Existence tvrze v Kunraticích je doložena k roku 1336. Později ji zakoupil Václav IV. Patrně roku 1688 za Františka Václava Čabelického ze Soutic byl na místě vystavěn raně barokní zámek. V roce 1721 Kunratice získal Jan Arnošt z Goltze povýšený roku 1724 na barona a roku 1731 na hraběte. Za jeho života došlo k další přestavbě, jejímž pravděpodobným autorem je Václav Špaček.
Kolem roku 1830 na zámku proběhla klasicistní přestavba. Koncem 19. století pak hospodářský dvůr poškodil rozsáhlý požár, po kterém čekala zámek brzy další rekonstrukce. Tu měl dle dochovaných dokumentů na starost stavitel František Václavík.[2] V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a poslední stavební úprava v roce 1959 odstranila dvouramenné schodiště. Na zámku sídlilo entomologické oddělení Národního muzea (Golčova 1). Jeho areál posloužil v roce 2004 jako jedna z lokací v hororovém fantasy filmu Van Helsing.[3] V prvním desetiletí 21. století proběhla rekonstrukce bočních křídel zámku.
V lednu 2024 stát zámek za 106 milionů korun prodal v aukci novému majiteli.[4]
Rozsah kulturní památky
V rámci kulturní památky jsou chráněny tyto části areálu:
zámek čp. 1, parc. č. 1 (jižní křídlo)
hospodářské budovy I, II, parc. č. 7 (západní křídlo), přilehlá plocha vně křídla u ulice Za parkem, parc. č. 9
hospodářská budova III, bývalá stáj, čp. 486, parc. č. 5 (východní křídlo, u Golčovy ulice)
hospodářská budova IV, čp. 485, parc. č. 2 (jižní část východního křídla, u Golčovy ulice)
nádvoří, parc. č. 6
domek Kostelní náměstí čp. 34, služebna městské policie u Golčovy ulice, parc. č. 3, přilehlé plochy parc. č. 4 a 5
severní část parku, parcely č. 10/1, 10/2, 10/3. Park, brány, ohradní zeď.
parcela č. 25 bez stavby Golčova 32/2 na tomto pozemku (severní část východní strany severní části parku)
jižní část parku, parcely 11/1, 11/2, 11/3, 11/4, 11/5, 11/6. Park, ohradní zeď – bez staveb tenisového areálu Tenis Golf Club Kunratice na těchto pozemcích.
parcela č. 17 se stavbou Golčova čp. 28 u vstupu do jižní části parku
parcely č. 1659/1, 1659/2, 1659/3: trojúhelníková část parku východně od ulice Do dubin
parcely č. 1661/1 až 1661/4 (budova Poběžovická 1481/21 není v MonumNetu zmíněna ani vyloučena z ochrany), 1662 (nyní rozdělená na díly; budova Poběžovická 27/17 není v MonumNetu zmíněna ani vyloučena z ochrany), 1664, parc. 2387 cesta od Golčovy ulice do bažantnice
Pohled na vnitřní prostory tvrze se zámkem Kunraticeparcely č. 1660/1 až 1660/7: bývalá bažantnice mezi ulicemi Poběžovická, Lesní, Za bažantnicí, Za hájovnou.
HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 46.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 230-235. Dostupné online.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
multimediální obsah na Commons
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kunratice na Wikimedia Commons 
