mladší sesterské lodě.

Ještě před válkou se v červenci 1941 podílela na japonské okupaci vichistické Kočinčíny. Po vypuknutí války v Pacifiku podporoval japonský postup v Britské Malajsii a Holandské východní Indii. V rámci Ozawova Malackého svazu se počátkem dubna 1942 zúčastnil nájezdu do indického oceánu a poté v červnu téhož roku bitvy u Midway. V rámci bojů o Guadalcanal se zúčastnil bitev u východních Šalomounů a u Santa Cruz. V roce 1944 se zúčastnil bitvy ve Filipínském moři a nakonec bitvy u Leyte, konkrétně bitvy u ostrova Samar. Při doprovodu konvoje z Manily do Takao byl 6. listopadu 1944 těžce poškozen dvěma torpédy z amerických ponorek a během oprav v Santa Cruz na Luzonu jej 20. ledna 1945 potopila letadla z USS Ticonderoga.

Služba

Dne 23. června 1943 se v Truku na Kumano nalodila část 28. protiletecké jednotky (pravděpodobně 防空隊 bókútai)[p 2] a spolu s těžkým křižníkem Suzuja a torpédoborci Niizuki, Ariake a Suzukaze vyplul Kumano do Rabaulu. Tam dorazil 25. června a po vyložení transportu se vrátil zpět na Truk.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
  2. ↑ Nevitt uvádí „28th airfield defense unit“, což by mohla být také keibitai (警備隊 ~ strážní jednotka), které měly (mimo jiné) na starosti obranu letišť

Reference

  1. ↑ HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS KUMANO: Tabular Record of Movement [online]. 1997 [cit. 2009-02-14]. 5. revize. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f CA - Kumano (1936) [online]. 2005-07-27 [cit. 2009-02-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ NEVITT, Allyn D. Introduction: The Niizuki [online]. 1996 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha: Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3. 
  • Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
  • DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-219-5. (anglicky) 
  • PATTON, Wayne. Japanese Heavy Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron Signal, 2006. (Warships in Action; sv. 26). ISBN 0-89747-498-8. (anglicky) 
  • SZEWCZYK, Andrzej; TROJCA, Waldemar. Japońskie krążowniki ciężkie. Warszawa: Militaria, 1994. ISBN 83-86209-03-8. (polsky)  – převážně technický popis

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády