Kchun-ming
| Kchun-ming 昆明 | |
|---|---|
 Kchun-ming | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 25°2′36″ s. š., 102°42′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 892 m n. m. |
| Stát |  Čína |
  Kchun-ming Kchun-ming, Čína | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21 473 km² |
| Počet obyvatel | 8 460 088 (2020) |
| Hustota zalidnění | 394 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | samosprávné město |
| Starosta | Čang Cu-lin (张祖林) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0871 |
| PSČ | 650000 |
| Označení vozidel | 云A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kchun-ming (čínsky pchin-jinem Kūnmíng, znaky 昆明, vyslovováno kʊnˈmɪŋ) je městská prefektura a hlavní město čínské provincie Jün-nan v jihozápadní Číně, leží na severním okraji jezera Tien-čch’. Kchun-ming je hlavním politickým, ekonomickým a kulturním centrem Jün-nanu a je také sídlem regionální vlády. Kchun-ming se rozkládá na rozloze 21 501 km2, přičemž koncem roku 2002 mělo město necelých 5 milionů obyvatel, v roce 2009 již téměř 7 milionů. K tomu ještě náleží cca 1 milion obyvatel přilehlých oblastí, kteří do města dojíždějí za prací.
Historie
279 př. n. l. existovalo nejstarší doložené osídlení. 765 n. l. bylo založeno město Tchuo-tung, které bylo za mongolské nadvlády přejmenováno na Kchun-ming. Ve 13. století navštívil město cestovatel Marco Polo. Ve 14. století bylo město ovládnuto dynastií Ming a bylo obehnáno hradbami. V 19. století se nacházelo v rukách sultána z Ta-li. Za druhé světové války se Kchun-ming stal cílem japonských vzdušných sil a když byla Japonci obsazena cesta do Barmy, používala americká skupina dobrovolníků Létající tygři.
Podnebí
Město leží na rovině v nadmořské výšce 1890 metrů. Kchun-ming má jedno z nejpříjemnějších podnebí v Číně. Je pro něj charakteristická krátká, suchá a chladná zima, dlouhé a teplé léto, ale ne tak horké jako v čínských nížinách. Místní podnebí představuje ideální klima pro flóru. Kchun-ming je také nazýván „Město věčného jara“, protože je po většinu roku plný rozkvetlých květin.
| Kchun-ming (1971–2000) – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 15,4 | 17,2 | 20,7 | 23,8 | 24,4 | 24,1 | 24,0 | 24,1 | 22,7 | 20,5 | 17,5 | 15,1 | 20,8 |
| Nejnižší teplota [°C] | 2,3 | 3,6 | 6,4 | 10,1 | 14,3 | 16,7 | 16,9 | 16,2 | 14,6 | 11,9 | 7,3 | 3,1 | 10,3 |
| Průměrné srážky [mm] | 15,8 | 15,8 | 19,6 | 23,5 | 97,4 | 180,9 | 202,2 | 204,0 | 119,2 | 79,1 | 42,4 | 11,3 | 1 011,2 |
| Dní se srážkami | 4,4 | 4,6 | 5,5 | 6,8 | 12,2 | 17,4 | 20,3 | 19,3 | 15,8 | 13,0 | 7,3 | 3,8 | 130,4 |
| Relativní vlhkost [%] | 68 | 63 | 58 | 59 | 68 | 78 | 83 | 82 | 81 | 79 | 77 | 73 | 72,4 |
| Zdroj: China Meteorological Organisation, 2009-03-17 | |||||||||||||
Turismus
Kchun-ming se stal v posledních letech jedním z turisticky nejatraktivnějších měst v Číně. Jen v roce 2008 ho navštívilo 16 milionů domácích a zahraničních turistů. Kchun-ming je dopravním centrem provincie Jün-nan, proto sem zavítají turisté směřující do Ta-li nebo Lijiangu. Kchun-ming leží v seismicky aktivní zóně, poslední otřesy byly zaznamenány v roce 2009.
