Kunhuta Rakouská

Kunhuta Habsburská
bavorská vévodkyně
Portrét
Narození16. března 1465
Vídeňské Nové Město
Úmrtí6. srpna 1520 (ve věku 55 let)
Mnichov
PohřbenaFrauenkirche v Mnichově
ManželAlbrecht IV. Bavorský
PotomciSidonie
Sibyla
Sabina
Vilém IV.
Ludvík X.
Zuzana
Arnošt
Zuzana
OtecFridrich III. Habsburský
MatkaEleonora Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunhuta Rakouská (16. března 1465, Vídeňské Nové Město6. srpna 1520, Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, manželka bavorského vévody Albrechta IV.

Život

Původ a mládí

Kunhuta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou (starší Helena zemřela krátce po narození) císaře Fridricha III. a jeho manželky Eleonory Portugalské. Jméno dostala podle otcovy oblíbené svaté Kunhuty, manželky císaře Jindřicha II. (972/3–1024), jež se podrobila zkoušce ohněm, protože se objevily pověsti, že podvedla svého manžela.

V raném věku přišla o matku – císařovna Eleonora zemřela 3. září 1467. Po její smrti o ní pečovala matčina hofmistryně Elsa Pellendorferová. Jako mladá arcivévodkyně se Kunhuta naučila dokonale ručním pracím, umění jezdit na koni a lovit. Všestranné vzdělání se tehdy pro dívky nehodilo, ale pravděpodobně se naučila číst a psát pod vedením učitelů svého bratra Maxmiliána.

Císař si pohrával s myšlenkou dceru vdát za tureckého sultána Mehmeda (Mohameda) II., jednání mezi císařem a tureckou portou nebyla nikdy potvrzena ani vyvrácena. Císařova dcera byla žádoucí nevěstou a v první řadě stál uherský a český král Matyáš Korvín, byl však odmítnut. Když pak v roce 1477 vtrhl do Rakouska, uzavřel s císařem mírovou smlouvu, podle níž musel císař zaplatit 100 000 zlatých nebo se Kunhuta měla stát manželkou Matyášova švagra, syna neapolského krále. Císař si se smlouvou nelámal hlavu a prostě ji nedodržel. Matyáš pak v roce 1485 vtrhl do Vídně a setrval v ní do své smrti v roce 1490.

Manželství

Kdo však povolení k sňatku dostal, byl bavorský vévoda Albrecht IV., který císaři nabídl pro Kunhutu „krvavé věno“. Albrecht bojoval se svým bratrem Kryštofem o vládu v Bavorsku, jejíž obětí se stal jejich společný přítel Niklas z Abensbergu. Jeho majetek pak, na Albrechtův návrh, mohl císař Albrechtovi dát jako dceřino věno. Albrecht mezitím obsadil císařské Řezno a své ženě zakázal, aby se vzdala dědických práv, protože se jednou chtěl po Fridrichovi III. stát císařem.[1]

Když se Fridrich dozvěděl o obsazení Řezna, povolení k sňatku zase zrušil, bylo již ale pozdě. Svatba Albrechta a Kunhuty se konala 2. ledna 1487 v Innsbrucku.

Válka mezi Albrechtem a Fridrichem by na sebe nedala dlouho čekat, naštěstí dokázal Maxmilián obě znesvářené strany usmířit. A tak se mohli otec s dcerou ještě naposledy vidět, když v létě 1492 připlula Kunhuta s manželem a dcerami do Lince. Císař rok na to zemřel. Po Albrechtově smrti 18. března 1508 se Kunhuta uchýlila do Püttrichova duchovního útulku. Její manžel před smrtí ustanovil zákon o následnictví, který měl zabránit dělení území, proto má vládnout vždy nejstarší syn. Kunhuta však u svého bratra císaře Maxmiliána prosadila, že vévodou se stane jak její starší syn Vilém, tak mladší Ludvík, s čímž Vilém nesouhlasil. Později se ukázalo, že Ludvík má o vládní záležitosti pramalý zájem a raději vede veselý život.

Bavorská vévodkyně Kunhuta zemřela v pětapadesáti letech v Mnichově.

Potomci

Seznam osmi dětí:[2]

  • Sidonie (1. května 1488 – 29. března 1505)
  • Sibyla (16. června 1489 – 18. dubna 1519), ⚭ 1511 Ludvík V. Falcký (2. července 1478 – 16. března 1544), falcký kurfiřt
  • Sabina (24. dubna 1492 – 30. srpna 1564), ⚭ 1511 Oldřich Württemberský (8. února 1487 – 6. listopadu 1550), od roku 1515 žili manželé odděleně
  • Vilém IV. (13. listopadu 1493 – 7. března 1550), vévoda bavorský, ⚭ 1522 Jakoba Marie Bádenská (25. června 1507 – 16. listopadu 1580), bádenská markraběnka
  • Ludvík X. (18. září 1495 – 22. dubna 1545), vévoda bavorský, zůstal svobodný, ale měl nemanželskou dceru
  • Zuzana (1499–1500)
  • Arnošt (13. června 1500 – 7. prosince 1560), arcibiskup v Salcburku
  • Zuzana (2. dubna 1502 – 23. dubna 1543),
    ⚭ 1518 Kazimír Braniborsko-Bayreuthský (27. prosince 1481 – 21. září 1527)
    ⚭ 1527 Ota Jindřich Falcký (10. dubna 1502 – 12. února 1559)

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
Leopold III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
Arnošt Habsburský
 
 
 
 
 
 
Bernabo Visconti
 
 
Viridis Visconti
 
 
 
 
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
Fridrich III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Zemovít III. Mazovský
 
 
Zemovít IV. Mazovský
 
 
 
 
 
 
Eufemie Opavská
 
 
Cimburgis Mazovská
 
 
 
 
 
 
Algirdas
 
 
Alexandra Litevská
 
 
 
 
 
 
Juliana Tverská
 
'Kunhuta Rakouská'
 
 
 
 
 
Petr I. Portugalský
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Teresa Lourenço
 
 
Eduard I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Jan z Gentu
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
Blanka z Lancasteru
 
 
Eleonora Portugalská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Sancho Kastilský z Alburquerque
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Beatrix Portugalská
 

Odkazy

Reference

  1. Sigrid-Maria Grössing , Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel9.html#S

Literatura

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 228–229. 
  • Leitner Thea, Prodané dcery Habsburků, Praha 1995

Externí odkazy

Bavorsko-Mnichovská vévodkyně
Předchůdce:
Anna Brunšvicko-Grubenhagenská
14871508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Bavorsko-Landshutská vévodkyně
Předchůdce:
Hedvika Jagellonská
15031508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Bavorská vévodkyně
Předchůdce:
Markéta Holandská
(1341–1347)
15031508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Jakobea z Badenu

Média použitá na této stránce