Kunov (Klášterec nad Ohří)

Kunov
Místo, kde vesnice stávala
Místo, kde vesnice stávala
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecKlášterec nad Ohří
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′20″ s. š., 13°8′4″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíKunov (4,34 km²)
Nadmořská výška650 m n. m.
Další údaje
Zaniklé obce.cz41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunov (německy Kunau) je bývalá obec a zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi 3,5 km severozápadně od Klášterce nad Ohří, jehož částí se nakonec stal. Vesnice zanikla postupným vysídlením a úředně byla zrušena v roce 1970.[1] Dosud existuje katastrální území Kunov s rozlohou 4,34 km².[2] Ke Kunovu patřila i osada Vysoké.

Název

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Kuno nebo Kuna ve významu Kunův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunow (1431), Kunow (1481), khunow (1559) a Kuna (1654, 1878).[3]

Historie

Fragment zdiva

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy ji při dělení majetku získal Vilém ze Šumburka. Dalším majitelem se roku 1449 stal Vilém z Ilburka. V roce 1453 připadla jeho věřitelům, ke kterým patřili Fictumové. Kryštof z Fictumu roku 1592 vesnici připojil ke kláštereckému panství.[4]

V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši 24 krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm chalupníků a čtyři rodiny bez pozemků. Bezzemkům patřily tři krávy a dvě kozy, zatímco chalupníci obdělávali 67 strychů půdy a chovali 22 krav, 23 jalovic, dvě prasata a 21 koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4] Ve vesnici nebyl mlýn, a obyvatelé museli své obilí nechat mlít v Perštejně a od roku 1741 v Údolíčku.[5] Do devatenáctého století se vesnice značně rozrostla a počet jejích obyvatel přesáhl dvě stovky. V krátkém období let 1854–1856 v ní fungovala krajkářská škola.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 96 mužů), kteří byli kromě pěti cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 173 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 172 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 1950[8]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé22122619617418119017310
Domy3537373737353637

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Kunov stal samostatnou obcí,[4] ale v letech 1869–1890 býval osadou Petler. Nejpozději roku 1890 se znovu osamostatnil a v období 1900–1930 patřil do přísečnického okresu.[9] Mezi lety 1890–1930 k němu patřila osada Vysoké.[10] Po druhé světové válce patřil do roku 1948 do správního okresu Vejprty.[11] Dne 1. ledna 1953 se Kunov stal částí Klášterecké Jeseně a roku 1970 již jako součást Klášterce nad Ohří zanikl vysídlením.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  2. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 447. 
  4. ↑ a b c d e VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Kunov, s. 213–214. 
  5. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 54. 
  6. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  7. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  8. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 268. Dále jen Historický lexikon (2015). Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon (2015), s. 643.
  11. ↑ Seznam obcí v republice československé. Díl I. Seznam obcí v zemi české podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 148. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kunov 2016-05-08 5.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Místo, kde vesnice stávala.
Kunov 2016-05-08 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Fragment zdiva