Muzea
Ve městě se nachází muzeum provincie Jün-nan a také městské muzeum. Od roku 1995 má Kchun-ming také etnologické muzeum a v roce 2006 bylo nově otevřeno zoologické muzeum.
Chej-lung-tchan
Chej-lung-tchan (黑龙潭) neboli jezero Černého draka leží na severu, poměrně daleko od centra města. Park je poměrně velký, s jezírkem obklopeným buddhistickými sochami a oltáři. Park samotný se skládá z mnoha zahrad a je z něho překrásný výhled na město.
Jüan-tchung S' je největší buddhistický komplex ve městě. Byl původně postaven před 1200 lety, v období dynastie Tchang. Komplex se skládá z několika menších chrámů, pavilonů a zahrady, poblíž je také vegetariánská restaurace Jüan-tchung Ťie.
Botanická zahrada
Botanická zahrada (植物园) bývá často zaměňována s zahradnickou zahradou Expo, která se nachází asi 200 metrů odtud.
Doprava
Místní doprava
Veřejné autobusy a taxi jsou dvěma hlavními dopravními prostředky ve městě (metro ve městě zatím není, ale staví se). Ve městě existuje téměř 200 autobusových linek, jízdné činí obvykle 1 jüan v autobusech bez klimatizace a 2 jüany v klimatizovaných autobusech. Taxíků je ve městě mnoho, úřední cena je 8 jüanů na první 3 km, 1,6 jüanu za každý další kilometr. Pro cizince jsou ceny ovšem často záležitostí smlouvání. Jako v celé Číně je ve městě běžným dopravním prostředkem kolo, které je možné zapůjčit na hlavním vlakovém nádraží nebo v mnoha hotelích.
Letecká doprava
Mezinárodní letiště Kchun-ming Čchang-šuej dokončené v roce 2012 leží v městském obvodě Guandu přibližně pětadvacet kilometrů severovýchodně od centra města. S jeho otevřením bylo uzavřeno staré mezinárodní letiště Kchun-ming Wu-ťia-pa, které leželo 4–5 km jihovýchodně od centra města. Kchun-ming má letecké spojení do mnoha čínských měst, stejně jako do jihovýchodní Asie. Dopravu na letiště zajišťuje speciální letištní autobus (¥5), případně městské autobusové linky 52, 67 a 78. Často využívaným dopravní prostředkem je taxi (¥15, cca 20 minut).
Železnice
Několik železničních tratí spojuje Kchun-ming s Thajskem, Vietnamem a Laosem, které Jün-nanu zajišťují přístup k mořským přístavům v jihovýchodní Asii. Lokální železniční síť je naproti tomu omezená - jedna vede k vietnamské hranici, druhá do Sia-kuan (Ta-li) a od roku 2010 je prodloužená až do Li-ťiangu (historické město zapsané v UNESCO).
V Kchun-mingu jsou dvě železniční stanice:
- Hlavní nádraží je v jižní části čtvrti Si Lu. Oproti Severnímu nádraží zde staví většina vlaků z/do ostatních čínských provincií. Jízdenky se prodávají až s desetidenním předstihem.
Některé spoje: Peking (denně; 48 hodin); Čcheng-tu (3 denně; 18-21 hodin); Čchung-čching (2 denně; 23 hodin); Kanton (2 denně; 45 hodin); Kuej-lin (2 denně; 30 hodin); Kui-jang (5 denně; 12 hodin); Hanoj (denně; 28 hodin); Che-kchou (1 denně; 16 hodin); Kchai-jüan (2 denně; 8 hodin); Nan-ning (denně; 20 hodin); Pchan-č'-chua (3 denně; 6 hodin); Si-čchang (3 denně; 12 hodin); Šanghaj (2 denně; 60 hodin); Sia-kuan (denně; 8 hodin).
- Severní nádraží (dosažitelné autobusem č. 23) obsluhuje především spoje do Vietnamu. Dvakrát týdně odsud odjíždí přímý vlak do Hanoje, cca 32 hodin.
