Kuneš Sonntag

Kuneš Sonntag
3. ministr financí ČSR
Ve funkci:
9. října 1919 – 25. května 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceCyril Horáček
NástupceKarel Engliš
3. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 15. září 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceFerdinand Heidler
NástupceRudolf Hotowetz
2. ministr zemědělství ČSR (správce)
Ve funkci:
24. června 1920 – 15. září 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceKarel Prášek
NástupceVladislav Brdlík
3. ministr výživy lidu ČSR (správce)
Ve funkci:
1. dubna 1920 – 25. května 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceFedor Houdek
NástupceVáclav Johanis
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1922
Stranická příslušnost
Členstvíradik. pokroková str.
agrární strana
Narození19. února 1878
Lazce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1931 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Uničov
Profeseekonom a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuneš Sonntag (též Kuneš Sonntág či Kunrát Sonntag; 19. února 1878 Lazce – 29. března 1931 Praha[1]) byl československý agrární politik, národohospodář a účastník protirakouského odboje.

Život

Studium

Narodil se v Lazcích na Šumpersku na bývalé dědičné rychtě č.p. 4 do smíšené česko-německé rodiny. Vystudoval německé gymnázium v Uničově a Moravské Třebové, v letech 1893–1895 studoval vyšší mlynářskou školu v Dippoldiswalde (Sasko, Německo). Studoval na zemědělském institutu při univerzitě v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, Německo)

Rakousko-Uhersko

Původně byl členem České radikálně pokrokové strany, od roku 1904 působil v Moravské straně agrární. Za agrárníky byl v zemských volbách roku 1913 zvolen na Moravský zemský sněm za českou všeobecnou kurii, obvod Olomouc, Lipník, Šternberk atd.[2] Poslancem zemského sněmu byl do roku 1918.

První světová válka

Za první světové války působil v odboji, a to zejména díky svým kontaktům na slovenské politiky, kteří se orientovali na budoucí česko-slovenskou spolupráci. Udržoval těsné styky s Antonínem Švehlou, působil tedy jako prostředník.

Byl propagátorem agrárního družstevnictví, a to jak v zemědělské výrobě, tak při zpracování produktů (mlýny, pekárny). V letech 1916–1917 byl ředitelem Obilního ústavu na Moravě, od roku 1918 stál v čele Zemské hospodářské rady pro Moravu. Při vzniku Československé republiky zastával funkci místopředsedy Moravského národního výboru.

První republika

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[3] Na mandát ale rezignoval roku 1922. Jeho post pak jako náhradník zaujal Jakub Haupt.[4] Podle údajů k roku 1920 byl profesí ministrem financí v Praze.[5]

Zastával i četné vládní posty. V letech 1919–1920 působil v obou vládách rudozelené koalice (první vláda Vlastimila Tusara a druhá vláda Vlastimila Tusara[6]), nejprve jako ministr financí, poté jako správce ministerstva výživy lidu, ministr průmyslu, obchodu a živností a správce ministerstva zemědělství.[7]

V období 9. října 1919 – 25. května 1920 působil jako předseda bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí (předchůdce dnešní České národní banky).[8]

Zastával jedno z vedoucích postavení v agrární straně, od roku 1922 až do své smrti v roce 1931 byl jejím místopředsedou. Podporoval koncepci Švehlovy státotvorné politiky.

Od roku 1922 byl prezidentem Anglo-československé banky. Měl významný podíl na založení Československé akademie zemědělské v roce 1924, na které též působil jako viceprezident. Působil také ve Střelicích, kde měl svůj statek a zasloužil se zde též o osvětovou činnost. Je pochován v Renotech, pozdější městské části Uničova.

Dílo

Byl uznávaným publicistou, roku 1909 založil vlastní list Moravský venkov. Působil též jako redaktor. Je autorem prací v oboru agronomie, potravinářského průmyslu, školství a ekonomiky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 231. Dostupné online.
  2. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  3. ↑ Kuneš Sonntag [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vratislav Preclík: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben–červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN 1210-1648, str. 6–13
  7. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662. 
  8. ↑ www.cnb.cz [online]. [cit. 14-03-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-10-2010. 

Literatura

  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Kuneš Sonntag, s. 55–58. 
  • PELUNĚK, Lukáš. Pohnuté osudy JUDr. Kuneše Sonntaga. Střední Morava : vlastivědná revue. 2019, roč. 25, č. 48, s. 135–137. (otec a syn)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kuneš Sonntag.jpg
Kuneš Sonntag (1878-1931). Český politik a ekonom.