Kunhuta Lokýtkovna

Kunhuta Lokýtkovna (polsky Kunegunda Łokietkówna, německy Kunigunde von Polen, 1295^?– 9. dubna 1331/1333,^? Wittenberg) byla kněžna svídnická, javorská a minsterberská, později vévodkyně sasko-wittenberská, pocházející z rodu Piastovců.

Život

Byla nejstarší z dětí břestsko-kujavského a velkopolského knížete a pozdějšího polského krále Vladislava Lokýtka a jeho ženy Hedviky Kališské. Její bratr byl posledním Piastovcem na polském trůnu a sestra Alžběta se stala uherskou královnou a matkou dalšího polského krále Ludvíka I.

Kolem roku 1310 se provdala za Bernarda Svídnického pocházejícího ze slezské větve Piastovců a porodila mu dva syny a tři dcery. Dva roky po Bernardově smrti se stala druhou manželkou sasko-wittenberského vévody Rudolfa. Z manželství se narodil jeden syn. Byla pohřbena ve františkánském klášteře ve Wittenbergu, který byl časem zrušen a během vykopávek v roce 1883 byly nalezené kosterní pozůstatky příslušníků askánské dynastie přesunuty do místního zámeckého kostela.^[1]

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

• (anglicky) Foundation for Medieval Genealogy - děti Vladislava I. Lokýtka

Svídnická kněžna
Předchůdce: Beatrix Braniborská	1310–1326 Kunhuta Lokýtkovna	Nástupce: Anežka Habsburská Kateřina Uherská

Javorská kněžna
Předchůdce: Beatrix Braniborská	1310–1312 Kunhuta Lokýtkovna	Nástupce: Anežka Přemyslovna

Lvovská kněžna
Předchůdce: Beatrix Braniborská	1310–1312 Kunhuta Lokýtkovna	Nástupce: Anežka Přemyslovna

Minsterberská kněžna
Předchůdce: součást javorsko-svídnického knížectví	1312–1322 s Gutou Minsterberskou od r. 1321 Kunhuta Lokýtkovna	Nástupce: Guta Minsterberská

Sasko-wittenberská vévodkyně
Předchůdce: Judita Braniborská	1328–1333 Kunhuta Lokýtkovna	Nástupce: Anna z Lindow-Rupinu