Správní členění
Městská prefektura Kchun-ming se člení na čtrnáct celků okresní úrovně, a sice sedm městských obvodů, jeden městský okres, tři okresy a tři autonomní okresy.
 Wu-chua Pchan-lung Kuan-tu Si-šan Tung-čchuan Čcheng-kung městský okres An-ning okres Fu-min okres I-liang okres Sung-ming autonomní okres Š’-lin autonomní okres Lu-čchüan autonomní okres Sün-tien | ||||
| Název | Počet obyvatel[1] (2018) | Rozloha[1] km² | Hustota zalidnění[1] (obyv. na km²) (2018) | |
|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | |||
| Městské obvody | ||||
| Čcheng-kung | 呈贡区 | 353 100 | 509,1 | 692,5 |
| Kuan-tu | 官渡区 | 913 900 | 632,8 | 1 444 |
| Pchan-lung | 盘龙区 | 842 000 | 334,1 | 2 520 |
| Si-šan | 西山区 | 792 700 | 881,8 | 898,9 |
| Tung-čchuan | 东川区 | 284 000 | 1 863 | 152,4 |
| Ťin-ning | 晋宁区 | 309 200 | 1 336 | 231,4 |
| Wu-chua | 五华区 | 878 200 | 381,6 | 2 301 |
| Městský okres | ||||
| An-ning | 安宁市 | 381 000 | 1 302 | 292,7 |
| Okresy | ||||
| Fu-min | 富民县 | 158 100 | 994,0 | 159,0 |
| I-liang | 宜良县 | 442 900 | 1 914 | 231,5 |
| Sung-ming | 嵩明县 | 341 100 | 1 350 | 252,7 |
| Autonomní okresy | ||||
| Lu-čchüan (iský a miaoský) | 禄劝彝族苗族自治县 | 414 500 | 4 234 | 97,9 |
| Sün-tien (chuejský a iský) | 寻甸回族彝族自治县 | 475 400 | 3 589 | 132,5 |
| Š’-lin (iský) | 石林彝族自治县 | 263 900 | 1 680 | 157,1 |
| Celkem | 6 850 000 | 21 001 | 326,2 | |
Partnerská města
Cochabamba, Bolívie (15. září 1997)
Curych, Švýcarsko (17. února 1982)
Čattagrám, Bangladéš (18. srpna 2005)
Čiang Mai, Thajsko (7. června 1999)
Denver, USA (14. března 1985)
Fujisawa, Japonsko (5. listopadu 1981)
Chefchaouen, Maroko
Jyväskylä, Finsko (18. září 2008)
Kalkata, Indie (říjen 2013)
Kučing, Malajsie (prosinec 2012)
Mandalaj, Barma (10. května 2001)
Nairobi, Keňa
New Plymouth, Nový Zéland (11. srpna 2003)
Phnompenh, Kambodža (26. června 2008)
Pokhara, Nepál (prosinec 2010)- Rangún, Barma (10. října 2008)
Wagga Wagga, Austrálie (20. srpna 1988)
Olomouc, Česká republika (září 2015)
Reference
- ↑ a b c BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau [online]. [cit. 2021-10-25]. Kapitola China: Yúnnán. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kchun-ming na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of China.
EquiDistantConicProjection : Central parallel :
- N: 36.0° N
Central meridian :
- E: 104.0° E
Standard parallels:
- 1: 30.0° N
- 2: 42.0° N
Latitudes on the central meridian :
- top: 57.0° E
- center: 37° 29′ N
- bottom: 17.96° N
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
.svg)
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Finská vlajka
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ChinaTravelSavvy.Com - China Travel Guide, CC BY-SA 3.0
Jinbi Square in the center of Kunming, capital of Yunnan Province.
Kunming traffic
Autor: ASDFGH, Licence: CC BY-SA 4.0
administrative divisions of Kunming, Yunnan, China
(c) ChinaTravelSavvy.Com - China Travel Guide, CC BY-SA 3.0
Green Lake Park (Cuihu Park) in Kunming, Yunnan Province.